1 Sečtl pak David lid, kterýž měl s sebou, a ustanovil nad nimi hejtmany a setníky. 2 I uvedl David třetinu lidu v správu Joábovu, a třetinu v správu Abizai syna Sarvie, bratra Joábova, a třetinu v správu Ittai Gittejského. A řekl král lidu: I jáť také potáhnu s vámi. 3 Ale lid řekl: Nikoli nepotáhneš; nebo jestliže bychom i utíkali, nebudouť na to velmi dbáti, aniž, by nás i polovici zbili, budou toho velmi vážiti. Ty sám zajisté jsi jako z nás deset tisíců, protož lépe bude, abys nám byl v městě ku pomoci. 4 I řekl jim král: Což se vám za dobré vidí, učiním. Tedy stál král u brány, a všecken lid vycházel po stu a po tisíci. 5 Přikázal pak král Joábovi a Abizai a Ittai, řka: Zacházejtež mi pěkně s synem Absolonem. A všecken lid slyšel, když přikazoval král všechněm hejtmanům o Absolonovi. 6 A tak vytáhl lid do pole proti lidu Izraelskému, a byla bitva v lese Efraim. 7 I poražen jest tu lid Izraelský od služebníků Davidových, a stala se tu porážka veliká v ten den až do dvadceti tisíců. 8 Nebo když ta bitva rozšířila se po vší krajině, více pohubil lidu les, nežli jich požral meč toho dne. 9 Potkal se pak Absolon s služebníky Davidovými. Kterýžto Absolon jel na mezku, (i podšel mezek pod hustý dub veliký), a uvázl za hlavu v stromu tom, tak že visel mezi nebem a zemí. Ale mezek, kterýž pod ním byl, odběhl pryč. 10 To uzřev jeden, oznámil Joábovi, řka: Hle, viděl jsem Absolona, an visí na dubě. 11 I řekl Joáb muži, kterýž mu to oznámil: Aj, viděls. Pročež jsi ho tam nesrazil na zem? A já bylť bych povinen dáti deset lotů stříbra a pás rytířský jeden. 12 Odpověděl muž ten Joábovi: A já, bych i odečtených měl na ruce své tisíc lotů stříbra, nevztáhl bych ruky své na syna králova; nebo jsme slyšeli, kterak přikazoval král tobě a Abizai a Ittai, řka: Šetřte všickni syna mého Absolona; 13 Leč bych se dopustiti chtěl sám proti duši své nepravosti. Ale nebýváť nic tajno před králem, a ty bys sám proti mně stál. 14 I řekl Joáb: Nebuduť se tu meškati s tebou. Protož vzav tři kopí do ruky své, vrazil je do Absolona, an ještě živ byl na dubě. 15 A obskočivše Absolona deset služebníků, oděnců Joábových, bili jej a zabili. 16 V tom zatroubil Joáb v troubu. I vrátil se lid od honění Izraele; nebo zdržel Joáb lid. 17 A vzavše Absolona, uvrhli jej v tom lese do jámy veliké, a nametali na něj hromadu kamení velmi velikou. Ale všecken Izrael zutíkali jeden každý do stanů svých. 18 (Absolon pak vzal byl a vyzdvihl sobě za života svého sloup v údolí královském; nebo byl řekl: Nemám syna, aby zůstala pamět jména mého. Protož nazval ten sloup jménem svým, kterýž slove místo Absolonovo až do dnešního dne.) 19 Tedy Achimaas syn Sádochův řekl: Medle, nechť běžím, abych zvěstoval králi, že ho vysvobodil Hospodin z ruky nepřátel jeho. 20 I řekl jemu Joáb: Nebyl bys dnes dobrým poslem, ale oznámíš to jiného dne; dnes však neoznamuj, proto že syn králův umřel. 21 Potom řekl Joáb k Chuzi: Jdiž, zvěstuj králi, co jsi viděl. A pokloniv se Chuzi Joábovi, běžel. 