2 Samuel 16

1 A když David sešel maličko s vrchu, aj Síba služebník Mifibozetův vyšel proti němu se dvěma osly osedlanými, na nichž nesl dvě stě chlebů, a sto hroznů suchých, a sto hrud fíků, a nádobu vína. 2 I řekl král Síbovi: K čemu jsou tyto věci? Odpověděl Síba: Oslové pro čeled královskou k jízdě, chléb pak a fíky, aby jedli služebníci, a víno, aby se napil, kdož by ustal na poušti. 3 Opět král řekl: Kdež jest pak syn pána tvého? Odpověděl Síba králi: Aj, zůstal v Jeruzalémě, nebo řekl: Dnes navrátí mi dům Izraelský království otce mého. 4 Řekl ještě král Síbovi: Aj, tvéť jsou všecky věci, kteréž má Mifibozet. Jemuž řekl Síba s poklonou: Nechať vždycky tak nalézám milost před očima tvýma, pane můj králi. 5 Tedy bral se král David do Bahurim, a aj, vyšel odtud muž z čeledi domu Saulova, jehož jméno bylo Semei, syn Gerův, kterýžto vždy jda, zlořečil. 6 Ano i kamením házel na Davida, a na všecky služebníky krále Davida, ačkoli všecken lid a všickni udatní byli po pravici jeho i po levici jeho. 7 A takto mluvil Semei, když mu zlořečil: Vyjdi, vyjdi, vražedlníče a nešlechetníče. 8 Obrátilť jest na tebe Hospodin všelikou krev domu Saulova, na jehož jsi místě kraloval, a dal Hospodin království v ruku Absolona syna tvého. A aj, již se vidíš v svém neštěstí, nebo jsi vražedlník. 9 I řekl Abizai syn Sarvie králi: I proč zlořečí tento mrtvý pes pánu mému králi? Nechť jdu medle a setnu mu hlavu. 10 Ale král řekl: Co vám do toho, synové Sarvie, že zlořečí? Poněvadž Hospodin jemu rozkázal: Zlořeč Davidovi, i kdož by směl říci: Proč tak činíš? 11 Řekl ještě David k Abizai i ke všechněm služebníkům svým: Aj, syn můj, kterýž pošel z života mého, hledá bezživotí mého, čím více nyní tento syn Jemini? Nechte ho, ať zlořečí, nebo jemu rozkázal Hospodin. 12 Snad popatří Hospodin na ssoužení mé, a odplatí mi Hospodin dobrým za zlořečenství jeho dnes. 13 A tak šel David a muži jeho cestou. Semei také šel po stráni hory naproti němu, a jda, zlořečil a házel kamením proti němu a zmítal prachem. 14 I přišel král a všecken lid, kterýž byl s ním, ustalý, a odpočinul tu. 15 Absolon pak i všecken lid Izraelský přišli do Jeruzaléma, a Achitofel s ním. 16 A když přišel Chusai Architský, přítel Davidův k Absolonovi, řekl Chusai Absolonovi: Živ buď král, živ buď král. 17 Tedy řekl Absolon k Chusai: Toliž jest vděčnost tvá k příteli tvému? Pročež jsi nešel s přítelem svým? 18 Odpověděl Chusai Absolonovi: Nikoli, ale kohož vyvolil Hospodin a lid tento i všickni muži Izraelští, toho budu a s tím zůstanu. 19 Přesto komuž bych já sloužiti měl? Zdali ne synu jeho? Jakož jsem sloužil otci tvému, tak sloužiti budu tobě. 20 Řekl pak Absolon Achitofelovi: Raďtež, co máme činiti? 21 Odpověděl Achitofel Absolonovi: Vejdi k ženinám otce svého, kterýchž zanechal, aby hlídaly doma. I uslyší všecken Izrael, žes se zošklivil otci svému, a zsilí se ruce všech, kteříž jsou s tebou. 22 A protož rozbili Absolonovi stan na paláci. I všel Absolon k ženinám otce svého před očima všeho Izraele. 23 Rada pak Achitofelova, kterouž dával toho času, byla, jako by se kdo doptával na řeč Boží. Taková byla každá rada Achitofelova, jakož u Davida tak u Absolona.

Ka Whāngai a Tipa i a Rāwiri

1 Ā, he iti nei te haerenga atu o Rāwiri i te tihi o te pikitanga, nā, ko Tipa, tangata a Mepipohete kua tūtaki ki a ia, me ngā kāihe e rua, whakanoho rawa. Ko te pīkaunga, he taro e rua rau, he tautau karepe maroke kotahi rau, he hua raumati kotahi rau, he ipu wāina.

2 Nā, ka mea te kīngi ki a Tipa, "Hei aha ēnei māu?"

Ā, ka mea a Tipa, "Hei eke mō te whare o te kīngi ngā kāihe; hei kai mā ngā tamariki te taro me ngā hua raumati; hei inu anō te wāina mā te hunga e ngenge ana i te koraha."

