1 Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,2 Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,3 Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.4 Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.5 Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.14 Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,16 Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.18 A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.19 Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.22 Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,26 Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.27 A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.28 Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.29 Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.30 Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.
1 Portanto, se há alguma exortação em Cristo, se alguma consolação de amor, se alguma comunhão do Espírito, se alguns entranháveis afetos e compaixões,2 completai o meu gozo, para que tenhais o mesmo modo de pensar, tendo o mesmo amor, o mesmo ânimo, pensando a mesma coisa;3 nada façais por contenda ou por vanglória, mas com humildade cada um considere os outros superiores a si mesmo;4 não olhe cada um somente para o que é seu, mas cada qual também para o que é dos outros.5 Tende em vós aquele sentimento que houve também em Cristo Jesus,6 o qual, subsistindo em forma de Deus, não considerou o ser igual a Deus coisa a que se devia aferrar,7 mas esvaziou-se a si mesmo, tomando a forma de servo, tornando-se semelhante aos homens;8 e, achado na forma de homem, humilhou-se a si mesmo, tornando-se obediente até a morte, e morte de cruz.9 Pelo que também Deus o exaltou soberanamente, e lhe deu o nome que é sobre todo nome;10 para que ao nome de Jesus se dobre todo joelho dos que estão nos céus, e na terra, e debaixo da terra,11 e toda língua confesse que Jesus Cristo é Senhor, para glória de Deus Pai.12 De sorte que, meus amados, do modo como sempre obedecestes, não como na minha presença somente, mas muito mais agora na minha ausência, efetuai a vossa salvação com temor e tremor;13 porque Deus é o que opera em vós tanto o querer como o efetuar, segundo a sua boa vontade.14 Fazei todas as coisas sem murmurações nem contendas;15 para que vos torneis irrepreensíveis e sinceros, filhos de Deus imaculados no meio de uma geração corrupta e perversa, entre a qual resplandeceis como luminares no mundo,16 retendo a palavra da vida; para que no dia de Cristo eu tenha motivo de gloriar-me de que não foi em vão que corri nem em vão que trabalhei.17 Contudo, ainda que eu seja derramado como libação sobre o sacrifício e serviço da vossa fé, folgo e me regozijo com todos vós;18 e pela mesma razão folgai vós também e regozijai-vos comigo.19 Ora, espero no Senhor Jesus enviar-vos em breve Timóteo, para que também eu esteja de bom ânimo, sabendo as vossas notícias.20 Porque nenhum outro tenho de igual sentimento, que sinceramente cuide do vosso bem-estar.21 Pois todos buscam o que é seu, e não o que é de Cristo Jesus.22 Mas sabeis que provas deu ele de si; que, como filho ao pai, serviu comigo a favor do evangelho.23 A este, pois, espero enviar logo que eu tenha visto como há de ser o meu caso;24 confio, porém, no Senhor, que também eu mesmo em breve irei.25 Julguei, contudo, necessário enviar-vos Epafrodito, meu irmão, e cooperador, e companheiro nas lutas, e vosso enviado para me socorrer nas minhas necessidades;26 porquanto ele tinha saudades de vós todos, e estava angustiado por terdes ouvido que estivera doente.27 Pois de fato esteve doente e quase à morte; mas Deus se compadeceu dele, e não somente dele, mas também de mim, para que eu não tivesse tristeza sobre tristeza.28 Por isso vo-lo envio com mais urgência, para que, vendo-o outra vez, vos regozijeis, e eu tenha menos tristeza.29 Recebei-o, pois, no Senhor com todo o gozo, e tende em honra a homens tais como ele;30 porque pela obra de Cristo chegou até as portas da morte, arriscando a sua vida para suprir-me o que faltava do vosso serviço.