22 Mluvil pak ještě Achimaas syn Sádochův, a řekl Joábovi: Buď, jak buď, medle, nechť já také běžím za Chuzi. Odpověděl Joáb: Proč bys ty běžel, synu můj, když nemáš, co bys dobrého zvěstoval? 23 I řekl: Buď, jak buď, poběhnu. Odpověděl mu: Běž. A tak běžel Achimaas cestou přímější a předběhl Chuzi. 24 David pak seděl mezi dvěma branami. I vyšel strážný na vrch brány na zed, kterýž pozdvih očí svých, uzřel, a hle, muž běžel sám. 25 Tedy volaje strážný, oznámil králi. I řekl král: Jest-liť sám, dobré poselství nese. A když ten šel předce a přibližoval se, 26 Uzřel ještě strážný muže druhého běžícího. I zavolal strážný na branného a řekl: Hle, opět muž běží sám. Tedy řekl král: I tenť v poselství běží. 27 Řekl ještě strážný: Vidím běh prvního, jako běh Achimaasa syna Sádochova. I řekl král: Dobrýtě to muž, protož s dobrým poselstvím jde. 28 Tedy volaje Achimaas, řekl králi: Pokoj tobě. A pokloniv se králi tváří svou k zemi, řekl: Požehnaný Hospodin Bůh tvůj, kterýž podmanil muže ty, kteříž pozdvihli rukou svých proti pánu mému králi. 29 I řekl král: Dobře-li se má syn můj Absolon? Odpověděl Achimaas: Viděl jsem hluk veliký, když posílal služebníka králova Joáb, a mne služebníka tvého, ale nevím nic, co bylo. 30 Jemuž řekl král: Odstup a stůj tamto. I odstoupil a stál. 31 A v tom Chuzi přišed, řekl: Zvěstuje se pánu mému králi, že vysvobodil tě dnes Hospodin z ruky všech povstávajících proti tobě. 32 Ale král řekl k Chuzi: Jest-liž živ syn můj Absolon? Odpověděl Chuzi: Nechť jsou tak, jako syn králův, nepřátelé pána mého krále, i všickni, kteříž povstávají proti tobě ke zlému. 33 I zarmoutil se král, a vstoupiv do horního pokoje na bráně, plakal a jda, mluvil takto: Synu můj Absolone, synu můj, synu můj Absolone! Ó kdybych byl umřel za tebe, Absolone synu můj, synu můj!
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Te Hinganga me te Matenga o Apohārama
1 Nā, ka taua e Rāwiri tōna nuinga, ā, whakaritea ana e ia he rangatira mano mō rātou, he rangatira rau. 2 Nā, ka tonoa te iwi e Rāwiri; ko tētahi kotahi toru i raro i te ringa o Ioapa, ko tētahi kotahi toru i raro i te ringa o Āpihai tama a Teruia, teina o Ioapa, ā, ko tētahi kotahi toru hoki i raro i te ringa o Itai Kiti. I mea anō te kīngi ki te iwi, "He pono ka haere tahi atu anō hoki ahau i a koutou."
3 Nā, ka mea te iwi, "Kaua koe e puta ki waho. Ki te rere hoki mātou, e kore rātou e whai whakaaro ki a mātou. Ahakoa ko te hāwhe o mātou i mate, e kore rātou e whai whakaaro ki a mātou; tēnā ko koe, e rite ana koe ki ngā mano kotahi tekau o mātou. Nō reira he pai kē ko koe hei āwhina ake mō mātou i roto i te pā."
4 Nā, ka mea te kīngi ki a rātou, "Me mea e ahau ngā mea e pai ana ki tā koutou titiro."
Nā, tū ana te kīngi ki te taha o te kūwaha, me te puta atu te iwi, ōna rau, ōna mano. 5 Ā, i ako te kīngi ki a Ioapa, ki a Āpihai, ki a Itai, i mea, "Mahara ki ahau, kia āta hanga hoki ki taua taitama, ki a Apohārama." I rongo anō te iwi katoa i te kīngi e ako ana i ngā rangatira katoa ki te tikanga mō Apohārama.
