Isaías 51

1 Poslouchejte mne, následovníci spravedlnosti, kteříž hledáte Hospodina, pohleďte na skálu, odkudž vyťati jste, a na hlubokost jámy, z níž vykopáni jste. 2 Pohleďte na Abrahama otce vašeho, a na Sáru, kteráž vás porodila, že jsem jej jediného povolal, a požehnal jsem jemu, i rozmnožil jej. 3 Nebo potěší Hospodin Siona, potěší všech pustin jeho, a učiní poušť jeho přerozkošnou, a pustinu jeho podobnou zahradě Hospodinově. Radost a veselí bude nalezeno v něm, díkčinění, a hlas žalmů zpívání. 4 Pozorujte mne, lide můj, a rodino má, nastavte mi uší; nebo zákon ode mne vyjde, a soud svůj za světlo národům vystavím. 5 Blízko jest spravedlnost má, vyjdeť spasení mé, a ramena má národy souditi budou. Na mneť ostrovové čekají, a po mém rameni touží. 6 Pozdvihněte k nebi očí svých, a popatřte na zem dolů. Nebesa zajisté jako dým zmizejí, a země jako roucho zvetší, a obyvatelé její též podobně zemrou: ale spasení mé na věky zůstane, a spravedlnost má nezahyne. 7 Poslouchejte mne, kteříž znáte spravedlnost, lide, v jehož srdci jest zákon můj; nebojte se útržky lidí bídných, a hanění jejich neděste se. 8 Nebo jako roucho zžíře je mol, a jako vlnu zžíře je červ, ale spravedlnost má na věky zůstane, a spasení mé od národu do pronárodu. 9 Probuď se, probuď se, oblec se v sílu, ó rámě Hospodinovo, probuď se, jako za dnů starodávních a národů předešlých. Zdaliž ty nejsi to, kteréžs poplénilo Egypt, a ranilo draka? 10 Zdaliž ty nejsi to, kteréžs vysušilo moře, vody propasti veliké, kteréžs obrátilo hlubiny mořské v cestu, aby přešli ti, jenž byli vysvobozeni? 11 A tak ti, kteréž vykoupil Hospodin, ať se navrátí, a přijdou na Sion s prozpěvováním, a veselé věčné ať jest na hlavě jejich; radosti a veselé ať dojdou, zámutek pak a úpění ať utekou. 12 Já, já jsem utěšitel váš. Jakáž jsi ty, že se bojíš člověka smrtelného, a syna člověka trávě podobného? 13 Že se zapomínáš na Hospodina učinitele svého, kterýž roztáhl nebesa, a založil zemi, a že se děsíš ustavičně každého dne prchlivosti ssužujícího, jakž se jen postrojí, aby hubil? Ale kdež jest pak ta prchlivost toho, kterýž ssužuje? 14 Pospíšíť, aby zajatý propuštěn byl; neboť neumře v jámě, aniž bude míti jaký nedostatek chleba svého. 15 Jáť jsem zajisté Hospodin Bůh tvůj, kterýž rozděluje moře, jehož vlny zvuk vydávají. Hospodin zástupů jest jméno mé, 16 Kterýž jsem vložil slova svá v ústa tvá, a stínem ruky své přikryl jsem tě, abys štípil nebesa, a založil zemi, a řekl Sionu: Lid můj jsi ty. 17 Probuď se, probuď, povstaň, Jeruzaléme, kterýž jsi pil z ruky Hospodinovy kalich prchlivosti jeho, kvasnice z kalicha hrůzy vypil jsi, i vyvážil. 18 Žádný jí nevedl ze všech synů, kterýchž naplodila, a žádný jí neujal za ruku její ze všech synů, kteréž vychovala. 19 Toto dvé tě potkalo, (kdo tě politoval?) zpuštění a setření, hlad a meč. Kdo tě potěšoval? 20 Synové tvoji omráčeni jsouc, leží na rozcestí všech ulic, jako bůvol v leči, plni jsouce prchlivosti Hospodinovy, žehrání Boha tvého. 21 A protož slyš nyní toto, ztrápená a opilá, ale ne vínem: 22 Takto praví Pán tvůj, Hospodin a Bůh tvůj, vedoucí při lidu svého: Aj, beru z ruky tvé kalich hrůzy, i kvasnice kalicha prchlivosti mé, nebudeš ho píti více. 23 Ale dám jej do ruky těch, jenž tě ssužují, kteříž říkali duši tvé: Sehni se, ať přes tě přejdeme, jimž jsi podkládala jako zemi hřbet svůj, a jako ulici přecházejícím.

He Kupu Whakamārie ki a Hiruhārama

1 "Whakarongo ki ahau, e koutou e whai nā i te tika,

e rapu nā i a Ihowā.

Titiro ki te kōhatu i hāua mai ai koutou,

ki te poka i te rua i keria mai ai koutou.

2 Titiro ki a Āperahama, ki tō koutou matua,

ki a Hera hoki i whānau ai koutou;

he kotahi hoki ia, karangatia ana ia e ahau,

manaakitia ana, whakanuia ana.

3 Tā te mea kua whakamārie a Ihowā i Hiona;

kua whakamārie ia i ōna wāhi katoa ka ururuatia,

kua mea hoki i tōna wāhi koraha kia rite ki Erene,

i tōna wāhi tītōhea kia rite ki te kāri a Ihowā;

he koa, he hari, ka kitea i roto,

he whakawhetai, me te reo hoki e waiata ana.

