1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého,nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10 Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28 Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných. [ (Ecclesiastes 7:30) Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? ]
1 İyi ad hoş kokulu yağdan, 2 Ölüm günü doğum gününden iyidir.
2 Yas evine gitmek, şölen evine gitmekten iyidir. 2 Çünkü her insanın sonu ölümdür, 2 Yaşayan herkes bunu aklında tutmalı.
3 Üzüntü gülmekten iyidir, 2 Çünkü yüz mahzun olunca yürek sevinir.
4 Bilge kişinin aklı yas evindedir, 2 Akılsızın aklıysa şenlik evinde.
5 Bilgenin azarını işitmek, 2 Akılsızın türküsünü işitmekten iyidir.
6 Çünkü akılsızın gülmesi, 2 Kazanın altındaki çalıların çatırtısı gibidir. 2 Bu da boştur.
7 Haksız kazanç bilgeyi delirtir, 2 Rüşvet karakteri bozar.
8 Bir olayın sonu başlangıcından iyidir. 2 Sabırlı kibirliden iyidir.
9 Çabuk öfkelenme, 2 Çünkü öfke akılsızların bağrında barınır.
10 ‹‹Neden geçmiş günler bugünlerden iyiydi?›› diye sorma, 2 Çünkü bu bilgece bir soru değil.
11 Bilgelik miras kadar iyidir, 2 Güneşi gören herkes için yararlıdır.
12 Bilgelik siperdir, para da siper, 2 Bilginin yararı ise şudur: 2 Bilgelik ona sahip olan kişinin yaşamını korur.
13 Tanrının yaptığını düşün: 2 Onun eğrilttiğini kim doğrultabilir?
14 İyi günde mutlu ol, 2 Ama kötü günde dikkatle düşün; 2 Tanrı birini öbürü gibi yaptı ki, 2 İnsan kendisinden sonra neler olacağını bilmesin.
15 Boş ömrümde şunları gördüm: 2 Doğru insan doğruluğuna karşın ölüyor, 2 Kötü insanın ise, kötülüğüne karşın ömrü uzuyor.
16 Ne çok doğru ol ne de çok bilge. 2 Niçin kendini yok edesin?
17 Ne çok kötü ol ne de akılsız. 2 Niçin vaktinden önce ölesin?
18 Birini tutman iyidir, 2 Öbüründen de elini çekme. 2 Çünkü Tanrıya saygı duyan ikisini de başarır.
19 Bilgelik, bilge kişiyi kentteki on yöneticiden daha güçlü kılar.
20 Çünkü yeryüzünde hep iyilik yapan, 2 Hiç günah işlemeyen doğru insan yoktur.
21 İnsanların söylediği her söze aldırma, 2 Yoksa uşağının bile sana sövdüğünü duyabilirsin.
22 Çünkü sen de birçok kez 2 Başkalarına sövdüğünü pekâlâ biliyorsun.
23 Bütün bunları bilgelikle denedim: 2 ‹‹Bilge olacağım›› dedim. 2 Ama bu beni aşıyordu.
24 Bilgelik denen şey 2 Uzak ve çok derindir, onu kim bulabilir?
25 Böylece, bilgelik ve çözüm aramaya, incelemeye, kavramaya, 2 Kötülüğün akılsızlık, akılsızlığın delilik olduğunu anlamaya kafa yordum.
26 Kimi kadını ölümden acı buldum. 2 O kadın ki, kendisi tuzak, yüreği kapan, elleri zincirdir. 2 Tanrının hoşnut kaldığı insan ondan kaçar, 2 Günah işleyense ona tutsak olur.
27 Vaiz diyor ki, ‹‹Şunu gördüm: 2 Bir çözüm bulmak için 2 Bir şeyi öbürüne eklerken
28 -Araştırıp hâlâ bulamazken- 2 Binde bir adam buldum, 2 Ama aralarında bir kadın bulamadım.
29 Bulduğum tek şey: 2 Tanrı insanları doğru yarattı, 2 Oysa onlar hâlâ karmaşık çözümler arıyorlar.››