6 Nā, ko te putanga o te iwi ki te pārae ki te tū ki a Īharaira; ā, i te ngahere o Ēparaima te whawhai. 7 Nā, patua iho i reira ngā tāngata o Īharaira e ngā tāngata a Rāwiri, nui atu te parekura i reira i taua rā, e rua tekau mano tāngata. 8 Ā, tohatoha noa i reira te whawhai ki te mata katoa o te whenua; tokomaha atu o te iwi i pau i te ngahere i ngā mea i pau i te hoari i taua rā.
9 Nā, ka tūpono a Apohārama ki ngā tāngata a Rāwiri. I runga anō i te muera o Apohārama e noho ana. Nā, ko te haerenga o te muera i raro i ngā peka mātotoru o tētahi oki nui. Kua mau tōna mātenga ki te oki, ā, tārewa ana ia i te takiwā o te rangi, o te whenua; haere atu ana te muera i raro i a ia.
10 Nā, ka kite tētahi tangata, whakaaturia ana e ia ki a Ioapa; i mea hoki, "Nanā, i kite ahau i a Apohārama e iri ana i tētahi oki."
11 Nā, ka mea a Ioapa ki taua tangata nāna nei i whakaatu ki a ia, "Ha, i kite koe, ā, he aha ia tē patua ai e koe i reira ki te whenua? Pēnei tekau ngā hekere hiriwa kua hoatu e ahau ki a koe, me tētahi whītiki."
12 Nā, ka mea taua tangata ki a Ioapa, "Ahakoa ka riro mai i tōku ringa ngā pīhi hiriwa kotahi mano, pāuna rawa, e kore e totoro tōku ringa ki te tama a te kīngi; i a tātou hoki e whakarongo ana i ako te kīngi i a koe, i a Āpihai, i a Itai, i mea, ‘Kia tūpato kei pā tētahi ki te taitama rā, ki a Apohārama.’ 13 Mehemea hoki i mahi teka ahau, i mea i te mate mōna (e kore hoki tētahi mea e ngaro i te kīngi), i reira ko koe tonu nā e tū kē i ahau."
14 Kātahi a Ioapa ka mea, "E kore e pai kia roa ahau nei i a koe." Nā, ka mau tōna ringa ki ētahi tao e toru, werohia atu ana e ia ki te ngākau o Apohārama, i a ia anō e ora ana i waenganui o te oki. 15 Nā, karapotia ana ia e ngā taitama kotahi tekau, e ngā kaimau patu a Ioapa, ā, patua ana a Apohārama e rātou, whakamatea ana.
16 Nā, whakatangihia ana e Ioapa te tētere, ā, hoki ana te iwi i te whai i a Īharaira. Nā Ioapa hoki i pēhi te iwi. 17 Nā, ka mau rātou ki a Apohārama, ka maka i a ia ki tētahi poka nui i te ngahere, ā, nui atu te pūranga kōhatu i haupūria ki runga ki a ia, ā, whati ana a Īharaira katoa ki tōna tēneti, ki tōna tēneti.
18 Nā, i tōna oranga i tīkina e Apohārama, i whakaarahia te pou mōna, ko tērā i te raorao o te kīngi; i mea hoki ia, "Kāhore āku tama e maharatia ai tōku ingoa." Nā, huaina iho e ia tōna ingoa ki taua pou; e huaina nei anō a reira, ko te tohu a Apohārama ā tae noa ki tēnei rā.
Ka Rongo a Rāwiri i te Matenga o Apohārama
19 Kātahi ka mea a Ahimāta tama a Hāroko, "Tukua ahau kia rere ki te kōrero ki te kīngi i tā Ihowā whakatikanga i tāna whakawā ki ōna hoariri."
