1 ,,Atunci împăratul va împărăţi cu dreptate, şi voivozii vor cîrmui cu nepărtinire.
2 Fiecare va fi ca un adăpost împotriva vîntului, şi ca un loc de scăpare împotriva furtunii, ca nişte rîuri de apă într'un loc uscat, ca umbra unei stînci mari într'un pămînt ars de sete.
3 Ochii celor ce văd nu vor mai fi legaţi, şi urechile celor ce aud vor lua aminte.
4 Inima celor uşuratici va pricepe şi va înţelege, şi limba gîngavilor va vorbi iute şi desluşit.
5 Nebunul nu se va mai numi ales la suflet, nici mişelul nu se va mai numi cu inimă largă.
6 Căci nebunul spune nebunii, şi inima lui gîndeşte rău, ca să lucreze în chip nelegiuit, şi să spună neadevăruri împotriva Domnului, ca să lase lihnit sufletul celui flămînd, şi să ia băutura celui însetat.
7 Armele mişelului sînt nimicitoare; el face planuri vinovate, ca să piardă pe cel nenorocit prin cuvinte mincinoase, chiar cînd pricina săracului este dreaptă.
8 Dar cel ales la suflet face planuri alese, şi stăruie în planurile lui alese.``
9 ,,Femei fără grijă, sculaţi-vă şi ascultaţi glasul meu! Fiice nepăsătoare, luaţi aminte la cuvîntul meu!
10 Într'un an şi cîteva zile, veţi tremura, nepăsătoarelor; căci se va duce culesul viilor, şi strîngerea poamelor nu va mai veni.
11 Îngroziţi-vă, voi cele fără grijă! Tremuraţi, nepăsătoarelor! Desbrăcaţi-vă, desgoliţi-vă şi încingeţi-vă coapsele cu haine de jale!
12 Bateţi-vă pieptul, aducîndu-vă aminte de frumuseţa cîmpiilor şi de rodnicia viilor.
13 Pe pămîntul poporului meu cresc spini şi mărăcini, chiar şi în toate casele de plăcere ale cetăţii celei vesele.
14 Casa împărătească este părăsită, cetatea gălăgioasă este lăsată; dealul şi turnul vor sluji pe vecie ca peşteri; măgarii sălbatici se vor juca în ele, şi turmele vor paşte,
15 pînă cînd se va turna Duhul de sus peste noi; atunci pustia se va preface în pămînt, şi pomătul va fi privit ca o pădure.
16 Atunci nepărtinirea va locui în pustie, şi neprihănirea îşi va avea locuinţa în pomăt.
17 Lucrarea neprihănirii va fi pacea, roada neprihănirii: odihna şi liniştea pe vecie.
18 Poporul meu va locui în locuinţa păcii, în case fără grijă şi în adăposturi liniştite.
19 Dar pădurea va fi prăbuşită supt grindină şi cetatea plecată adînc.
20 Ferice de voi, cari sămănaţi pretutindeni dealungul apelor, şi cari daţi drumul pretutindeni boului şi măgarului!``
1 Aj, v spravedlnosti kralovati bude král, a knížata v soudu panovati budou.
2 Nebo bude muž ten jako skrýše před větrem, a schrana před přívalem, jako potokové vod na místě suchém, jako stín skály veliké v zemi vyprahlé.
3 A oči vidoucích nebudou blíkati, a uši slyšících pozorovati budou.
4 Pročež srdce bláznů nabude umění, a jazyk zajikavých prostranně a světle mluviti bude.
5 Nebudeť více nazýván nešlechetný šlechetným, a skrbný nebude slouti štědrým.
6 Proto že nešlechetný o nešlechetnosti mluví, a srdce jeho skládá nepravost, jak by provodil ošemetnost, a mluvil proti Hospodinu scestné věci, jak by znuzil duši lačného, a nápoj žíznivému odjal.
7 Také i usilování skrbného jsou škodlivá; nebo nešlechetnosti obmýšlí, jak by k záhubě přivedl ponížené slovy lživými, a mluvil proti nuznému před soudem.
8 Ješto šlechetný obmýšlí šlechetné věci, a takovýť při tom, což šlechetného jest, státi bude.
9 Ženy lhostejné, vstaňte, slyšte hlas můj; dcery bezpečně sobě počínající, ušima pozorujte řeči mé.
10 Za mnohé dny a léta vichrovány budete, ó vy v bezpečnosti bydlící; nebo přestane vinobraní, a klizení úrod nepřijde.
11 Třestež se strachem, ó lhostejné, pohnětež se, bezpečně sobě počínající; svlecte se, a obnažte se, a přepašte se po bedrách.
12 Kvílíce nad prsy, nad poli výbornými a nad kmeny úrodnými.
13 Na zemi lidu mého trní a hloží vzejde, anobrž na všech domích veselých a městě plésajícím.
14 Nebo rozkošný palác opuštěn bude, hluk města přestane, hrad vysoký a věže obráceny budou v jeskyně na věčnost, k radosti divokým oslům, a ku pastvišti stádům.
15 Dokudž nebude vylit na nás duch s výsosti, a nebude obrácena poušť v pole úrodné, a pole úrodné za les počítáno.
16 I bude na poušti soud bydliti, a spravedlnost na poli úrodném přebývati.
17 A zjeví se skutek spravedlnosti, pokoj, ovoce, pravím, spravedlnosti, pokoj a bezpečnost až na věky.
18 Nebo bydliti bude lid můj v obydlí pokojném, totiž v příbytcích nejbezpečnějších a v odpočívání nejpokojnějším,
19 Byť pak i krupobití spadlo na les, a velmi sníženo bylo město.
20 Blaze vám, kteříž sejete na všelikých místech úrodných, vypouštějíc tam vola i osla.