1 ,,Bel se prăbuşeşte, Nebo cade; idolii lor sînt puşi pe vite şi dobitoace; idolii pe cari -i purtaţi voi au ajuns o sarcină, o povară pentru vita obosită!
2 Au căzut, s'au prăbuşit împreună, nu pot să scape povara; ei înşişi se duc în robie.
3 Ascultaţi-Mă, casa lui Iacov, şi toată rămăşiţa casei lui Israel, voi, pe cari v'am luat în spinare dela obîrşia voastră, pe cari v'am purtat pe umăr dela naşterea voastră:
4 pînă la bătrîneţa voastră Eu voi fi Acelaş, pînă la cărunteţele voastre vă voi sprijini. V'am purtat, şi tot vreau să vă mai port, să vă sprijinesc şi să vă mîntuiesc.
5 Cu cine Mă veţi pune alături, ca să Mă asemănaţi? Cu cine Mă veţi asemăna, şi mă veţi potrivi?
6 Ei varsă aurul din pungă, şi cîntăresc argintul în cumpănă; tocmesc un arginatar să facă un dumnezeu din ele, şi se închină şi îngenunche înaintea lui.
7 Îl poartă, îl iau pe umăr, îl pun la locul lui; acolo rămîne, şi nu se mişcă din locul lui. Apoi strigă la el, dar nu răspunde, nici nu -i scapă din nevoie.
8 Ţineţi minte aceste lucruri, şi fiţi oameni! Veniţi-vă în fire, păcătoşilor.``
9 ,,Aduceţi-vă aminte de cele petrecute în vremile străbune; căci Eu sînt Dumnezeu, şi nu este altul, Eu sînt Dumnezeu, şi nu este niciunul ca Mine.
10 Eu am vestit dela început ce are să se întîmple şi cu mult înainte ce nu este încă împlinit. Eu zic: ,Hotărîrile Mele vor rămînea în picioare, şi Îmi voi aduce la îndeplinire toată voia Mea.
11 Eu chem dela răsărit o pasăre de pradă, dintr'o ţară depărtată, un om ca să împlinească planurile Mele: da, Eu am spus, şi Eu voi împlini; Eu am plănuit şi Eu voi înfăptui.
12 Ascultaţi-Mă, oameni cu inima împietrită, vrăjmaşi ai neprihănirii!
13 Eu Îmi apropii neprihănirea: nu este departe; şi mîntuirea Mea nu va zăbovi. Eu voi pune mîntuirea Mea în Sion şi slava Mea peste Israel.``
1 Klesl Bél, padl Nébo, modly jejich octnou se na hovadech a na dobytku. Tím zajisté, což vy nosíváte, budou náramně obtížena až do ustání.
2 Klesly, padly spolu, aniž budou moci retovati břemene, nýbrž i oni sami v zajetí odejdou.
3 Slyšte mne, dome Jákobův, a všickni ostatkové domu Izraelova, kteréž pěstuji hned od života, kteréž nosím hned od narození:
4 Až i do starosti já sám, nýbrž až do šedin já ponesu; já jsem vás učinil, a já nositi budu, já, pravím, ponesu a vysvobodím.
5 K komu mne připodobníte a přirovnáte, aneb podobna učiníte, abychom sobě podobní byli?
6 Ti, kteříž marně vynakládají zlato z měšce, a stříbro na vážkách váží, najímají ze mzdy zlatníka, aby udělal z něho boha, před nímž padají a sklánějí se.
7 Nosí jej na rameni, pěstují se s ním, a stavějí ho na místě jeho, i stojí, z místa svého se nehýbaje. Volá-li kdo k němu, neozývá se, aniž jej z úzkosti jeho vysvobozuje.
8 Pamatujtež na to, a zastyďte se; připusťte to, ó zpronevěřilí, k srdci.
9 Rozpomeňte se na první věci od věků stalé, nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více Boha, aniž jest mně podobného.
10 Kterýž oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještě nestalo; řeknu-li co, rada má se koná, a vše, což mi se líbí, činím.
11 Kterýž zavolám od východu ptáka, z země daleké toho, kterýž by vykonal uložení mé. Řekl jsem, a dovedu toho, umínil jsem, a vykonám to.
12 Slyšte mne, vy urputného srdce, kteříž jste dalecí od spravedlnosti.
13 Jáť způsobím, aby se přiblížila spravedlnost má. Nebudeť prodlévati, aniž spasení mé bude meškati; nebo složím v Sionu spasení, a v Izraeli slávu svou.