2 Samuel 19

1 I oznámeno jest Joábovi: Aj, král pláče a naříká pro Absolona. 2 Pročež obrátilo se to vysvobození toho dne v kvílení všemu lidu; nebo slyšel lid v ten den, že bylo praveno: Zámutek má král pro syna svého. 3 A tak kradl se lid toho dne, vcházeje do města, jako se krade lid, když se stydí, utíkaje z boje. 4 Král pak zakryl tvář svou, a křičel král hlasem velikým: Synu můj Absolone, Absolone synu můj, synu můj! 5 Tedy všed Joáb k králi do domu, řekl: Zahanbil jsi dnes tváři všech služebníků svých, kteříž vysvobodili život tvůj dnes, a život synů tvých i dcer tvých, a život žen tvých i život ženin tvých, 6 Miluje ty, kteříž tě mají v nenávisti, a v nenávisti maje ty, kteříž tě milují; nebos dokázal dnes, že sobě nevážíš hejtmanů a služebníků. Shledalť jsem to zajisté dnes, že kdyby byl Absolon živ zůstal, bychom pak všickni dnes byli pobiti, tedy dobře by se tobě to líbilo. 7 Protož nyní vstana, vyjdi, a mluv ochotně k služebníkům svým; nebo přisahámť skrze Hospodina, jestliže nevyjdeš, žeť nezůstane žádný s tebou této noci, a toť bude tobě horší, nežli všecky zlé věci, kteréž na tebe přišly od mladosti tvé až dosavad. 8 A tak vstav král, posadil se v bráně. I povědíno bylo všemu lidu těmito slovy: Aj, král sedí v bráně. I přišel všecken lid před oblíčej krále, ale lid Izraelský byl zutíkal jeden každý do svých stanů. 9 Tedy všecken lid hádal se vespolek ve všech pokoleních Izraelských, a pravili: Král vytrhl nás z ruky nepřátel našich, a tentýž vytrhl nás z ruky Filistinských, a teď nyní utekl z země před Absolonem. 10 Absolon pak, kteréhož jsme pomazali sobě, zahynul v boji. Nyní tedy, proč zanedbáváte přivésti zase krále? 11 Protož král David poslal k Sádochovi a Abiatarovi kněžím, s těmito slovy: Mluvte k starším Judským, řkouce: Proč máte býti poslední v uvedení zase krále do domu jeho? (Nebo řeč všeho lidu Izraelského donesla se krále o uvedení jeho do domu jeho.) 12 Bratří moji jste, kost má a tělo mé jste; proč tedy máte býti poslední v uvedení zase krále? 13 A Amazovi také rcete: Zdaliž ty nejsi kost má a tělo mé? Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, jestliže nebudeš hejtmanem vojska přede mnou po všecky dny na místo Joába. 14 I naklonil srdce všech mužů Judských, jako muže jednoho, aby poslali k králi, řkouce: Navratiž se ty i všickni služebníci tvoji. 15 Tedy navrátil se král, a přišel až k Jordánu. Lid pak Judský byl přišel do Galgala, aby se bral vstříc králi, a převedl jej přes Jordán. 16 Pospíšil také Semei syn Gery, syna Jemini, kterýž byl z Bahurim, a vyšel s lidem Judským vstříc králi Davidovi. 17 A tisíc mužů bylo s ním z Beniamin. Síba také služebník domu Saulova, s patnácti syny svými, a dvadceti služebníků jeho s ním, přepravili se přes Jordán před krále. 18 I přeplavili lodí, aby převezli čeled královskou a učinili, což by se jemu líbilo. Semei pak syn Gerův padl před králem, když se přepraviti měl přes Jordán. 19 A řekl králi: Nepočítej mi pán můj nepravosti, a nezpomínej, co neprávě učinil služebník tvůj toho dne, když vyšel pán můj král z Jeruzaléma, aby to měl skládati král v srdci svém. 20 Neboť zná služebník tvůj, že zhřešil, a aj, přišel jsem dnes prvé, než kdo ze vší čeledi Jozefovy, abych vyšel vstříc pánu svému králi. 21 I odpověděl Abizai syn Sarvie a řekl: A což nebude zabit Semei, proto že zlořečil pomazanému Hospodinovu? 