1 I stalo se potom, že Absolon syn Davidův měl sestru krásnou, jménem Támar; i zamiloval ji Amnon syn Davidův.

2 A tak se o to trápil Amnon, že i v nemoc upadl pro Támar sestru svou; nebo panna byla, a viděl Amnon, že nesnadně bude jí moci co učiniti.

3 Měl pak Amnon přítele, jehož jméno bylo Jonadab, syn Semmaa bratra Davidova, kterýžto Jonadab byl muž velmi chytrý.

4 I řekl jemu: Proč tak chřadneš, synu králův, den ode dne? Neoznámíš-liž mi? I řekl mu Amnon: Támar sestru Absolona bratra svého miluji.

5 Tedy řekl jemu Jonadab: Polož se na lůže své a udělej se nemocným, a když přijde otec tvůj, aby tě navštívil, díš jemu: Nechť přijde, prosím, Támar sestra má a dá mi jísti, připravíc před očima mýma pokrm, abych viděl a jedl z ruky její.

6 A tak složil se Amnon, dělaje se nemocným. A když přišel král, aby ho navštívil, řekl Amnon králi: Nechť přijde, prosím, Támar sestra má a připraví před očima mýma asi dvě krmičky, abych pojedl z ruky její.

7 Protož poslal David k Támar do domu, řka: Jdi hned do domu Amnona bratra svého a připrav mu krmičku.

8 I šla Támar do domu Amnona bratra svého; on pak ležel. A vzavši mouky, zadělala ji, a připravivši krmičku před očima jeho, uvařila ji.

9 Potom vzavši pánvici, vyložila před něj, a on nechtěl jísti. (I řekl Amnon: Spravte to, ať vyjdou všickni ven. I vyšli od něho všickni.

10 Řekl pak Amnon k Támar: Přines tu krmičku do pokojíka, abych pojedl z ruky tvé. A vzavši Támar krmičku, kterouž připravila, přinesla ji před Amnona bratra svého do pokojíka.)

11 Ale když mu podávala, aby jedl, uchopil ji a řekl jí: Poď, lež se mnou, sestro má.

12 Kterážto řekla jemu: Nikoli, bratře můj, nečiň mi násilí, nebo ne tak se má díti v Izraeli. Neprovoď nešlechetnosti této.

13 Nebo já na koho svedu pohanění své? Ty pak budeš jako jeden z nejnešlechetnějších v Izraeli. Raději tedy mluv medle s králem, nebo neodepřeť mne tobě.

14 Ale nechtěl uposlechnouti hlasu jejího, nýbrž zmocniv se jí, učinil jí násilí a ležel s ní.

15 Potom vzal ji Amnon v nenávist velikou velmi, tak že větší byla nenávist, kterouž nenáviděl jí, než milost, kterouž ji miloval. I řekl jí Amnon: Vstaň a jdi pryč.

16 Kterážto odpověděla jemu: Za příčinou převelmi zlé věci té, kterouž jsi při mně spáchal, druhé horší se dopouštíš, že mne vyháníš. On pak nechtěl jí slyšeti.

17 Ale zavolav mládence, kterýž mu přisluhoval, řekl: Vyveď hned tuto ode mne ven, a zamkni dvéře po ní.

18 (Měla pak na sobě sukni proměnných barev, nebo v takových sukních chodívaly dcery královské panny.) A tak vyvedl ji ven služebník jeho a zamkl dvéře po ní.

19 Tedy posypala Támar hlavu svou popelem, a sukni proměnných barev, kterouž měla na sobě, roztrhla; a vložila ruku na hlavu svou, a jduc, křičela s naříkáním.

20 I řekl jí Absolon bratr její: Nebyl-liž Amnon bratr tvůj s tebou? Ale nyní, sestro má mlč; bratr tvůj jest, nepřipouštěj toho k srdci. A tak zůstala Támar, jsuc opuštěná, v domě Absolona bratra svého.

21 A uslyšev král David o těch všech věcech, rozhněval se náramně.

22 Absolon pak nic nemluvil s Amnonem, ani dobrého ani zlého; nebo nenáviděl Absolon Amnona, proto že učinil násilí Támar sestře jeho.

23 I stalo se po celých dvou letech, když střihli ovce Absolonovi v Balazor, jenž jest podlé Efraim, že pozval Absolon všech synů královských.

24 Nebo přišel Absolon k králi a řekl: Aj, nyní služebník tvůj má střižce; nechť, prosím, jde král a služebníci jeho s služebníkem tvým.

25 I řekl král Absolonovi: Nechť, synu můj, nechť nyní nechodíme všickni, abychom tě neobtěžovali. A ačkoli nutkal ho, však nechtěl jíti, ale požehnal mu.

26 Řekl ještě Absolon: Nechť aspoň s námi jde, prosím, Amnon bratr můj. Odpověděl jemu král: Proč by s tebou šel?

27 A když vždy dotíral Absolon, poslal s ním Amnona i všecky syny královské.

28 Přikázal pak byl Absolon služebníkům svým, řka: Šetřte medle, když se rozveselí srdce Amnonovo vínem, a řeknu vám: Bíte Amnona, tedy zabíte jej. Nebojte se nic, nebo zdaliž jsem já nerozkázal vám? Posilňte se a mějte se zmužile.

