1 Volej vším hrdlem, nezadržuj, jako trouba povýš hlasu svého, a oznam lidu mému převrácenost jejich, a domu Jákobovu hříchy jejich. 2 Jakkoli každého dne mne hledají, a znáti cesty mé jsou chtiví, jako by byli národ, kterýž spravedlnost činí, a soudu Boha svého neopouští. Dotazují se mne na soudy spravedlnosti, blízcí Boha býti chtějí, 3 A říkají: Proč se postíváme, poněvadž nepatříš? Trápíváme duše své, a nechceš věděti o tom? Aj, v den postu vašeho líbost provodíte, a ke všem robotám svým přísně doháníte. 4 Aj, k sváru a různici se postíváte, a abyste bili pěstí nemilostivě; nepostíte se tak dnů těch, aby slyšán byl na výsosti hlas váš. 5 Zdaliž to jest takový půst, jakýž oblibuji, a den, v němž by trápil člověk duši svou? Zdali, aby svěsil jako třtina hlavu svou, a podstíral žíni a popel? To-liž nazůveš postem a dnem vzácným Hospodinu? 6 Není-liž toto půst, kterýž oblibuji: Rozvázati svazky bezbožnosti; roztrhnouti snopky obtěžující, a potřené propustiti svobodné, a tak všelijaké jho abyste roztrhli? 7 Není-liž: Abys lámal lačnému chléb svůj, a chudé vypověděné abys uvedl do domu? Viděl-li bys nahého, abys jej přioděl, a před tělem svým abys se neskrýval. 8 Tehdáž se vyrazí jako jitřní záře světlo tvé, a zdraví tvé rychle zkvetne; předcházeti tě zajisté bude spravedlnost tvá, a sláva Hospodinova zbéře tě. 9 Tehdy volati budeš, a Hospodin vyslyší tě; zavoláš, a řekneť: Teď jsem. Jestliže vyvržeš z prostřed sebe jho, a vztahování prstů, a mluvení nepravostí, 10 A vyleješ-li lačnému duši svou, a strápenou duši nasytíš-li: vzejde v temnostech světlo tvé, a mrákota tvá bude jako poledne. 11 Nebo povede tě Hospodin ustavičně, a nasytí i v náramné sucho duši tvou, a kosti tvé tukem naplní. I budeš jako zahrada svlažená, a jako pramen vod, jehož vody nevysychají. 12 A vzdělají od tebe zplození pustiny starodávní; základy od národu do pronárodu vyzdvihneš. I slouti budeš vzdělavatel zbořeniny, a napravovatel stezek k bydlení. 13 Jestliže odvrátíš od soboty nohu svou, abys nevykonával líbosti své v den svatý můj, anobrž nazůveš-li sobotu rozkoší, a svatou Hospodinu slavnou, a budeš-li ji slaviti tak, abys nečinil cest svých, ani vykonával, co by se líbilo, ani nemluvil slova: 14 Tehdy rozkoš míti budeš v Hospodinu, a uvedu tě na vysoká místa země, a způsobím to, abys užíval dědictví Jákoba otce svého; nebo ústa Hospodinova mluvila.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Te Nohopuku Pono
1 "Kia rahi te karanga, kaua e kaiponuhia!
Kia rite ki te tētere te nui o tōu reo!
Whakaaturia ki tāku iwi tō rātou poka kē,
ō rātou hara ki te whare o Hākopa.
2 He rapu anō ia tā rātou i ahau i tēnei rā, i tēnei rā,
e āhuareka ana hoki ki te mōhio ki āku ara;
me te mea he iwi e mahi ana i te tika,
ā, kīhai i whakarere i te whakaritenga a tōna Atua,
e ui ana rātou ki ahau ki ngā whakaritenga o te tika,
e āhuareka ana ki te awhi ki te Atua.
3 Ko tā rātou kī, ‘He aha mātou i nohopuku ai,
ā, kāhore koe e titiro mai?
