2 Samuel 3

1 I trvala dlouho válka mezi domem Saulovým a domem Davidovým. David pak čím dále tím více se silil, ale dům Saulův čím dále tím se více umenšoval. 2 I zrodili se Davidovi synové v Hebronu, z nichž prvorozený jeho byl Amnon z Achinoam Jezreelské; 3 A druhý po něm Cheleab z Abigail, ženy někdy Nábale Karmelského; třetí pak Absolon, syn z Maachy dcery Tolmai krále Gessur; 4 A čtvrtý Adoniáš syn Haggit, a pátý Sefatiáš syn Abitál; 5 Šestý pak Jetram z Egly manželky Davidovy. Ti se zrodili Davidovi v Hebronu. 6 I stalo se, když byla válka mezi domem Saulovým a mezi domem Davidovým, a Abner statečně zastával domu Saulova, 7 (Měl pak byl Saul ženinu, jejíž jméno bylo Rizpa, dcera Aja), že řekl Izbozet Abnerovi: I proč jsi všel k ženině otce mého? 8 Tedy rozhněvav se Abner velmi pro slova Izbozetova, řekl: I zdali já jsem psí hlava, kterýž jsem proti Judovi dnes učinil milosrdenství s domem Saule otce tvého, s bratřími jeho i příbuznými jeho, a nevydal jsem tě v ruku Davidovu, a však vyhledáváš na mně dnes nepravosti té ženy. 9 Toto učiň Bůh Abnerovi a toto mu přidej, jestliže nedopomohu k tomu Davidovi, jakož jemu přisáhl Hospodin, 10 Aby přeneseno bylo království od domu Saulova, a upevněn byl trůn Davidův nad Izraelem i nad Judou, od Dan až do Bersabé. 11 A nemohl k tomu nic více odpovědíti Abnerovi, proto že se ho bál. 12 A tak poslal Abner posly k Davidovi na místě svém, řka: Èí jest země? A aby řekli: Učiň smlouvu se mnou, a aj, ruka má bude s tebou, abych obrátil k tobě všecken Izrael. 13 Jemuž odpověděl: Dobře. Jáť učiním s tebou smlouvu, a však jedné věci od tebe žádám, totiž, abys neviděl tváři mé, leč prvé dáš přivésti Míkol dceru Saulovu, když bys chtěl přijíti, abys viděl tvář mou. 14 I poslal David posly k Izbozetovi synu Saulovu, aby řekli: Dej mi ženu mou Míkol, kterouž jsem sobě zasnoubil ve stu obřízek Filistinských. 15 Poslav tedy Izbozet, vzal ji od muže Faltiele syna Lais. 16 Šel pak s ní muž její, a jda za ní až do Bahurim, plakal. Tedy řekl jemu Abner: Jdi, navrať se zase. I navrátil se. 17 Potom Abner učinil řeč k starším Izraelským, řka: Předešle stáli jste o to, aby David byl králem nad vámi. 18 Protož nyní vykonejtež to; neboť jest Hospodin mluvil o Davidovi, řka: Skrze ruku Davida služebníka svého vysvobodím lid svůj Izraelský z ruky Filistinských, a z ruky všech nepřátel jeho. 19 To též mluvil Abner i k Beniaminským. Potom odšel Abner, aby mluvil k Davidovi v Hebronu všecko, což se za dobré vidělo Izraelovi a všemu domu Beniamin. 20 Když tedy přišel Abner k Davidovi do Hebronu a s ním dvadceti mužů, učinil David Abnerovi i mužům, kteříž s ním byli, hody. 21 I řekl Abner Davidovi: Vstanu a půjdu, abych shromáždil ku pánu svému králi všecken lid Izraelský, kteříž vejdou s tebou v smlouvu, a budeš kralovati nade všemi, jakož toho žádá duše tvá. I propustil David Abnera, kterýž odšel v pokoji. 22 A aj, služebníci Davidovi a Joáb vraceli se z vojny, kořisti veliké s sebou nesouce. Ale Abnera již nebylo s Davidem v Hebronu, nebo byl ho propustil, a již odšel v pokoji. 23 Joáb tedy i všecko vojsko, kteréž bylo s ním, přišli tam. I oznámili Joábovi, řkouce: Byl zde Abner syn Nerův u krále, ale propustil jej, a odšel v pokoji. 24 Protož všed Joáb k králi, řekl: Co jsi učinil? Aj, přišel byl Abner k tobě; proč jsi ho pustil, aby zase odšel? 25 Znáš Abnera syna Nerova. Proto, aby podvedl tebe, přišel, a aby vyšpehoval vycházení tvé i vcházení tvé, a zvěděl všecko, co ty činíš. 26 Tedy vyšed Joáb od Davida, poslal posly za Abnerem, kteříž ho přivedli zase od čisterny Sírach, o čemž David nic nevěděl. 27 A když se navrátil Abner do Hebronu, uvedl ho Joáb do prostřed brány, aby s ním mluvil tiše. I udeřil ho v páté žebro, a umřel pro krev Azaele bratra jeho. 28 To když potom David uslyšel, řekl: Èist jsem já i království mé před Hospodinem až na věky od krve Abnera syna Nerova. 29 Nechať přijde na hlavu Joábovu i na všecken dům otce jeho, a nechť není prázden dům Joábův toho, jenž by trpěl tok, aneb malomocného a na hůl se podpírajícího, aneb padajícího od meče a nemajícího chleba. 30 A tak Joáb a Abizai bratr jeho zamordovali Abnera, proto že byl zabil Azaele bratra jejich v Gabaon v bitvě. 31 I řekl David Joábovi a ke všemu lidu, kterýž byl s ním: Roztrhněte roucha svá, a přepašte se pytli, a plačte před Abnerem. Král pak David šel za márami. 32 A když pochovávali Abnera v Hebronu, pozdvih král hlasu svého, plakal nad hrobem Abnerovým, plakal také všecken lid. 33 V tom naříkaje král pro Abnera, řekl: Tak-liž jest měl umříti Abner, jako umírá nějaký ničemný člověk? 34 Ruce tvé nebyly svázány a nohy tvé měděnými poutami nebyly sevříny, ale padl jsi jako ten, kdož padá od lidí nešlechetných. Tedy ještě více všecken lid plakal nad ním. 35 Potom přišel všecken lid, a měli k tomu Davida, aby jedl chléb ještě záhy. Ale David přisáhl, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, jestliže prvé, než slunce zapadne, okusím chleba aneb čehokoli jiného. 36 Což když poznal všecken lid, líbilo se jim to; a všecko, což činil král, líbilo se všemu lidu. 37 I poznal všecken lid a všecken Izrael v ten den, že nepošlo to od krále, aby zabili Abnera syna Nerova. 38 Řekl pak král služebníkům svým: Nevíte-liž, že kníže, a veliké, padlo dnes v Izraeli? 39 A já ještě nyní mdlý jsem, jakožto pomazaný král, muži pak tito, synové Sarvie, jsou mi nepovolní. Odplatiž Hospodin tomu, kdož zle činí, vedlé zlosti jeho.

