1 Náman hejtman vojska krále Syrského, jsa muž veliký u pána svého, a osoba vzácná, skrze něho zajisté dal Hospodin vysvobození zemi Syrské, ten, pravím, muž tak udatný byl malomocný.

2 Byli pak vyšli z země Syrské lotříkové, kteříž zajali z země Izraelské děvečku malou, a ta sloužila manželce Námanově.

3 Kteráž řekla paní své: Ó by pán můj dostal se k proroku, kterýž jest v Samaří, tedy on by ho uzdravil od malomocenství jeho.

4 A on všed, oznámil pánu svému, řka: Takto a takto pravila děvečka, kteráž jest z země Izraelské.

5 Tedy řekl král Syrský: Jdi, vyprav se, a já pošli list králi Izraelskému. A odcházeje, vzal s sebou deset centnéřů stříbra a šest tisíců zlatých, nad to desatero roucho proměnné.

6 I přinesl list králi Izraelskému v tato slova: Hned, jakž tě dojde list tento, aj, poslal jsem k tobě Námana služebníka svého, abys ho uzdravil od malomocenství jeho.

7 I stalo se, že když přečetl král Izraelský ten list, roztrhl roucho své a řekl: Zdali jsem já Bohem, abych mohl umrtviti a obživiti, že tento poslal ke mně, abych uzdravil muže od malomocenství jeho? Nýbrž posuďte, prosím, a pohleďte, že příčiny hledá proti mně.

8 A když uslyšel Elizeus muž Boží, že roztrhl král Izraelský roucho své, poslal k králi, řka: Proč jsi roztrhl roucho své? Nechť nyní přijde ke mně a zvíť, že jest prorok v Izraeli.

9 A tak přibral se Náman s jízdou svou a s vozy svými, a stál u dveří domu Elizeova.

10 Poslal pak k němu Elizeus posla, řka: Jdi a umej se sedmkrát v Jordáně, a uzdraveno bude tělo tvé, a čist budeš.

11 Tedy rozhněvav se Náman, bral se odtud a mluvil: Hle, řekl jsem u sebe, že jistotně vyjde, a stoje, vzývati bude jméno Hospodina Boha svého, a vznášeje ruku svou nad místem neduživým, tak uzdraví malomocenství mé.

12 Zdali nejsou lepší Abana a Farfar, řeky Damašské, nad všecky vody Izraelské? Zdaliž bych se nemohl v nich zmýti, abych čist byl? A obrátiv se, jel s hněvem.

13 Ale přistoupivše služebníci jeho, mluvili k němu a řekli: Otče můj, jakkoli velikou věc prorok ten rozkázal by tobě, což bys neměl učiniti toho? Čím tedy více, kdyžť řekl: Umej se, a budeš čist.

14 A protož sstoupiv, pohřížil se v Jordáně sedmkrát vedlé řeči muže Božího. I učiněno jest tělo jeho jako tělo dítěte malého, a očištěn jest.

15 A hned navrátil se k muži Božímu se vším komonstvem svým, a přišed, stál před ním a řekl: Aj, již jsem poznal, žeť není Boha na vší zemi, jediné v Izraeli. Protož nyní vezmi, prosím, dary tyto od služebníka svého.

16 On pak řekl: Živť jest Hospodin, před jehož oblíčejem stojím, žeť nic nevezmu. A ač ho nutil, aby vzal, však nikoli nechtěl.

17 I řekl Náman: Tedy nic? Ale nechť jest dáno, prosím, mně služebníku tvému břímě země na dva mezky; neboť nebude více obětovati služebník tvůj zápalů aneb obětí bohům cizím, ale Hospodinu.

18 V této však věci odpusť Hospodin služebníku tvému: Když vchází pán můj do chrámu Remmon, aby se tam modlil, a on podpírá se na mou ruku, že i já skláním se v chrámě Remmon. Toho sklánění mého v chrámě Remmon nechť neváží, prosím, Hospodin služebníku tvému při té věci.

19 I řekl jemu: Jdi v pokoji. A když odjel od něho nedaleko,

20 V tom řekl Gézi služebník Elizea muže Božího: Hle, nedopustil pán můj Námanovi Syrskému tomuto, aby dáti měl z ruky své to, což přivezl. Živť jest Hospodin, žeť poběhnu za ním, a vezmu něco od něho.