He aha mātou i whakapōuri ai i ō mātou wairua,
tē mōhio mai koe?’
"Nanā, i te rā e nohopuku ai koutou e kitea ana e koutou te āhuareka mō koutou anō;
e akiakina ana hoki e koutou ā koutou whakamāuiui katoa.
4 Nanā, ko tā koutou nohopuku; hei mea totohe, hei mea ngangare,
kia moto ai ki te ringa o te kino.
Kāhore koutou i nohopuku i tēnei rā
hei mea kia rangona ai tō koutou reo i runga.
5 Ko tāku nohopuku ianei tēnei, i whiriwhiri ai?
He rā e whakapōuri ai te tangata i tōna wairua?
He tuohu koia nō te māhunga o te tangata, ānō he kākaho?
He whāriki i te kākahu taratara, i te pungarehu, ki raro i a ia?
E kīia rānei tēnei e koe he nohopuku,
he rā e manakohia ana e Ihowā?
6 "He teka ianei ko te nohopuku tēnei i whiriwhiria e ahau?
Kia whakatangorotia ngā here a te kino,
kia wetekina ngā paihere o te ioka,
kia tukua te hunga e tūkinotia ana kia haere noa atu,
kia wāwāhia e koutou ngā ioka katoa?
7 He teka ianei ko te tuwha i tāu taro mā te tangata e mate ana i te kai,
ko te mau mai ki tōu whare i ngā rawakore i peia atu?
Kia hīpokina hoki te tangata e tū tahanga ana, ina kitea e koe;
kia kaua hoki e huna i a koe i ōu kikokiko ake?
8 Ko reira tōu mārama puta ai, ānō ko te pūaotanga,
ka hohoro anō ōu mate te mahu;
ka haere tōu tika ki mua i a koe,
ko te korōria anō o Ihowā hei hiku mōu.
9 Ko reira koe karanga ai, ā, ka whakahoki kupu mai a Ihowā;
ka tangi koe, ā, ka mea ia: Tēnei ahau.
"Ki te whakarērea atu e koe te ioka i waenganui i a koe,
te kōkirihanga atu o te maihao, me te kōrero kino;
10 ki te mea anō ka whai ngākau koe ki te tangata matekai,
ā, ka mākona i a koe te wairua e pēhia ana e te mamae;
ko reira tōu mārama puta ai i roto i te pōuri,
ka rite hoki tōu pōuri ki te poutūmārō.
11 Ka ārahina tonutia anō koe e Ihowā,
ka mākona anō tōu wairua i a ia i ngā wāhi kore wai,
ka whakakahangia anō ōu wheua;
ā, ka rite koe ki te kāri kua oti te whakamākūkū ki te wai,
ki te puna hoki e pupū ake ana,
e kore nei ōna wai e poto.
12 Ka hangā anō e ōu uri ngā wāhi kua ururuatia noatia ake;
ka ara anō i a koe ngā tūranga o ngā whakapaparanga maha;
ā, ka huaina koe, Ko te kaihanga o te taiepa pakaru,
Ko te kaiwhakahou o ngā wāhi i ngā ara hei nohoanga.
13 "Ki te tahuri atu tōu waewae i te hāpati,
i te mea i tāu i pai ai i tāku rā tapu,
ā, ka kīia e koe te hāpati he āhuareka,
he tapu nō Ihowā, he mea hōnore,
ā, ka whakahōnoretia ia e koe,
ka kore hoki e mahi i ōu ara ake,
e kite i āu ake e āhuareka ai,
e kōrero i āu kōrero ake;
14 kātahi koe ka whai oranga ngākau i roto i a Ihowā;
ka meinga anō e ahau ngā wāhi tiketike o te whenua hei hōiho mōu;
ka whāngaia hoki koe ki te wāhi tupu a tōu pāpā, a Hākopa."
Nā te māngai hoki o Ihowā te kupu.