Ka Paheke a Āpanēre ki a Rāwiri

1 Nā, he roa te pakanga i waenganui o te whare o Haora me te whare o Rāwiri; ā, ko Rāwiri i kaha haere, ko te whare ia o Haora i ngoikore haere.

2 Ā, i whānau ētahi tama mā Rāwiri ki Heperona: ko Amanono tāna mātāmua, nā Ahinoama Ietereeri; 3 ko Kireapa anō tāna tuarua, nā Apikaira wahine a Nāpara, Karameri; ko Apohārama te tuatoru, he tama nā Maaka tamāhine a Tāramai kīngi o Kehuru; 4 nā, ko Aronia te tuawhā, he tama nā Hākiti; ā, ko Hepatia te tuarima, he tama nā Apitara; 5 ko Itireama te tuaono, nā Ekera wahine a Rāwiri. I whānau ēnei ki a Rāwiri ki Heperona.

6 Ā, i te mea e whawhai ana te whare o Haora ki te whare o Rāwiri, nā, ka mea a Āpanēre i a ia anō kia kaha i roto i te whare o Haora. 7 Nā, he wahine iti tā Haora i mua; ko Rihipa te ingoa, he tamāhine nā Aia, nā, ka mea a Ihipohete ki a Āpanēre, "He aha koe i haere ai ki roto, ki te wahine a tōku pāpā?"