22 Ale David řekl: Co vám do toho, synové Sarvie, že jste mi dnes odporní? Dnes-liž má zabit býti někdo v Izraeli? Nebo zdaliž nevím, že dnes jsem králem nad Izraelem. 23 Tedy řekl král k Semei: Neumřeš. I přisáhl mu král. 24 Mifibozet také vnuk Saulův vyjel vstříc králi. (Neošetřoval pak byl noh svých, ani brady nespravoval, ani šatů svých nepral od toho dne, jakž byl odšel král, až do dne, když se navrátil v pokoji.) 25 A když přišel do Jeruzaléma, vyšel vstříc králi. I řekl jemu král: Proč jsi neodšel se mnou, Mifibozete? 26 Kterýž odpověděl: Pane můj králi, služebník můj oklamal mne. Řekltě byl zajisté služebník tvůj: Osedlám sobě osla, abych vsedna na něj, bral se s králem, proto že jest kulhavý služebník tvůj. 27 I osočil služebníka tvého u pána mého krále, ale pán můj král jest jako anděl Boží, učiniž tedy, cožť se dobrého vidí. 28 Nebo všickni z domu otce mého byli jsme hodni smrti před pánem mým králem, a však jsi zasadil služebníka svého mezi ty, kteříž jedí chléb stolu tvého. K čemuž bych více právo měl, a oč se více na krále domlouval? 29 Jemuž řekl král: Proč šíříš řeč svou? Vyřklť jsem. Ty a Síba rozdělte se statkem. 30 Ještě řekl Mifibozet králi: Třebas nechť všecko vezme, když se jen navrátil pán můj král v pokoji do domu svého. 31 Ano i Barzillai Galádský vyšel z Rogelim, a přepravil se s králem přes Jordán, aby ho zprovodil za Jordán. 32 Byl pak Barzillai velmi starý, maje osmdesáte let, kterýž opatroval krále stravou, když obýval v Mahanaim; nebo byl člověk bohatý velmi. 33 I řekl král k Barzillai: Poď se mnou, a chovati tě budu při sobě v Jeruzalémě. 34 Ale Barzillai odpověděl králi: Jacíž jsou dnové věku mého, abych šel s králem do Jeruzaléma? 35 V osmdesáti letech jsem dnes. Zdaliž mohu rozeznati mezi dobrým a zlým? Zdaliž okušením rozezná služebník tvůj, co bych jedl a co bych pil? Zdaliž poslouchati mohu již hlasu zpěváků a zpěvakyní? Proč by tedy služebník tvůj déle býti měl břemenem pánu svému králi? 36 Maličko ještě půjde služebník tvůj za Jordán s králem; nebo proč by mi se takovou odplatou král odplacovati měl? 37 Nechť se navrátí, prosím, služebník tvůj, ať umru v městě svém, kdež jest hrob otce mého a matky mé. Aj, služebník tvůj Chimham půjde se pánem mým králem, jemuž učiníš, cožť se dobrého viděti bude. 38 I řekl král: Dobře, nechť jde se mnou Chimham, a učiním jemu, což se tobě za dobré viděti bude; nadto čehožkoli požádáš ode mne, toť učiním. 39 A když se přepravil všecken lid přes Jordán, král také přepravil se. I políbil král Barzillai a požehnal ho, kterýžto navrátil se na místo své. 40 A tak bral se král do Galgala a Chimham s ním; všecken také lid Judský provázeli krále, též i polovice lidu Izraelského. 41 A aj, všickni muži Izraelští přišedše k králi, řekli jemu: Proč jsou tě ukradli bratří naši, muži Juda, a převedli krále a čeled jeho přes Jordán, i všecky muže Davidovy s ním? 42 I odpověděli všickni muži Judští mužům Izraelským: Proto že král jest příbuzný náš. A proč se hněváte o to? Zdaliž nás za to král pokrmy opatroval? Zdaliž nám jaké dary dal? 43 Odpovídajíce pak muži Izraelští mužům Judským, řekli: Deset dílů máme v králi, a protož i v Davidovi máme více nežli vy. Pročež tedy málo jste nás sobě vážili? Zdaliž jsme my prvé o to nemluvili, abychom zase přivedli krále svého? Ale tvrdší byla řeč mužů Judských nad řeč mužů Izraelských.

