1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.5 Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.6 Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.7 Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.11 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.12 Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.17 Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.18 Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.20 A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,21 Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.22 A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.27 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
1 Sede meus imitadores, como também eu o sou de Cristo.2 Ora, eu vos louvo, porque em tudo vos lembrais de mim, e guardais os preceitos assim como vo-los entreguei.3 Quero porém, que saibais que Cristo é a cabeça de todo homem, o homem a cabeça da mulher, e Deus a cabeça de Cristo.4 Todo homem que ora ou profetiza com a cabeça coberta desonra a sua cabeça.5 Mas toda mulher que ora ou profetiza com a cabeça descoberta desonra a sua cabeça, porque é a mesma coisa como se estivesse rapada.6 Portanto, se a mulher não se cobre com véu, tosquie-se também; se, porém, para a mulher é vergonhoso ser tosquiada ou rapada, cubra-se com véu.7 Pois o homem, na verdade, não deve cobrir a cabeça, porque é a imagem e glória de Deus; mas a mulher é a glória do homem.8 Porque o homem não proveio da mulher, mas a mulher do homem;9 nem foi o homem criado por causa da mulher, mas sim, a mulher por causa do homem.10 Portanto, a mulher deve trazer sobre a cabeça um sinal de submissão, por causa dos anjos.11 Todavia, no Senhor, nem a mulher é independente do homem, nem o homem é independente da mulher.12 pois, assim como a mulher veio do homem, assim também o homem nasce da mulher, mas tudo vem de Deus.13 julgai entre vós mesmos: é conveniente que uma mulher com a cabeça descoberta ore a Deus?14 Não vos ensina a própria natureza que se o homem tiver cabelo comprido, é para ele uma desonra;15 mas se a mulher tiver o cabelo comprido, é para ela uma glória? Pois a cabeleira lhe foi dada em lugar de véu.16 Mas, se alguém quiser ser contencioso, nós não temos tal costume, nem tampouco as igrejas de Deus.17 Nisto, porém, que vou dizer-vos não vos louvo; porquanto vos ajuntais, não para melhor, mas para pior.18 Porque, antes de tudo, ouço que quando vos ajuntais na igreja há entre vós dissensões; e em parte o creio.19 E até importa que haja entre vós facções, para que os aprovados se tornem manifestos entre vós.20 De sorte que, quando vos ajuntais num lugar, não é para comer a ceia do Senhor;21 porque quando comeis, cada um toma antes de outrem a sua própria ceia; e assim um fica com fome e outro se embriaga.22 Não tendes porventura casas onde comer e beber? Ou desprezais a igreja de Deus, e envergonhais os que nada têm? Que vos direi? Louvar-vos-ei? Nisto não vos louvo.23 Porque eu recebi do Senhor o que também vos entreguei: que o Senhor Jesus, na noite em que foi traído, tomou pão;24 e, havendo dado graças, o partiu e disse: Isto é o meu corpo que é por vós; fazei isto em memória de mim.25 Semelhantemente também, depois de cear, tomou o cálice, dizendo: Este cálice é o novo pacto no meu sangue; fazei isto, todas as vezes que o beberdes, em memória de mim.26 Porque todas as vezes que comerdes deste pão e beberdes do cálice estareis anunciando a morte do Senhor, até que ele venha.27 De modo que qualquer que comer do pão, ou beber do cálice do Senhor indignamente, será culpado do corpo e do sangue do Senhor.28 Examine-se, pois, o homem a si mesmo, e assim coma do pão e beba do cálice.29 Porque quem come e bebe, come e bebe para sua própria condenação, se não discernir o corpo do Senhor.30 Por causa disto há entre vós muitos fracos e enfermos, e muitos que dormem.31 Mas, se nós nos julgássemos a nós mesmos, não seríamos julgados;32 quando, porém, somos julgados pelo Senhor, somos corrigidos, para não sermos condenados com o mundo.33 Portanto, meus irmãos, quando vos ajuntais para comer, esperai uns pelos outros.34 Se algum tiver fome, coma em casa, a fim de que não vos reunais para condenação vossa. E as demais coisas eu as ordenarei quando for.