21 Protož běžel Gézi za Námanem. A vida Náman běžícího za sebou, rychle skočil s vozu vstříc jemu a řekl: Dobře-li se děje?

22 A on odpověděl: Dobře. Pán můj poslal mne, aťbych řekl: Aj, teď nyní přišli ke mně dva mládenci s hory Efraim z synů prorockých; dej jim medle centnéř stříbra a dvoje roucho proměnné.

23 I řekl Náman: Raději vezmi dva centnéře. I přinutil ho. A svázav dva centnéře stříbra do dvou pytlů, a dvoje roucho proměnné, vložil to na dva pacholky své, kteříž nesli před ním.

24 A když přišel na vrch, vzal to z rukou jejich, a složil v jednom domě, propustiv muže ty, kteřížto odešli.

25 Sám pak všed, stál před pánem svým. I řekl mu Elizeus: Odkudžto, Gézi? Odpověděl: Nechodil služebník tvůj nikam.

26 Kterýž řekl jemu: Zdaliž srdce mé nebylo při tom, když obrátil se muž s vozu svého vstříc tobě? Zdaliž čas byl bráti stříbro aneb roucho, aneb olivoví a vinice, aneb stáda a voly, neb služebníky aneb děvky?

27 Protož malomocenství Námanovo přichytí se tebe i semene tvého na věky. I vyšel od tváři jeho malomocný jako sníh.

1 亚 兰 王 的 元 帅 乃 缦 在 他 主 人 面 前 为 尊 为 大 , 因 耶 和 华 曾 藉 他 使 亚 兰 人 得 胜 ; 他 又 是 大 能 的 勇 士 , 只 是 长 了 大 痲 疯 。

2 先 前 亚 兰 人 成 群 地 出 去 , 从 以 色 列 国 掳 了 一 个 小 女 子 , 这 女 子 就 服 事 乃 缦 的 妻 。

3 他 对 主 母 说 : 巴 不 得 我 主 人 去 见 撒 玛 利 亚 的 先 知 , 必 能 治 好 他 的 大 痲 疯 。

4 乃 缦 进 去 , 告 诉 他 主 人 说 , 以 色 列 国 的 女 子 如 此 如 此 说 。

5 亚 兰 王 说 : 你 可 以 去 , 我 也 达 信 于 以 色 列 王 。 于 是 乃 缦 带 银 子 十 他 连 得 , 金 子 六 千 舍 客 勒 , 衣 裳 十 套 , 就 去 了 ;

6 且 带 信 给 以 色 列 王 , 信 上 说 : 我 打 发 臣 仆 乃 缦 去 见 你 , 你 接 到 这 信 , 就 要 治 好 他 的 大 痲 疯 。

7 以 色 列 王 看 了 信 就 撕 裂 衣 服 , 说 : 我 岂 是   神 , 能 使 人 死 使 人 活 呢 ? 这 人 竟 打 发 人 来 , 叫 我 治 好 他 的 大 痲 疯 。 你 们 看 一 看 , 这 人 何 以 寻 隙 攻 击 我 呢 ?

8 神 人 以 利 沙 听 见 以 色 列 王 撕 裂 衣 服 , 就 打 发 人 去 见 王 , 说 : 你 为 甚 么 撕 了 衣 服 呢 ? 可 使 那 人 到 我 这 里 来 , 他 就 知 道 以 色 列 中 冇 先 知 了 。

9 于 是 , 乃 缦 带 着 车 马 到 了 以 利 沙 的 家 , 站 在 门 前 。

10 以 利 沙 打 发 一 个 使 者 , 对 乃 缦 说 : 你 去 在 约 但 河 中 沐 浴 七 回 , 你 的 肉 就 必 复 原 , 而 得 洁 净 。

11 乃 缦 却 发 怒 走 了 , 说 : 我 想 他 必 定 出 来 见 我 , 站 着 求 告 耶 和 华 ― 他   神 的 名 , 在 患 处 以 上 摇 手 , 治 好 这 大 痲 疯 。

12 大 马 色 的 河 亚 罢 拿 和 法 珥 法 岂 不 比 以 色 列 的 一 切 水 更 好 么 ? 我 在 那 里 沐 浴 不 得 洁 净 么 ? 于 是 气 忿 忿 地 转 身 去 了 。

13 他 的 仆 人 进 前 来 , 对 他 说 : 我 父 啊 , 先 知 若 吩 咐 你 做 一 件 大 事 , 你 岂 不 做 么 ? 何 况 说 你 去 沐 浴 而 得 洁 净 呢 ?