Ka Kohetetia e Ioapa a Rāwiri

1 Nā, ka kōrerotia ki a Ioapa, "Nanā, kei te tangi te kīngi, kei te uhunga mō Apohārama." 2 Nā, puta kē ana te whakaoranga i taua rā hei tangi mā te iwi katoa; i rongo hoki te iwi i taua rā i te kōrero, e kōingo ana te kīngi ki tāna tama. 3 Nā, haere puku ana te iwi i taua rā ki te pā, ānō he hunga e haere puku ana i te whakamā, ina rere i te whawhai. 4 Ko te kīngi ia, taupoki tonu tōna mata, nui atu te reo o te kīngi ki te tangi, "E Apohārama, e tāku tama, e Apohārama, e tāku tama, e tāku tama."

5 Nā, ka haere a Ioapa ki te kīngi ki roto ki te whare, ā, ka mea, "Kua whakamā i a koe ināianei ngā mata o āu tāngata katoa i ora ai koe i tēnei rā, i ora ai hoki āu tama, me āu tamāhine, i ora ai āu wāhine, i ora ai anō āu wāhine iti, 6 i a koe ka aroha nei ki ōu hoariri, ka kino nei ki te hunga e aroha ana ki a koe. Kua whakaatu mai nā hoki koe i tēnei rā, he kore noa iho ki a koe ngā rangatira me ngā tāngata; e mōhio ana hoki ahau i tēnei rā, kia ora kau ko Apohārama, ā, kia mate ko mātou katoa i tēnei rā, ka pai rawa ki a koe.

7 "Nā, whakatika, puta atu ki waho, kia puaki tētahi kupu pai ki āu tāngata; tā te mea he oati tēnei nāku i a Ihowā, ki te kāhore koe e puta ake, e kore tētahi tangata e noho ki a koe i tēnei pō; ā, nui atu tēnei kino ki a koe i ngā kino katoa i pā ki a koe o tōu taitamarikitanga ake ā mohoa noa nei."

8 Nā, ka whakatika te kīngi, ā, noho ana i te kūwaha. Nā, ka kōrerotia te kōrero ki te iwi katoa, "Nanā, ko te kīngi, kei te kūwaha e noho ana." Nā, haere ana te iwi katoa ki te aroaro o te kīngi.

Ka Whakahokia a Rāwiri ki Hiruhārama

Kua whati hoki tērā a Īharaira ki tōna tēneti, ki tōna tēneti. 9 Nā, ka puta ake he tautohetohe i ngā tāngata katoa o ngā iwi katoa o Īharaira, i kī rātou, "Nā te kīngi tātou i whakaora i roto i te ringa o ō tātou hoariri, nāna hoki tātou i mawhiti ai i te ringa o ngā Pirihitini; heoi kua whati atu nei ia i te whenua i te wehi ki a Apohārama. 10 Ā, ko Apohārama i whakawahia nei e tātou hei kīngi mō tātou, kua mate i te whawhai. Nā, he aha koutou tē whai kupu ai kia whakahokia mai te kīngi?"

11 Nā, ka tono tāngata a Kīngi Rāwiri ki a Hāroko rāua ko Apiātara, ki ngā tohunga, hei kī atu: "Kōrero atu ki ngā kaumātua o Hūrā, mea atu, ‘He aha koutou i tauhiku ai ki te whakahoki i te kīngi ki tōna whare? Kua tae atu nā hoki te kōrero a Īharaira katoa ki te kīngi, ki te whakahoki i a ia ki tōna whare. 12 Ko ōku tēina nei koutou, ko ōku wheua, ko ōku kikokiko, he aha koutou i tauhikuhiku ai ki te whakahoki i te kīngi?’ 13 Mā kōrua anō e kī atu ki a Amaha, ‘Ehara ianei koe i te wheua nōku, i te kikokiko nōku? Mā te Atua e mea tēnei mea ki ahau me tētahi atu mea, ki te kāhore koe e meinga hei rangatira ope ki tōku aroaro i ngā rā katoa hei whakakapi mō Ioapa.’ "

14 Ā, meinga ana e ia kia piko te ngākau o ngā tāngata katoa o Hūrā ānō he tangata kotahi; ā, ka tono tāngata rātou ki te kīngi hei mea, "Hoki mai, me āu tāngata katoa." 15 Nā, hoki ana te kīngi, ā, ka tae ki Horano.