4 "Whakarongo ki ahau, e āku tāngata,

kia whai taringa ki ahau, e tāku iwi;

ka puta atu hoki he ture i roto i ahau,

ka takoto anō i ahau tāku whakawā

hei whakamārama mō ngā iwi.

5 Kei te tata mai tōku tika;

kua puta tāku whakaora,

mā ōku ringa e whakawā mō ngā iwi;

ka tatari ki ahau ngā motu,

ka okioki ki tōku ringa.

6 Anga ake ō koutou kanohi ki ngā rangi,

tirohia iho te whenua i raro;

ka memeha atu hoki ngā rangi, ānō he paowa,

ka tawhitotia te whenua, me he kākahu,

ko te hunga hoki e noho ana i reira ka pēnā te mate;

ko tāku whakaoranga ia ka mau tonu;

e kore anō tōku tika e heke.

7 "Whakarongo ki ahau, e koutou e mōhio nā ki te tika,

e te hunga kei ō koutou ngākau nei tāku ture;

kei wehi i te tāwai a te tangata,

kei numinumi i ā rātou taunu.

8 Ka kai hoki te pūrehurehu i a rātou, ānō he kākahu,

ka pau rātou, ānō he huruhuru hipi i te huhu;

ka mau tonu ia tōku tika,

tāku whakaora ki ngā whakapaparanga katoa."

9 Maranga, maranga, kākahuria te kaha,

e te ringa o Ihowā!

Maranga, kia rite ki ngā rā ō mua rā,

ki ngā whakatupuranga onamata.

Ehara oti i a koe nāna i kotikoti a Rahapa,

i wero te tarakona?

10 Ehara oti i a koe nāna i whakamaroke te moana,

ngā wai o te rire nui,

ko ngā wai hōhonu o te moana waiho ake

e koe hei huarahi haerenga mō te hunga kua oti te hoko?

11 Nā, ko ā Ihowā i hoko ai ka hoki mai,

ka haere mai ki Hiona, me te waiata anō rātou;

i runga i ō rātou māhunga he hari e kore e mutu;

ka whiwhi rātou ki te koa, ki te hari;

ā, rere ana te pōuri me te auē.

12 "Ko ahau, inā, māku koutou e whakamārie;

ko wai koe, e wehi nā i te tangata e matemate nei,

i te tama a te tangata ka meinga nei hei tarutaru?

13 Ka wareware nei hoki ki a Ihowā, ki tōu kaihanga,

nāna ngā rangi i hora,

nāna i whakatakoto te tūranga mō te whenua.

Ka pāwera tonu koe i ngā rā katoa i te riri o te kaiwhakawhiu,

i te mea e anga mai ana ia ki te whakamate,

ā, kei hea te riri o te kaiwhakawhiu?

14 Hohoro tonu te wetekina o te herehere i whakaraua;

e kore hoki ia e mate, e heke ki te poka,

e kore hoki e whakakorea he taro māna.

15 Ko Ihowā ia ahau, ko tōu Atua,

i whakakorikori nei i te moana, ā, hāmama ana ōna ngaru –

ko Ihowā o ngā mano tōna ingoa.

16 Ā, kua hoatu e ahau āku kupu ki tōu māngai;

kua hīpokina koe ki te marumaru o tōku ringa,

kia whakatōkia ai ngā rangi,

kia takoto ai te tūranga mō te whenua,

hei mea hoki ki Hiona, ‘Ko koe tāku iwi.’ "

17 Maranga, maranga!

Whakatika, e Hiruhārama,

i whakainumia nei e te ringa o Ihowā

ki te kapu o tōna riri;

kua inu koe i ngā nganga o te kapu wiri,

he mea tatau nāu.

18 Kāhore kau tētahi hei tautītī i a ia

o ngā tama katoa i whānau i roto i a ia;

kāhore hoki tētahi o ngā tama i atawhaitia e ia

hei pupuri i tōna ringa.

19 Ka rua ēnei mea ka pono nei ki a koe –

ko wai hei tangi ki a koe?

Ko te whakangaromanga, ko te wawāhanga, ko te matekai, ko te hoari

me pēhea tāku whakamārie i a koe?

20 Kua hemo āu tama;

e takoto ana i te ahunga mai o ngā ara katoa,

ānō he anaterope i roto i te kupenga;

kī tonu rātou i te riri o Ihowā,

i te whakatūpehupehu o tōu Atua.

21 Mō reira, whakarongo ki tēnei, e koe kua tūkinotia nei;

e haurangi ana, rāia, ehara i te haurangi wāina.

22 Ko te kupu tēnei a tōu Ariki, a Ihowā,

arā a tōu Atua, e tohe nei i tā tōna iwi:

"Nanā, ka tangohia e ahau te kapu wiri i tōu ringa,

ngā nganga o te kapu o tōku riri;

e kore e inumia anō e koe ā muri ake nei.

23 Ā, ka hoatu e ahau ki te ringa o te hunga e whakatupu kino nei i a koe,

i mea rā ki tōu wairua,

‘Piko iho nei, kia haere atu ai mātou.’

Nā, kua whakatakotoria e koe tōu tuarā hei whenua,

hei huarahi mō te hunga i haere atu rā."