1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.

2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.

3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.

4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.

5 Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.

6 Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.

7 Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.

8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.

9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.

10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.

11 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.

12 Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.

13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.

14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?

15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.

16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.

17 Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.

18 Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.

19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.

20 A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,

21 Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.

22 A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.

23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,

24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.

25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.

26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.

27 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.

28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.

29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.

30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,

31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.

32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.

33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.

34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.

1 Be ye imitators of me, even as I also am of Christ.

2 Now I praise you that ye remember me in all things, and hold fast the traditions, even as I delivered them to you. 3 But I would have you know, that the head of every man is Christ; and the head of the woman is the man; and the head of Christ is God. 4 Every man praying or prophesying, having his head covered, dishonoreth his head. 5 But every woman praying or prophesying with her head unveiled dishonoreth her head; for it is one and the same thing as if she were shaven. 6 For if a woman is not veiled, let her also be shorn: but if it is a shame to a woman to be shorn or shaven, let her be veiled. 7 For a man indeed ought not to have his head veiled, forasmuch as he is the image and glory of God: but the woman is the glory of the man. 8 For the man is not of the woman; but the woman of the man: 9 for neither was the man created for the woman; but the woman for the man: 10 for this cause ought the woman to have a sign of authority on her head, because of the angels. 11 Nevertheless, neither is the woman without the man, nor the man without the woman, in the Lord. 12 For as the woman is of the man, so is the man also by the woman; but all things are of God. 13 Judge ye in yourselves: is it seemly that a woman pray unto God unveiled? 14 Doth not even nature itself teach you, that, if a man have long hair, it is a dishonor to him? 15 But if a woman have long hair, it is a glory to her: for her hair is given her for a covering. 16 But if any man seemeth to be contentious, we have no such custom, neither the churches of God.

17 But in giving you this charge, I praise you not, that ye come together not for the better but for the worse. 18 For first of all, when ye come together in the church, I hear that divisions exist among you; and I partly believe it. 19 For there must be also factions among you, that they that are approved may be made manifest among you. 20 When therefore ye assemble yourselves together, it is not possible to eat the Lord’s supper: 21 for in your eating each one taketh before other his own supper; and one is hungry, and another is drunken. 22 What, have ye not houses to eat and to drink in? or despise ye the church of God, and put them to shame that have not? What shall I say to you? shall I praise you? In this I praise you not. 23 For I received of the Lord that which also I delivered unto you, that the Lord Jesus in the night in which he was betrayed took bread; 24 and when he had given thanks, he brake it, and said, This is my body, which is for you: this do in remembrance of me. 25 In like manner also the cup, after supper, saying, This cup is the new covenant in my blood: this do, as often as ye drink it, in remembrance of me. 26 For as often as ye eat this bread, and drink the cup, ye proclaim the Lord’s death till he come. 27 Wherefore whosoever shall eat the bread or drink the cup of the Lord in an unworthy manner, shall be guilty of the body and the blood of the Lord. 28 But let a man prove himself, and so let him eat of the bread, and drink of the cup. 29 For he that eateth and drinketh, eateth and drinketh judgment unto himself, if he discern not the body. 30 For this cause many among you are weak and sickly, and not a few sleep. 31 But if we discerned ourselves, we should not be judged. 32 But when we are judged, we are chastened of the Lord, that we may not be condemned with the world. 33 Wherefore, my brethren, when ye come together to eat, wait one for another. 34 If any man is hungry, let him eat at home; that your coming together be not unto judgment. And the rest will I set in order whensoever I come.