I haere anō a Hūrā ki Kirikara, he haere ki te whakatau i te kīngi, hei whakawhiti i te kīngi i Horano. 16 Nā, hohoro tonu a Himei Pineamini tama a Kera, tērā i Pahurimi rā, haere tahi ana me ngā tāngata o Hūrā ki raro, ki te whakatau i a Kīngi Rāwiri. 17 Nā, kotahi mano ngā tāngata o Pineamine i a ia, me Tipa anō, me te tangata o te whare o Haora, rātou ko āna tama tekau mā rima, me āna pononga e rua tekau; ā, whiti ana rātou i Horano i te aroaro o te kīngi. 18 I whiti anō he perepoti hei whakawhiti mō te whare o te kīngi, hei mea hoki i ngā mea e pai ana ki tōna whakaaro.

Te Atawahi o Rāwiri ki a Himei

Nā, ka tāpapa a Himei tama a Kera ki te aroaro o te kīngi, i a ia ka whiti nei i Horano, 19 ā, ka mea ki te kīngi, "Kaua tōku ariki e whakairi hara ki ahau, kaua anō e maharatia te tutū o tāu pononga i te rā i puta mai ai tōku ariki, te kīngi i Hiruhārama; kaua te ngākau o te kīngi e mea ki tēnā. 20 E mōhio ana hoki tāu pononga i hara ahau. Koia ahau i haere mai ai ināianei, ko te tuatahi o te whare katoa o Hōhepa; i haere mai hoki ki raro, ki te whakatau i tōku ariki, i te kīngi."

21 Otiia ka oho a Āpihai tama a Teruia, ka mea, "E kore ianei a Himei e whakamatea mō tēnei, mōna i kanga i tā Ihowā i whakawahi ai?"

22 Anō rā ko Rāwiri, "Hei aha māku tā kōrua, e ngā tama a Teruia, i mea ai kōrua ki te totohe ki ahau i tēnei rā? Kia mate koia he tangata i roto i a Īharaira i tēnei rā? Kāhore ianei ahau e mōhio ko ahau te kīngi o Īharaira i tēnei rā?" 23 Nā, ka mea te kīngi ki a Himei, "E kore koe e mate." Nā, oati ana te kīngi ki a ia.

Ka Whakahoa anō a Rāwiri rāua ko Mepipohete

24 Nā, ka haere a Mepipohete tama a Haora ki raro, ki te whakatau i te kīngi. Kīhai ōna waewae i whakapaia, kīhai tōna pāhau i whakapaia, kīhai anō ōna kākahu i horoia, nō te rā i haere ai te kīngi ā taea noatia te rā i hoki mārie mai ai ia. 25 Ā, i tōna taenga ki Hiruhārama ki te whakatau i te kīngi, ka mea te kīngi ki a ia, "He aha koe tē haere ai tātou, e Mepipohete?"

26 Anō rā ko ia, "Nā tāku pononga ahau i tinihanga, e tōku ariki, e te kīngi; i mea hoki tāu pononga, ‘Me whakanoho e ahau tētahi kāihe mōku, hei ekenga atu mōku, ka haere ai i te kīngi.’ He kopa hoki tāu pononga. 27 Nā, kua whakapae teka ia mō tāu pononga ki tōku ariki, ki te kīngi. Otiia, rite tonu tōku ariki, te kīngi ki te anahera a te Atua; nā, māu e mea te mea e pai ana ki tāu titiro. 28 Ko te whare katoa hoki o tōku pāpā me te mea he tūpāpaku i te aroaro o tōku ariki, o te kīngi. Heoi, kua whakanohoia e koe tāu pononga ki te hunga i kai ki tāu tēpu. Nā, he aha ake rā tāku e tika ai kia karanga atu ai anō ahau ki te kīngi?"

