1 Domnul a vorbit lui Moise, în cîmpia Moabului, lîngă Iordan, în faţa Ierihonului. Şi a zis:
2 ,,Porunceşte copiilor lui Israel, să dea Leviţilor, din moştenirea pe care o vor avea, nişte cetăţi în cari să poată locui. Să mai daţi Leviţilor şi un loc gol împrejurul acestor cetăţi.
3 Cetăţile să fie ale lor, ca să locuiască în ele; iar locurile goale să fie pentru vitele lor, pentru averile lor şi pentru toate dobitoacele lor.
4 Locurile goale din jurul cetăţilor pe cari le veţi da Leviţilor, să aibă, începînd dela zidul cetăţii în afară, o mie de coţi de jur împrejur.
5 Să măsuraţi afară din cetate, două mii de coţi în partea de răsărit, două mii de coţi în partea de miazăzi, două mii de coţi în partea de apus, şi două mii de coţi în partea de miază noapte, aşa în cît cetatea să fie la mijloc. Acestea să fie locurile goale din jurul cetăţilor lor.
6 Dintre cetăţile pe cari le veţi da Leviţilor, şase să fie cetăţi de scăpare unde va putea să fugă ucigaşul, şi afară de acestea, să le mai daţi alte patruzeci şi două de cetăţi.
7 Toate cetăţile pe cari le veţi da Leviţilor să fie patruzeci şi opt de cetăţi, împreună cu locurile lor goale.
8 Cetăţile pe cari le veţi da din moşiile copiilor lui Israel să fie date mai multe de cei ce au mai multe, şi mai puţine de ceice au mai puţine; fiecare să dea Leviţilor din cetăţile lui după moştenirea pe care o va avea.``
9 Domnul a vorbit lui Moise, şi a zis:
10 ,,Vorbeşte copiilor lui Israel şi spune-le: ,Cînd veţi trece Iordanul şi veţi intra în ţara Canaanului,
11 să vă alegeţi nişte cetăţi cari să vă fie cetăţi de scăpare, unde să poată scăpa ucigaşul care va omorî pe cineva fără voie.
12 Aceste cetăţi să vă slujească drept cetăţi de scăpare împotriva răzbunătorului sîngelui, pentruca ucigaşul să nu fie omorît înainte de a se înfăţişa în faţa adunării ca să fie judecat.
13 Din cetăţile pe cari le veţi da, şase să vă fie cetăţi de scăpare.
14 Să daţi trei cetăţi dincoace de Iordan, şi trei cetăţi în ţara Canaanului: acestea să vă fie cetaţi de scăpare.
15 Aceste şase cetăţi să fie cetăţi de scăpare pentru copiii lui Israel, pentru străin şi pentru celce locuieşte în mijlocul vostru: acolo va putea să scape orice om care va ucide pe cineva fără voie.
16 Dacă un om loveşte pe aproapele său cu o unealtă de fer, şi acesta moare, este un ucigaş: ucigaşul să fie pedepsit cu moartea.
17 Dacă -l loveşte cu o piatră pe care o ţine în mînă, de care poate muri, şi moare, este un ucigaş: ucigaşul să fie pedepsit cu moartea.
18 Dacă -l loveşte cu vreo unealtă de lemn pe care o ţine în mînă, de care poate muri, şi moare, este un ucigaş; ucigaşul să fie pedepsit cu moartea.
19 Răzbunătorul sîngelui să omoare pe ucigaş; cînd îl va întîlni, să -l omoare.
20 Dacă un om împinge pe aproapele său din ură, sau dacă -l pîndeşte şi arungă ceva asupra lui şi moare,
21 sau dacă -l loveşte cu mîna din vrăjmăşie, şi moare, cel ce l -a lovit să fie pedepsit cu moartea; este un ucigaş: răzbunătorul sîngelui să omoare pe ucigaş, cînd îl va întîlni.
22 Dar dacă un om împinge pe aproapele lui fără veste şi nu din vrăjmăşie, sau dacă aruncă ceva asupra lui fără să -l fi pîndit,
23 sau dacă aruncă asupra lui din nebăgare de seamă o piatră care -i poate pricinui moartea, şi moare, fără să -l urască şi fără să caute să -i facă rău:
24 Iată legile după cari va judeca adunarea între cel ce l -a lovit şi răzbunătorul sîngelui.
25 Adunarea va izbăvi pe ucigaş din mîna răzbunătorului sîngelui, şi -l va face să se întoarcă în cetatea de scăpare unde fugise. Să locuiască acolo pînă la moartea marelui preot care este uns cu untdelemn sfînt.
26 Dacă ucigaşul iese din hotarul cetăţii de scăpare unde fugise,
27 şi dacă răzbunătorul sîngelui îl întîlneşte afară din hotarul cetăţii de scăpare şi ucide pe ucigaş, nu va fi vinovat de omor.
28 Căci ucigaşul trebuia să locuiască în cetatea lui de scăpare pînă la moartea marelui preot; şi după moartea marelui preot, putea să se întoarcă la moşia lui.
29 Iată poruncile de drept pentru voi şi pentru urmaşii voştri, în toate locurile în cari veţi locui.
30 Dacă un om omoară pe cineva, ucigaşul să fie omorît, pe mărturia martorilor. Un singur martur nu va fi deajuns ca să fie osîndit cineva la moarte.