3 Nā, ka mea te kīngi, "Ā, kei hea te tama a tōu ariki?"

Anō rā ko Tipa ki te kīngi, "Kei Hiruhārama tērā e noho ana; i mea hoki, ‘Ko āianei te whare o Īharaira whakahoki mai ai i te kīngitanga o tōku pāpā ki ahau.’ "

4 Kātahi te kīngi ka mea ki a Tipa, "Nanā, māu katoa ngā mea a Mepipohete."

Nā, ka mea a Tipa, "E piko atu nei ahau; kia manakohia ahau e koe, e tōku ariki, e te kīngi."

Ka Kanga a Himei i a Rāwiri

5 Ā, nō ka tae a Kīngi Rāwiri ki Pahurimi, nā, ka puta mai ki reira he tangata nō te hapū o te whare o Haora, ko tōna ingoa ko Himei, ko te tama a Kera; ko tōna putanga mai e kanga haere ana. 6 Epaina ana hoki e ia ki te kōhatu a Rāwiri me ngā tāngata katoa a Kīngi Rāwiri; nā, ko te iwi katoa, rātou ko ngā toa katoa kei tōna matau, kei tōna mauī. 7 Ko te kupu hoki tēnei a Himei i a ia e kanga ana, "Puta atu, puta atu, e te tangata toto, e te tangata o Periara. 8 Kua whakahokia e Ihowā ki a koe ngā toto katoa o te whare o Haora; ko koe nā hoki te kīngi i muri i a ia; ā, kua hoatu e Ihowā te kīngitanga ki te ringa o Apohārama, o tāu tama. Nā, kei tōu kino nā anō koe, he tangata toto nā hoki koe."

9 Kātahi ka mea a Āpihai tama a Teruia ki te kīngi, "He aha tēnei kurī mate i kanga ai ki tōku ariki, ki te kīngi? Tēnā, kia whiti atu ahau ki te pōuto i tōna upoko."

10 Nā, ka mea te kīngi, "Hei aha māku tā kōrua, e ngā tama a Teruia? He kanganga nāna, he meatanga nā Ihowā ki a ia, ‘Kangā a Rāwiri,’ ko wai tēnā hei mea, ‘He aha koe i pēnā ai?’ "

11 I mea anō a Rāwiri ki a Āpihai rātou ko āna tāngata katoa, "Nanā, ko tāku tama i puta nei i roto i ōku whēkau te whai nei kia whakamatea ahau; nā, tērā noa ake āianei he mea mā tēnei Pineamini. Waiho atu, tukua ia kia kanga; nā Ihowā hoki i mea ki a ia. 12 Tērā pea a Ihowā e titiro ki tōku mate, e hōmai i te pai ki ahau hei utu mō tāna kanga ki ahau i tēnei rā."

13 Nā, haere ana a Rāwiri rātou ko āna tāngata i te huarahi; me te haere anō a Himei i te taha o te maunga i tōna ritenga mai; haere ana me te kanga, me te epa i te kōhatu ki tōna ritenga mai, me te ākiri anō i te puehu. 14 Nā, haere ngenge ana te kīngi rātou ko tōna nuinga, ā, okioki ana ki reira.

He Whakaaro o Ahitopere

15 Nā, ka tae mai a Apohārama rātou ko te iwi katoa, ngā tāngata o Īharaira ki Hiruhārama; ko Ahitopere hoki tōna hoa. 16 Nā, i te taenga o Huhai Araki, o te hoa o Rāwiri, ki a Apohārama, nā, ka mea a Huhai ki a Apohārama, "Kia ora te kīngi, kia ora te kīngi!"

17 Nā, ka mea a Apohārama ki a Huhai, "Ko tōu aroha tēnā ki tōu hoa? He aha koe tē haere tahi ai i tōu hoa?"

18 Nā, ka mea a Huhai ki a Apohārama, "Kāhore, engari ko tā Ihowā, ko tā tēnei iwi, ko tā ngā tāngata katoa o Īharaira e whiriwhiri ai, hei a ia he tikanga mōku, ā, me noho ahau ki a ia. 19 Nā, tētahi, kia mahi ahau ki a wai? Kaua ianei ahau e mahi ki te aroaro o tāna tama? Ka rite ki tāku mahi ki te aroaro o tōu pāpā tāku ki tōu aroaro."

20 Nā, ka mea a Apohārama ki a Ahitopere, "Tēnā koa ōu whakaaro me aha tātou?"

21 Nā, ka mea a Ahitopere ki a Apohārama, "Haere ki ngā wāhine iti a tōu pāpā, i waiho nei e ia hei tiaki i te whare, ā, ka rongo a Īharaira katoa kua piro whakarihariha koe ki tōu pāpā, nā, ka kaha ngā ringa o tōu nuinga katoa." 22 Nā, whakatūria ana tētahi tēneti e rātou mō Apohārama ki runga ki te tuanui; ā, haere ana a Apohārama ki roto, ki ngā wāhine iti a tōna pāpā i te tirohanga a Īharaira katoa.

23 Nā, ko te whakaaro o Ahitopere i whakaaro ai ia i aua rā, me te mea e uia ana he tikanga ki tā te Atua kupu; pērā tonu ngā whakaaro katoa o Ahitopere ki ā rāua tokorua, ki a Rāwiri, ki a Apohārama.