1 耶和华的话临到毗土珥的儿子约珥:

2 老年人哪! 你们要听这话。这地所有的居民啊! 你们要留心听。在你们的日子, 或在你们祖先的日子, 曾有这样的事吗?

3 你们要把这事传与子, 子传与孙, 孙传与后代。

4 剪虫剩下的, 蝗虫吃了; 蝗虫剩下的, 蝻子吃了; 蝻子剩下的, 蚂蚱吃了。

5 酒醉的人哪! 你们要醒过来; 要哀哭! 所有嗜酒的人哪! 你们都要为甜酒哀号, 因为甜酒从你们的口里断绝了。

6 因为有一民族上来侵犯我的国土, 他们强大又无数; 他们的牙齿像狮子的牙齿, 他们有母狮的大牙。

7 他们使我的葡萄树荒凉, 折断了我的无花果树, 把树皮剥尽, 丢在一旁, 使枝条露白。

8 你们要哀号, 像少女腰束麻布, 为她幼年时许配的丈夫哀号一样。

9 素祭和奠祭都从耶和华的殿里断绝了, 事奉耶和华的祭司也都悲哀。

10 田野荒废, 土地凄凉, 因为五谷毁坏, 新酒干竭, 油也缺乏。

11 农夫啊! 你们要为大麦和小麦羞愧。修理葡萄园的啊! 你们要哀号, 因为田间的庄稼都破坏了。

12 葡萄树枯干, 无花果树衰残; 石榴树、棕树、苹果树, 田野所有的树木都枯干, 因此欢乐从人间消失了。

13 祭司啊! 你们要腰束麻布, 并且痛哭。在祭坛侍候的啊! 你们要哀号。事奉我的 神的啊! 你们披上麻布进去过夜吧, 因为素祭和奠祭, 都从你们的 神的殿中止息了。

14 你们要把禁食的日子分别为圣, 召开严肃会, 聚集众长老和国中所有的居民, 到你们的 神耶和华的殿里, 向耶和华呼求。

15 哀哉那日! 因为耶和华的日子临近了; 那日来到, 好像毁灭从全能者临到一样。

16 粮食不是在我们的眼前断绝了吗?欢喜与快乐不是从我们的 神的殿中止息了吗?

17 谷种在土块底下朽烂, 仓库荒凉, 谷仓破烂被拆毁, 因为五谷都枯干了。

18 牲畜发出哀鸣, 牛群到处流荡, 因为没有草场给它们, 羊群也同样受苦。

19 耶和华啊! 我向你呼求, 因为火吞灭了旷野的草场, 火焰烧尽了田间所有的树木。

20 田野的走兽也向你发喘, 因为溪水都干涸了, 火吞灭了旷野的草场。

1 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Joelovi synu Petuelovu:

2 Slyšte to starší, a pozorujte všickni obyvatelé této země, stalo-li se to za dnů vašich, aneb za dnů otců vašich?

3 Vypravujte o tom synům svým, a synové vaši synům svým, synové pak jejich rodině potomní.

4 Co pozůstalo po housenkách, snědly kobylky, a co pozůstalo po kobylkách, snědli brouci, co pak pozůstalo po broucích, dojedli chroustové.

5 Prociťte opilci, a plačte a kvělte všickni, kteříž píjíte víno, proto že odtržen jest mest od úst vašich.

6 Nebo přitáhl do země mé národ silný a nesčíslný, jehož zubové zubové lva, a střenovní zubové jeho lvoví.

7 Přivedl vinné kmeny mé v pustinu, a fíkoví mé na zkázu; docela obnažil je a zporážel, zbělely ratolesti jejich.

8 Kvěl jako mladice přepásaná žíní pro muže mladosti své.

9 Odjata jest suchá i mokrá obět z domu Hospodinova, kvílí kněží, služebníci Hospodinovi.

10 Zpustlo pole, kvílí země, proto že pohubeno obilé, vyschl mest, olej zhynul.

11 Stydí se oráči, kvílí vinaři z příčiny pšenice a ječmene; nebo zahynula žeň polní.

12 Vinný kmen usechl, a fík usvadl, strom zrnatých jablek, též i palma i jabloň, všecko dříví polní poschlo, a že odňato potěšení od synů lidských.

13 Přepašte se a kvělte, ó kněží, úpějte přisluhující oltáři, vejděte a léhejte i v noci v žíních, služebníci Boha mého. Nebo nevnáší se do domu Boha vašeho suché ani mokré oběti.

14 Uložte půst, svolejte shromáždění, shromažďte starší i všecky obyvatele země do domu Hospodina Boha vašeho, a volejte k Hospodinu:

15 Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinův, a jako poplénění od Všemohoucího přichází.

16 Ano před očima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání.

17 Vyhynulo símě pod hrudami svými, zpustly stodoly, zbořeny jsou obilnice; nebo vyschlo obilé.

18 Aj, jak vzdychá dobytek, svírají se stáda skotů, proto že nemají žádné pastvy, ano i stáda bravů hynou.

19 K toběť, ó Hospodine, volám; nebo oheň sežral pastviska pouště; a plamen popálil všecka dříví polní.

20 Také i zvěř polní všecka lká k tobě, proto že vyschli potokové vod, a oheň sežral pastviska na poušti.