8 Kātahi ka mura rawa te riri o Āpanēre i ngā kupu a Ihipohete, ka mea, "He upoko kurī koia ahau nō Hūrā? E atawhai nei ahau i tēnei rā i te whare o Haora, o tōu pāpā, i ōna tēina, i ōna whanaunga, kīhai hoki i tuku i a koe ki te ringa o Rāwiri, heoi e whakahē nei koe i ahau ināianei mō tēnei wahine. 9 Kia meatia tēnei e te Atua ki a Āpanēre, me ētahi atu mea anō, ki te kāhore ahau e mea i tēnā ki a Rāwiri, pērā i tā Ihowā i oati ai ki a ia; 10 hei whakawhiti atu i te kīngitanga i te whare o Haora, hei whakapūmau hoki i te torōna o Rāwiri i roto i a Īharaira, i roto i a Hūrā, mai i Rāna ā Peerehepa atu ana." 11 Ā, kīhai i taea e ia te whakahoki kupu ki a Āpanēre, i wehi hoki ia i a ia.

12 Nā, ka unga karere a Āpanēre ki a Rāwiri, he mea nāna ake, hei kī atu, "Nō wai te whenua? Hei mea hoki: Whakaritea tāu kawenata ki ahau, nanā, ko tōku ringa hoki ki a koe hei mea i a Īharaira katoa kia anga ki a koe."

13 Nā, ka mea tērā, "E pai ana; me whakarite kawenata ahau ki a koe; kotahi anō ia tāku mea e tono ai ahau i a koe, arā e kore koe e kite i tōku mata, ki te kāhore e kawea mai e koe a Mikara tamāhine a Haora, ina haere mai koe kia kite i tōku mata." 14 I unga karere anō a Rāwiri ki a Ihipohete tama a Haora, hei mea, "Hōmai tāku wahine a Mikara i taumautia e ahau māku ki ngā kiri matamata kotahi rau o ngā Pirihitini."

15 Nā, ka unga tangata a Ihipohete ki te tango i a ia i tāna tahu i a Paratiere tama a Raihi. 16 I haere tahi anō tāna tahu i a ia, me te tangi haere i muri i a ia, ā tae noa ki Pahurimi. Nā, ka mea a Āpanēre ki a ia, "Haere, e hoki." Ā, hoki ana ia.

17 Nā, ka kōrero a Āpanēre ki ngā kaumātua o Īharaira, ka mea, "I rapu koutou i a Rāwiri i mua ake nei hei kīngi mō koutou. 18 Nā, tēnā rā, ko tā Ihowā kōrero hoki tēnei mō Rāwiri, i kī ia, ‘Mā te ringa o Rāwiri o tāku pononga e whakaora ai ahau i tāku iwi i a Īharaira i roto i te ringa o ngā Pirihitini, i roto hoki i te ringa o ō rātou hoariri katoa.’ "

19 Ā, i kōrero anō a Āpanēre ki ngā taringa o Pineamine; i haere anō a Āpanēre, ā, kōrerotia ana e ia ki ngā taringa o Rāwiri i Heperona ngā mea katoa e pai ana ki te titiro a Īharaira, ki te titiro anō a te whare katoa o Pineamine. 20 Heoi, ka haere a Āpanēre ki a Rāwiri ki Heperona, e rua tekau hoki tāngata ōna hoa. Ā, tukua ana e Rāwiri he hākari mā Āpanēre rātou ko ōna hoa. 21 Nā, ka mea a Āpanēre ki a Rāwiri, "Ka whakatika ahau, ka haere, ā, ka huihui mai i a Īharaira katoa ki tōku ariki, ki te kīngi; ā, mā rātou e whakarite kawenata ki a koe, ā, hei kīngi koe mō ngā mea katoa e hiahia ai tōu wairua." Nā, tukua atu ana a Āpanēre e Rāwiri, ā, haere mārie ana ia.

Ka Kōhurutia a Āpanēre

22 Nā, ko te haerenga mai o ngā tāngata a Rāwiri rātou ko Ioapa i te whai taua, he nui anō ngā taonga i kawea mai e rātou. Ko Āpanēre ia kāhore i a Rāwiri i Heperona; i tukua atu hoki ia, ā, haere mārie ana. 23 Ā, nō te taenga mai o Ioapa rātou ko tāna ope katoa, ka kōrerotia te kōrero ki a Ioapa, "I haere mai a Āpanēre tama a Nere ki te kīngi; ā, tukua atu ana ia e ia, ā, haere mārie ana ia."