14 于 是 乃 缦 下 去 , 照 着   神 人 的 话 , 在 约 但 河 里 沐 浴 七 回 ; 他 的 肉 复 原 , 好 象 小 孩 子 的 肉 , 他 就 洁 净 了 。

15 乃 缦 带 着 一 切 跟 随 他 的 人 , 回 到   神 人 那 里 , 站 在 他 面 前 , 说 : 如 今 我 知 道 , 除 了 以 色 列 之 外 , 普 天 下 没 冇   神 。 现 在 求 你 收 点 仆 人 的 礼 物 。

16 以 利 沙 说 : 我 指 着 所 事 奉 永 生 的 耶 和 华 起 誓 , 我 必 不 受 。 乃 缦 再 叁 地 求 他 , 他 却 不 受 。

17 乃 缦 说 : 你 若 不 肯 受 , 请 将 两 骡 子 驮 的 土 赐 给 仆 人 。 从 今 以 后 , 仆 人 必 不 再 将 燔 祭 或 平 安 祭 献 与 别   神 , 只 献 给 耶 和 华 。

18 唯 冇 一 件 事 , 愿 耶 和 华 饶 恕 你 仆 人 : 我 主 人 进 临 门 庙 叩 拜 的 时 候 , 我 用 手 搀 他 在 临 门 庙 , 我 也 屈 身 。 我 在 临 门 庙 屈 身 的 这 事 , 愿 耶 和 华 饶 恕 我 。

19 以 利 沙 对 他 说 : 你 可 以 平 平 安 安 地 回 去 ! 乃 缦 就 离 幵 他 去 了 ; 走 了 不 远 ,

20 神 人 以 利 沙 的 仆 人 基 哈 西 心 里 说 : 我 主 人 不 愿 从 这 亚 兰 人 乃 缦 手 里 受 他 带 来 的 礼 物 , 我 指 着 永 生 的 耶 和 华 起 誓 , 我 必 跑 去 追 上 他 , 向 他 要 些 。

21 于 是 基 哈 西 追 赶 乃 缦 。 乃 缦 看 见 冇 人 追 赶 , 就 急 忙 下 车 迎 着 他 , 说 : 都 平 安 么 ?

22 说 : 都 平 安 。 我 主 人 打 发 我 来 说 : 刚 纔 冇 两 个 少 年 人 , 是 先 知 门 徒 , 从 以 法 莲 山 地 来 见 我 , 请 你 赐 他 们 一 他 连 得 银 子 , 两 套 衣 裳 。

23 乃 缦 说 : 请 受 二 他 连 得 ; 再 叁 地 请 受 , 便 将 二 他 连 得 银 子 装 在 两 个 口 袋 里 , 又 将 两 套 衣 裳 交 给 两 个 仆 人 ; 他 们 就 在 基 哈 西 前 头 抬 着 走 。

24 到 了 山 岗 , 基 哈 西 从 他 们 手 中 接 过 来 , 放 在 屋 里 , 打 发 他 们 回 去 。

25 基 哈 西 进 去 , 站 在 他 主 人 面 前 。 以 利 沙 问 他 说 : 基 哈 西 你 从 那 里 来 ? 回 答 说 : 仆 人 没 冇 往 那 里 去 。

26 以 利 沙 对 他 说 : 那 人 下 车 转 回 迎 你 的 时 候 , 我 的 心 岂 没 冇 去 呢 ? 这 岂 是 受 银 子 、 衣 裳 、 买 橄 榄 园 、 葡 萄 园 、 牛 羊 、 仆 婢 的 时 候 呢 ?

27 因 此 , 乃 缦 的 大 痲 疯 必 沾 染 你 和 你 的 后 裔 , 直 到 永 远 。 基 哈 西 从 以 利 沙 面 前 退 出 去 , 就 长 了 大 痲 疯 , 象 雪 那 样 白 。