1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:2 Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.3 Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.4 Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.5 Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.6 Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.7 Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.8 Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.9 Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.10 V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.11 I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.12 I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.13 Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:14 Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.15 Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.16 A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.17 Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.18 Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.19 Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.20 A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.21 Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.22 Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.23 Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.24 A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.25 Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.26 Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.27 A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.28 Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.29 Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.30 Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.31 I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.32 Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.33 A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.34 A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.35 Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.36 Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.

1 Disse mais o Senhor a Moisés:2 Faze-te duas trombetas de prata; de obra batida as farás, e elas te servirão para convocares a congregação, e para ordenares a partida dos arraiais.3 Quando se tocarem as trombetas, toda a congregação se ajuntará a ti à porta da tenda da revelação.4 Mas quando se tocar uma só, a ti se congregarão os príncipes, os cabeças dos milhares de Israel.5 Quando se tocar retinindo, partirão os arraiais que estão acampados da banda do oriente.6 Mas quando se tocar retinindo, pela segunda, vez, partirão os arraiais que estão acampados da banda do sul; para as partidas dos arraiais se tocará retinindo.7 Mas quando se houver de reunir a congregação, tocar-se-á sem retinir:8 Os filhos de Arão, sacerdotes, tocarão as trombetas; e isto vos será por estatuto perpétuo nas vossas gerações.9 Ora, quando na vossa terra sairdes à guerra contra o inimigo que vos estiver oprimindo, fareis retinir as trombetas; e perante o Senhor vosso Deus sereis tidos em memória, e sereis salvos dos vossos inimigos.10 Semelhantemente, no dia da vossa alegria, nas vossas festas fixas, e nos princípios dos vossos meses, tocareis as trombetas sobre os vossos holocaustos, e sobre os sacrifícios de vossas ofertas pacíficas; e eles vos serão por memorial perante vosso Deus. Eu sou o Senhor vosso Deus.11 Ora, aconteceu, no segundo ano, no segundo mês, aos vinte do mês, que a nuvem se alçou de sobre o tabernáculo da congregação.12 Partiram, pois, os filhos de Israel do deserto de Sinai para as suas jornadas; e a nuvem parou ,no deserto de Parã.13 Assim iniciaram a primeira caminhada, à ordem do Senhor por intermédio de Moisés:14 partiu primeiramente o estandarte do arraial dos filhos de Judá segundo os seus exércitos; sobre o seu exército estava Nasom, filho de Aminadabe;15 sobre o exército da tribo dos filhos de Issacar, Netanel, filho de Zuar;16 e sobre o exército da tribo dos filhos de Zebulom, Eliabe, filho de Helom.17 Então o tabernáculo foi desarmado, e os filhos de Gérson e os filhos de Merári partiram, levando o tabernáculo.18 Depois partiu o estandarte do arraial de Rúben segundo os seus exércitos; sobre o seu exército estava Elizur, filho de Sedeur;19 sobre o exército da tribo dos filhos de Simeão, Selumiel, filho de Zurisadai;20 e sobre o exército da tribo dos filhos de Gade, Eliasafe, filho de Deuel.21 Então partiram os coatitas, levando o santuário; e os outros erigiam o tabernáculo, enquanto estes vinham.22 Depois partiu o estandarte do arraial dos filhos de Efraim segundo os seus exércitos; sobre o seu exército estava Elisama, filho de Amiúde;23 sobre o exército da tribo dos filhos de Manassés, Gamaliel, filho de Pedazur;24 e sobre o exército da tribo dos filhos de Benjamim, Abidã, filho de Gideôni.25 Então partiu o estandarte do arraial dos filhos de Dã, que era a retaguarda de todos os arraiais, segundo os seus exércitos; sobre o seu exército estava Aiezer, filho de Amisadai;26 sobre o exército da tribo dos filhos de Aser, Pagiel, filho de Ocrã;27 e sobre o exército da tribo dos filhos de Naftali, Airá, filho de Enã.28 Tal era a ordem de partida dos filhos de Israel segundo os seus exércitos, quando partiam.29 Disse então Moisés a Hobabe, filho de Reuel, o midianita, sogro de Moisés: Nós caminhamos para aquele lugar de que o Senhor disse: Vo-lo darei. Vai conosco, e te faremos bem; porque o Senhor falou bem acerca de Israel.30 Respondeu ele: Não irei; antes irei à minha terra e à minha parentela.31 Tornou-lhe Moisés: Ora, não nos deixes, porquanto sabes onde devamos acampar no deserto; de olhos nos serviras.32 Se, pois, vieres conosco, o bem que o Senhor nos fizer, também nós faremos a ti.33 Assim partiram do monte do Senhor caminho de três dias; e a arca do pacto do Senhor ia adiante deles, para lhes buscar lugar de descanso.34 E a nuvem do Senhor ia sobre eles de dia, quando partiam do arraial.35 Quando, pois, a arca partia, dizia Moisés: Levanta-te, Senhor, e dissipados sejam os teus inimigos, e fujam diante de ti os que te odeiam.36 E, quando ela pousava, dizia: Volta, ó Senhor, para os muitos milhares de Israel.