24 Nā, ka haere a Ioapa ki te kīngi, ā, ka mea, "He mahi aha tēnei āu? Nanā, i haere mai a Āpanēre ki a koe; he aha ia i tukua atu ai e koe, ā, kua haere noa atu ia? 25 E mōhio ana koe ki a Āpanēre tama a Nere; i haere mai ia ki te tinihanga i a koe, kia mōhio ai ia ki tōu haerenga atu, ki tōu haerenga mai, kia mōhio ai hoki ki ngā mea katoa e mea ai koe."

26 Nā, ka puta a Ioapa ki waho i te aroaro o Rāwiri, ā, unga tāngata ana ki te whai i a Āpanēre, ā, whakahokia mai ana ia e rātou i te puna i Hiraha; ko Rāwiri ia kīhai i mōhio. 27 Ā, i te hokinga mai o Āpanēre ki Heperona, i a ia anō i te kūwaha, ka kawea ia e Ioapa ki tahaki; i mea kia āta kōrero ki a ia. Nā, patua ana ia i reira i te kōpū, mate rawa, mō ngā toto hoki o Atahere, o tōna teina.

28 Ā, nō te rongonga o Rāwiri i muri iho, ka mea, "Kāhore he hara ōku, o tōku kīngitanga, i ngā toto o Āpanēre tama a Nere i te aroaro o Ihowā ā ake ake. 29 Waiho kia tau iho ki runga ki te mātenga o Ioapa, ki runga hoki i te whare katoa o tōna pāpā. Kaua hoki e kore i roto i te whare o Ioapa, tētahi i te mate rere, i te repera, i te whakawhirinaki ki te tokotoko, i te hinga i te hoari, i te kore taro rānei."

30 Heoi, patua iho a Āpanēre e Ioapa rāua ko Āpihai, ko tōna teina, hei utu mō tō rāua teina, mō Atahere, i whakamatea nei e ia ki Kipeono i te tatauranga.

31 Nā, ka mea a Rāwiri ki a Ioapa rātou ko tōna nuinga katoa, "Haea ō koutou kākahu, whītikiria hoki he kākahu taratara ki a koutou, ka tangi ai ki a Āpanēre." I haere anō a Kīngi Rāwiri i muri i te amo. 32 Nā, ka tanumia a Āpanēre ki Heperona, ā, ka puaki te reo o te kīngi, tangi ana i te urupā o Āpanēre; i tangi anō te iwi katoa.

33 Nā, ka waiata apakura te kīngi ki a Āpanēre, ka mea,

"Kia rite koia ki te matenga o te wairangi, te mate o Āpanēre?

34 Kīhai ōu ringa i herea,

kīhai ōu waewae i paiherea ki te rāhiri.

Rite tonu tōu hinganga ki te hinganga o te tangata

i te aroaro o ngā tamariki o te kino."

I tangi anō te iwi katoa ki a ia. 35 Nā, ka haere mai te iwi katoa ki te mea i a Rāwiri kia kai i te mea e awatea ana anō. Nā, ka oati a Rāwiri, ka mea, "Kia meatia mai tēnei e te Atua ki ahau, me ētahi atu mea anō, ki te pā ahau ki te taro, ki tētahi atu mea rānei, i te mea kāhore anō i tō noa te rā."

36 Nā, ka mōhio te iwi katoa, ā, pai tonu ki tā rātou titiro; pērā tonu me ngā mea katoa i meatia e te kīngi, he pai kau ki te titiro a te iwi katoa. 37 Nā, ka mātau te iwi katoa rātou ko Īharaira katoa i taua rā ehara i te kīngi nāna i mea kia whakamatea a Āpanēre tama a Nere.

38 I mea hoki te kīngi ki āna tāngata, "Kāhore ianei koutou i mātau, he rangatira, he tangata nui, kua hinga nei ināianei i roto i a Īharaira? 39 Ko ahau hoki, ahakoa i whakawahia hei kīngi, iwikore ana i tēnei rā; he mārō rawa mōku ēnei tāngata, ngā tama a Teruia. Kia rite ki tāna kino tā Ihowā utu ki te kaimahi o te kino."