20 Nā, ka mea a Ioapa, "Kaua koe e kawe kōrero i tēnei rā; engari me kawe kōrero koe a tētahi atu rā; i tēnei rā ia e kore koe e kawe kōrero; kua mate hoki te tama a te kīngi."
21 Kātahi ka mea a Ioapa ki te Kuhi, "Haere, kōrerotia ki te kīngi tāu i kite ai." Nā, ka piko iho te Kuhi ki a Ioapa, ā, rere ana.
22 Kātahi ka mea anō a Ahimāta tama a Hāroko ki a Ioapa, "He ahakoa pēhea, kia rere anō ahau i muri i te Kuhi."
Ā, ka mea a Ioapa, "Kia rere koe hei aha, e tāku tama? Kāhore nei hoki he painga ki a koe o ngā kōrero."
23 "He ahakoa rā, e ai kī tāna, me rere anō ahau."
Nā, ka mea tērā ki a ia, "E rere." Kātahi ka rere a Ahimāta i te ara o te mānia, ā, ka mahue te Kuhi.
24 Nā, e noho ana a Rāwiri i waenganui i ngā kūwaha e rua; i piki anō te kaititiro ki te tuanui i runga i te kūwaha, ki te taiepa; ko te marangatanga ake o ōna kanohi, ka titiro, nā, ko tētahi tangata e rere mai ana, tōna kotahi. 25 Nā, ka karanga te kaititiro, ka whakaatu ki te kīngi.
Anō rā ko te kīngi, "Ki te mea ko ia anake, he kōrero kei tōna māngai." Nā, haere tonu mai ana tērā, ā, ka tata.
26 I kite anō te kaititiro i tētahi atu tangata e rere mai ana, ā, ka karanga iho te kaititiro ki te kaitiaki o te kūwaha, ka mea, "Tērā he tangata e rere mai rā, ko ia anake."
Ā, ka mea te kīngi, "He kōrero anō tā tērā."
27 Nā, ka mea te kaititiro, "Ki tāku titiro rite tonu te rere a te tuatahi ki te rere a Ahimāta tama a Hāroko."
Ā, ka mea te kīngi, "He tangata pai ia, e haere mai ana me ngā kōrero pai."
28 Nā, ka karanga a Ahimāta, ka mea ki te kīngi, "Kei te pai katoa." Nā, ka piko iho tōna mata ki te whenua ki te aroaro o te kīngi, ā, ka mea, "Kia whakapaingia a Ihowā, tōu Atua, nāna nei i tuku mai ngā tāngata i totoro nei tō rātou ringa ki tōku ariki, ki te kīngi."
29 Nā, ka mea te kīngi, "Kei te pai rānei te taitama a Apohārama?"
Anō rā ko Ahimāta, "I te tononga a Ioapa i te tangata a te kīngi, i ahau, i tāu pononga, i kite ahau i te ngangau nui, heoi kīhai i mōhio he aha rānei."
30 Nā, ka mea te kīngi ki a ia, "Haere ake, e tū ki konei." Nā, haere ana ia, ā, tū ana.
31 Nā, ko te haerenga mai o te Kuhi; ā, ka mea te Kuhi, "He kōrero, e tōku ariki, e te kīngi; kua whakatikaia hoki e Ihowā tāu whakawā i te hunga i whakatika mai rā ki a koe."
32 Anō rā ko te kīngi ki te Kuhi, "Kei te pai rānei te taitama, a Apohārama?"
Ā, ka mea te Kuhi, "Kia rite ki taua taitama ngā hoariri o tōku ariki, o te kīngi, me te hunga katoa e whakatika ana ki a koe hei mea i te kino mōu."
33 Nā, oho pū te mauri o te kīngi, ā, piki ana ki te rūma i runga i te kūwaha, tangi ana. Ko tāna kōrero tēnei i a ia e haere ana: "E tāku tama, e Apohārama, e tāku tama, e tāku tama, e Apohārama! He pai mehemea ko ahau i mate, ā, kaua koe, e Apohārama, e tāku tama, e tāku tama."