Isaías 46

1 Klesl Bél, padl Nébo, modly jejich octnou se na hovadech a na dobytku. Tím zajisté, což vy nosíváte, budou náramně obtížena až do ustání. 2 Klesly, padly spolu, aniž budou moci retovati břemene, nýbrž i oni sami v zajetí odejdou. 3 Slyšte mne, dome Jákobův, a všickni ostatkové domu Izraelova, kteréž pěstuji hned od života, kteréž nosím hned od narození: 4 Až i do starosti já sám, nýbrž až do šedin já ponesu; já jsem vás učinil, a já nositi budu, já, pravím, ponesu a vysvobodím. 5 K komu mne připodobníte a přirovnáte, aneb podobna učiníte, abychom sobě podobní byli? 6 Ti, kteříž marně vynakládají zlato z měšce, a stříbro na vážkách váží, najímají ze mzdy zlatníka, aby udělal z něho boha, před nímž padají a sklánějí se. 7 Nosí jej na rameni, pěstují se s ním, a stavějí ho na místě jeho, i stojí, z místa svého se nehýbaje. Volá-li kdo k němu, neozývá se, aniž jej z úzkosti jeho vysvobozuje. 8 Pamatujtež na to, a zastyďte se; připusťte to, ó zpronevěřilí, k srdci. 9 Rozpomeňte se na první věci od věků stalé, nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více Boha, aniž jest mně podobného. 10 Kterýž oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještě nestalo; řeknu-li co, rada má se koná, a vše, což mi se líbí, činím. 11 Kterýž zavolám od východu ptáka, z země daleké toho, kterýž by vykonal uložení mé. Řekl jsem, a dovedu toho, umínil jsem, a vykonám to. 12 Slyšte mne, vy urputného srdce, kteříž jste dalecí od spravedlnosti. 13 Jáť způsobím, aby se přiblížila spravedlnost má. Nebudeť prodlévati, aniž spasení mé bude meškati; nebo složím v Sionu spasení, a v Izraeli slávu svou.

1 Kua piko a Pere, kua tuohu a Nepo;

kei runga i te kīrehe, i te kararehe ā rātou whakapakoko;

ko ngā mea e haria haeretia ana e koutou ka meinga hei kawenga,

hei taimaha ki te kararehe māuiui rā.

2 Tuohu ana rātou, piko ngātahi ana;

kīhai i taea te pīkaunga te pupuri,

heoi ko rātou nei anō ka riro hei pārau.

3 "Whakarongo ki ahau, e te whare o Hākopa,

e ngā mōrehu katoa o te whare o Īharaira,

he mea waha nei koutou nāku nō te kōpū mai anō,

he mea pīkau nō roto mai rā anō i te puku;

4 tae noa atu ki tō koutou koroheketanga ko ahau tēnei,

ka pīkaua anō koutou e ahau ā hina noa.

Nāku i mahi, māku anō e mau;

māku anō e pīkau, māku anō e whakaora.

5 "Ki tā koutou kei tō wai he āhua mōku?

Ko wai e rite ana ki ahau?

Me whakarite ahau ki a wai, e kotahi ai tō māua āhua?

6 Ko te hunga e tāhoro ana i te kōura i te pēke,

e pāuna ana i te hiriwa ki te pāuna –

kei te utu i te kaitahu kōura, hangā ake e ia hei atua;

tāpapa ana rātou, koropiko ana.

7 Amohia ana ia e rātou i runga i te pokohiwi, pīkaua ana,

kua waiho e rātou ki tōna wāhi, tū ana ia;

tē taea e ia te nekeneke atu i tōna wāhi.

Ka karanga anō hoki tētahi ki a ia, heoi e kore ia e whakahoki kupu,

e kore e whakaora i a ia i roto i tōna mate.

8 "Mahara ki tēnei, whakatāne,

whakahokia ki te ngākau, e te hunga poka kē.

9 Maharatia ngā mea tuatahi onamata;

ko ahau hoki te Atua, kāhore kē atu;

ko ahau te Atua, kāhore hoki tētahi hei rite mōku.

10 I te tīmatanga e whakaatu ana i ngā mea o te mutunga,

ā, i ngā wā onamata ko ngā mea kāhore anō i meatia;

i kī ahau: Ko te whakaaro i whakatakotoria e ahau mau tonu,

ka oti anō i ahau tāku katoa i pai ai.

11 Ka karangatia hoki e ahau he manu kai kino i te rāwhiti,

ko te tangata kei a ia tōku whakaaro i te whenua tawhiti.

Inā, kua kōrerotia nei e ahau, ka whakaputaina anō e ahau;

kua takoto i ahau, ka oti anō i ahau.

12 "Whakarongo ki ahau, e te hunga ngākau pakari,

e matara atu ana i te tika.

13 Ka kawea mai e ahau tōku tika kia tata;

e kore e matara atu;

e kore anō tāku whakaora e roa;

ka whakawhiwhia anō e ahau a Hiona ki te whakaora,

mō Īharaira, mō tōku korōria."