29 Nā, ka mea te kīngi ki a ia, "Hei aha ake āu kōrero i kōrerotia tonutia ai? Ko tāku kupu tēnei: me wehe e kōrua ko Tipa te māra."

30 Nā, ka mea a Mepipohete ki te kīngi, "Engari me tango katoa e ia, he mea hoki kua tae mārie mai tōku ariki, te kīngi ki tōna whare."

Te Manaaki o Rāwiri a Paratirai

31 I haere mai anō a Paratirai Kireari i Rokerimi; ā, whiti ana rāua ko te kīngi i Horano, he kawe i a ia ki tērā taha o Horano. 32 Nā, he koroheke rawa a Paratirai, e waru tekau ōna tau. Nāna i atawhai te kīngi i tōna nohoanga ki Mahanaima; he tangata nui rawa hoki ia. 33 Nā, ka mea te kīngi ki a Paratirai, "Me whiti koe, tāua, ā, māku koe e atawhai ki tōku taha ki Hiruhārama."

34 Nā, ka mea a Paratirai ki te kīngi, "E hia ngā rā o ngā tau hei oranga mōku, e haere tahi ai ahau me te kīngi ki runga, ki Hiruhārama? 35 Ka waru tekau ōku tau i tēnei rā; e mōhio rānei ahau he pai tēnei, he kino tērā? E mōhiotia rānei e tāu pononga te reka o tāku e kai ai, o tāku rānei e inu ai? E rongo anō rānei ahau i te reo o ngā tāne waiata, o ngā wāhine waiata rānei? Ā, kia meinga anō tāu pononga hei whakararuraru mō tōku ariki, mō te kīngi hei aha? 36 Ka haere tahi atu rā tāu pononga me te kīngi ki tāwāhi iti atu o Horano; ā, he aha kia whakaarohia tērā ki ahau e te kīngi ki tēnei utu nui? 37 Nā, tukua tāu pononga kia hoki, kia mate ai ahau ki tōku nei pā, ki te taha o te urupā o tōku pāpā, o tōku whaea. Engari ia tāu pononga, a Kimihama; ko ia e whiti tahi me tōku ariki, me te kīngi; meatia ki a ia te mea e pai ana ki tāu titiro."

38 Nā, ka mea te kīngi, "Me whiti tahi māua ko Kimihama, ā, māku e mea ki a ia ngā mea e pai ana ki tāu titiro; ā, he aha tāu e tono ai ki ahau, ka mahia e ahau māu."

39 Nā, whiti ana te iwi katoa i Horano. I whiti anō te kīngi, ā, kihia ana e te kīngi a Paratirai, manaakitia ana; ā, hoki ana tērā ki tōna wāhi.

40 Heoi, whiti ana te kīngi ki Kirikara, ā, i haere tahi anō a Kimihama i a ia; ā, nā te iwi katoa o Hūrā, nā te hāwhe o te iwi o Īharaira te kīngi i kawe.

41 Nā, haere ana ngā tāngata katoa o Īharaira ki te kīngi, ka mea ki te kīngi, "He aha ō mātou tēina, ngā tāngata o Hūrā i tāhae ai i a koe, i whakawhiti mai ai i te kīngi, i tōna whare katoa, i ngā tāngata katoa anō a Rāwiri, i Horano?"

42 Nā, ka whakahokia e ngā tāngata katoa o Hūrā ki ngā tāngata o Īharaira, "Nō te mea he whanaunga tata te kīngi ki a mātou. He aha rā koutou i riri ai mō tēnei mea. I kai rānei mātou i tētahi mea a te kīngi? I hōmai rānei e ia tētahi mea ki a mātou?"

43 Nā, ka whakahoki ngā tāngata o Īharaira ki ngā tāngata o Hūrā, ka mea rātou, "Kotahi tekau ngā wāhi o te kīngi kei a mātou, ā, nui atu hoki i tō koutou tō mātou take ki a Rāwiri; ā, he aha mātou i whakahāweatia ai e koutou, tē waiho ai mā mātou te kupu tuatahi mō te whakahoki mai i tō mātou kīngi?"

Heoi, i pakari rawa ake ngā kupu a ngā tāngata o Hūrā i ngā kupu a ngā tāngata o Īharaira.