31 Să nu primiţi răscumpărare pentru viaţa unui ucigaş vinovat de moarte, ci să fie pedepsit cu moartea.
32 Să nu primiţi răscumpărare pentru cel ce trebue să fugă în cetatea lui de scăpare, ca să se întoarcă să locuiască în ţară pînă la moartea preotului.
33 Să nu pîngăriţi ţara unde veţi fi, căci sîngele celui nevinovat pîngăreşte ţara; şi ispăşirea sîngelui vărsat în ţară nu se va putea face decît prin sîngele celui ce -l va vărsa.
34 Să nu pîngăriţi deci ţara în care veţi merge să locuiţi, şi în mijlocul căreia voi locui şi Eu, căci Eu sînt Domnul, care locuieşte în mijlocul copiilor lui Israel.``
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu, řka:
2 Přikaž synům Izraelským, ať dadí Levítům z dědictví, kterýmž vládnouti budou, města k bydlení, i podměstí měst vůkol nich,
3 Aby měli města k bydlení, podměstí pak jejich pro dobytky jejich, i pro statky jejich, a pro všecka hovada jejich.
4 Podměstí pak měst, kteráž dáte Levítům, vzdálí budou ode zdi městské na tisíc loktů zevnitř vůkol.
5 Protož vyměříte vně za každým městem na východ slunce dva tisíce loktů, na poledne též dva tisíce loktů, také na západ dva tisíce loktů, i na půlnoci dva tisíce loktů, tak aby bylo město v prostředku. Ta bude míra podměstí měst jejich.
6 Z těch pak měst, kteráž dáte Levítům, oddělíte šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by někoho zabil; a k těm přidáte jim ještě čtyřidceti dvě města.
7 I bude všech měst, kteráž dáte Levítům, čtyřidceti osm měst i s podměstími jejich.
8 Těch pak měst, kteráž dáte z vládařství synů Izraelských, od těch, kteříž více mají, více vezmete, a od těch, kteříž méně mají, méně vezmete; jedno každé pokolení vedlé velikosti dědictví, jímž vládnouti budou, dá z měst svých Levítům.
9 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
10 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,
11 Vybéřete sobě města, a ta města budete míti k utíkání, aby tam utekl ten, kterýž by někoho zabil z nedopatření.
12 A budou vám ta města k útočišti před přítelem, aby neumřel ten, kdož zabil, dokudž by se nepostavil před shromážděním k soudu.
13 Z těch tedy měst, kteráž dáte, šest měst k útočišti míti budete.
14 Tři města dáte před Jordánem, též tři města dáte v zemi Kananejské; i budou města útočiště.
15 Synům Izraelským i příchozímu, i podruhu mezi nimi bude těch šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by koli ranil někoho z nedopatření.
16 Jestliže by pak železem ranil někoho, tak až by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
17 Pakli by hodě kamenem, jímž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
18 Pakli by hodě dřevem, kterýmž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
19 Přítel zabitého zabije vražedlníka toho; kdyžkoli ho dostane, on sám zabije ho.
20 Aneb jestliže by z nenávisti strčil někým, aneb shodil by něco na něho z úkladu, tak že by od toho umřel;
21 Aneb jestliže by z nepřátelství rukou udeřil někoho, tak že by umřel: smrtí umře bitec ten, vražedlník jest; přítel zabitého zabije vražedlníka toho, jakž ho nejprv dostane.
22 Jestliže by pak náhodou a ne z nepřátelství strčil někým, aneb shodil by na něho nějakou věc bez úkladu;
23 Aneb jaký koli kámen, od něhož by umříti mohl, shodil by na něj z nedopatření, tak že by umřel, nebyv s ním v nepřátelství, ani nehledaje zlého jeho:
24 Tedy souditi bude shromáždění mezi bitcem a mezi přítelem zabitého vedlé soudů těchto.
25 A vysvobodí shromáždění vražedlníka toho z rukou přítele zabitého, a káže se jemu navrátiti shromáždění k městu útočiště jeho, do něhož utekl; i bude bydliti v něm, dokudž neumře kněz nejvyšší, kterýž pomazán jest olejem svatým.
26 Jestliže by pak ten, kterýž zabil člověka, vyšel z mezí města útočiště svého, do něhož utekl,
27 A přítel zabitého našel by jej vně, an přešel meze města útočiště svého, a zabil by přítel zabitého vražedlníka toho, nebude vinen krví.
28 Nebo v městě útočiště svého bydliti má, dokudž by neumřel kněz nejvyšší. Když by pak umřel kněz nejvyšší, navrátí se vražedlník do země vládařství svého.
29 A bude vám toto za ustanovení soudné v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich.
30 Kdož by koli měl na smrt vydati někoho, podlé vyznání svědků sáhne na vražedlníka; ale jeden svědek nebude moci svědčiti proti někomu na smrt.
31 Nevezmete pak výplaty za člověka vražedlníka, kterýž, jsa nešlechetný, jest smrti hoden, než smrtí ať umře.
32 Aniž také vezmete výplaty od toho, kterýž utekl do města útočiště svého, aby se navrátil k bydlení do země své, prvé než by umřel kněz,
33 Abyste nepoškvrnili země, v níž jste. Nebo krev taková poškvrnila by země, aniž také země očištěna býti může od krve, kteráž jest vylita na ní, jediné krví toho, kterýž vylil ji.
34 Protož nepoškvrňujte země, v kteréž bydlíte, kdežto já přebývám; nebo já Hospodin přebývám u prostřed synů Izraelských.