1 Domnul a vorbit lui Moise, şi a zis:
2 ,,Fă-ţi două trîmbiţe de argint; să le faci de argint bătut. Ele să-ţi slujească pentru chemarea adunării şi pentru pornirea taberilor.
3 Cînd se va suna cu ele, toată adunarea să se strîngă la tine, la uşa cortului întîlnirii.
4 Cînd se va suna numai cu o trîmbiţă, să se strîngă la tine căpeteniile, mai marii peste miile lui Israel.
5 Cînd veţi suna cu vîlvă, să pornească ceice tăbărăsc la răsărit;
6 cînd veţi suna a doua oară cu vîlvă, să pornească ceice tăbărăsc la miază-zi: pentru plecarea lor, să se sune cu vîlvă.
7 Cînd va fi vorba de strîngerea adunării, să sunaţi, dar să nu sunaţi cu vîlvă.
8 Din trîmbiţe să sune fiii lui Aaron, preoţii. Aceasta să fie o lege vecinică pentru voi şi pentru urmaşii voştri.
9 Cînd veţi merge la război, în ţara voastră, împotriva vrăjmaşului care va lupta împotriva voastră, să sunaţi cu vîlvă din trîmbiţe, şi Domnul, Dumnezeul vostru, Îşi va aduce aminte de voi, şi veţi fi izbăviţi de vrăjmaşii voştri.
10 În zilele voastre de bucurie, la sărbătorile voastre, şi la lunile noi ale voastre, să sunaţi din trîmbiţe, cînd vă veţi aduce arderile de tot şi jertfele de mulţămire; şi ele vor face ca Dumnezeul vostru să-Şi aducă aminte de voi. Eu sînt Domnul, Dumnezeul vostru.``
11 În ziua a douăsprezecea a lunii a doua a anului al doilea, s'a ridicat norul de pe cortul întîlnirii.
12 Şi copiii lui Israel au pornit din pustia Sinai după taberile lor. Norul s'a oprit în pustia Paran.
13 Această întîie plecare au făcut -o după porunca Domnului dată prin Moise.
14 Întăi a pornit steagul taberii fiilor lui Iuda, împreună cu oştirile lui. Peste oştirea lui Iuda era mai mare Nahşon, fiul lui Aminadab;
15 peste oştirea seminţiei fiilor lui Isahar era Netaneel, fiul lui Ţuar;
16 peste oştirea seminţiei fiilor lui Zabulon, era Eliab, fiul lui Helon.
17 Cînd a fost desfăcut cortul, au pornit întăi fiii lui Gherşon şi fiii lui Merari, ducînd cortul.
18 Apoi a pornit steagul taberii lui Ruben, împreună cu oştirile lui. Peste oştirea lui Ruben era mai mare Eliţur, fiul lui Şedeur;
19 peste oştirea seminţiei fiilor lui Simeon, era Şelumiel, fiul lui Ţurişadai;
20 peste oştirea seminţiei fiilor lui Gad era Eliasaf, fiul lui Deuel.
21 Apoi au pornit Chehatiţii, ducînd sfîntul locaş; pănă la venirea lor ceilalţi întinseseră cortul.
22 Apoi a pornit steagul taberii fiilor lui Efraim, împreună cu oştirile lui. Peste oştirea lui Efraim era mai mare Elişama, fiul lui Amihud;
23 peste oştirea seminţiei fiilor lui Manase era Gamliel, fiul lui Pedahţur;
24 peste oştirea seminţiei fiilor lui Beniamin era Abidan, fiul lui Ghideoni.
25 Apoi a pornit steagul taberii fiilor lui Dan, împreună cu oştirile lui: ei erau coada tuturor taberilor. Peste oştirea lui Dan era mai mare Ahiezer, fiul lui Amişadai;
26 peste oştirea seminţiei fiilor lui Aşer era Paguiel, fiul lui Ocran;
27 peste oştirea seminţiei fiilor lui Neftali era Ahira, fiul lui Enan.
28 Acesta a fost şirul în care au pornit copiii lui Israel, după oştirile lor; aşa au plecat.
29 Moise a zis lui Hobab, fiul lui Reuel, Madianitul, socrul lui Moise: ,,Noi plecăm spre locul despre care Domnul a zis: ,Eu vi -l voi da.` Vino cu noi, şi îţi vom face bine, căci Domnul a făgăduit că va face bine lui Israel.``
30 Hobab i -a răspuns: ,,Nu pot să merg; ci mă voi duce în ţara mea şi în locul meu de naştere.``
31 Şi Moise a zis: ,,Nu ne părăsi, te rog; fiindcă tu cunoşti locurile unde putem să tăbărîm în pustie; deci tu să ne fii călăuză.
32 Şi dacă vii cu noi, te vom face să te bucuri de binele, pe care ni -l va face Domnul.``
33 Ei au plecat dela muntele Domnului, şi au mers trei zile; chivotul legămîntului Domnului a pornit înaintea lor, şi a făcut un drum de trei zile, ca să le caute un loc de odihnă.
34 Norul Domnului era deasupra lor în timpul zilei, cînd porneau din tabără.
35 Cînd pornea chivotul, Moise zicea: ,,Scoală-Te, Doamne, ca să se împrăştie vrăjmaşii Tăi, şi să fugă dinaintea Feţei Tale cei ce Te urăsc!``
36 Iar cînd îl aşezau, zicea: ,,Întoarce-Te, Doamne, la zecile de mii ale miilor lui Israel!``
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.
3 Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.
4 Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.
5 Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.
6 Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.
7 Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.
8 Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.
9 Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.
10 V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.
11 I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.
12 I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.
13 Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:
14 Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.
15 Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.
16 A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.
17 Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.
18 Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.
19 Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.
20 A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.
21 Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.
22 Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.
23 Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.
24 A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.
25 Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.
26 Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.
27 A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.
28 Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.
29 Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.
30 Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.
31 I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.
32 Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.
33 A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.
34 A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.
35 Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.
36 Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.