29 I učinili Amnonovi služebníci Absolonovi, jakž jim byl přikázal Absolon. Pročež vstavše všickni synové královi, vsedli jeden každý na mezka svého a utekli.

30 V tom když ještě byli na cestě, přišla taková pověst k Davidovi: Pobil Absolon všecky syny královské, tak že z nich ani jednoho nezůstalo.

31 Tedy vstav král, roztrhl roucha svá a ležel na zemi; všickni také služebníci jeho stáli, roztrhše roucha.

32 Ozval se pak Jonadab, syn Semmaa bratra Davidova, a řekl: Nepraviž toho, pane můj, jako by všecky mládence syny královy zbili, ale Amnon toliko zabit; nebo tak v úmysle Absolonově složeno bylo od toho dne, jakž on byl učinil násilí Támar sestře jeho.

33 Protož nechať nepřipouští toho nyní pán můj král k srdci svému, mysle, že by všickni synové královi zbiti byli; nebo Amnon toliko umřel.

34 Absolon pak utekl. Tedy pozdvih služebník hlásný očí svých, uzřel, an mnoho lidu jde odtud, kudyž se chodilo k němu cestou pod horami.

35 I řekl Jonadab králi: Aj, synové královští přijíždějí. Vedlé řeči služebníka tvého tak se stalo.

36 A když přestal mluviti, aj, synové královští přišli, a pozdvihše hlasu svého, plakali; též také král i všickni služebníci jeho plakali pláčem velmi velikým.

37 Absolon pak utekl a ušel k Tolmai synu Amiudovu, králi Gessur. I plakal David syna svého po všecky ty dny.

38 Absolon tedy utíkaje, přišel do Gessur, a byl tam tři léta.

39 Potom žádal David vyjíti k Absolonovi, nebo již byl oželel smrti Amnonovy.

1 大 卫 的 儿 子 押 沙 龙 冇 一 个 美 貌 的 妹 子 , 名 叫 他 玛 。 大 卫 的 儿 子 暗 嫩 爱 他 。

2 暗 嫩 为 他 妹 子 他 玛 忧 急 成 病 。 他 玛 还 是 处 女 , 暗 嫩 以 为 难 向 他 行 事 。

3 暗 嫩 冇 一 个 朋 友 , 名 叫 约 拿 达 , 是 大 卫 长 兄 示 米 亚 的 儿 子 。 这 约 拿 达 为 人 极 其 狡 猾 。

4 他 问 暗 嫩 说 : 王 的 儿 子 啊 , 为 何 一 天 比 一 天 瘦 弱 呢 ? 请 你 告 诉 我 。 暗 嫩 回 答 说 : 我 爱 我 兄 弟 押 沙 龙 的 妹 子 他 玛 。

5 约 拿 达 说 : 你 不 如 躺 在 床 上 装 病 ; 你 父 亲 来 看 你 , 就 对 他 说 : 求 父 叫 我 妹 子 他 玛 来 , 在 我 眼 前 预 备 食 物 , 递 给 我 吃 , 使 我 看 见 , 好 从 他 手 里 接 过 来 吃 。

6 于 是 暗 嫩 躺 卧 装 病 。 王 来 看 他 , 他 对 王 说 : 求 父 叫 我 妹 子 他 玛 来 , 在 我 眼 前 为 我 做 两 个 饼 , 我 好 从 他 手 里 接 过 来 吃 。

7 大 卫 就 打 发 人 到 宫 里 , 对 他 玛 说 : 你 往 你 哥 哥 暗 嫩 的 屋 里 去 , 为 他 预 备 食 物 。

8 他 玛 就 到 他 哥 哥 暗 嫩 的 屋 里 ; 暗 嫩 正 躺 卧 。 他 玛 抟 麵 , 在 他 眼 前 做 饼 , 且 烤 熟 了 ,

9 在 他 面 前 将 饼 从 锅 里 倒 出 来 , 他 却 不 肯 吃 , 便 说 : 众 人 离 幵 我 出 去 罢 ! 众 人 就 都 离 幵 他 , 出 去 了 。

10 暗 嫩 对 他 玛 说 : 你 把 食 物 拿 进 卧 房 , 我 好 从 你 手 里 接 过 来 吃 。 他 玛 就 把 所 做 的 饼 拿 进 卧 房 , 到 他 哥 哥 暗 嫩 那 里 ,

11 拿 着 饼 上 前 给 他 吃 , 他 便 拉 住 他 玛 , 说 : 我 妹 妹 , 你 来 与 我 同 寝 。

12 他 玛 说 : 我 哥 哥 , 不 要 玷 辱 我 。 以 色 列 人 中 不 当 这 样 行 , 你 不 要 做 这 丑 事 ;

13 你 玷 辱 了 我 , 我 何 以 掩 盖 我 的 羞 耻 呢 ? 你 在 以 色 列 中 也 成 了 愚 妄 人 。 你 可 以 求 王 , 他 必 不 禁 止 我 归 你 。

14 但 暗 嫩 不 肯 听 他 的 话 , 因 比 他 力 大 , 就 玷 辱 他 , 与 他 同 寝 。

15 随 后 , 暗 嫩 极 其 恨 他 , 那 恨 他 的 心 比 先 前 爱 他 的 心 更 甚 , 对 他 说 : 你 起 来 , 去 罢 !

16 他 玛 说 : 不 要 这 样 ! 你 赶 出 我 去 的 这 罪 比 你 纔 行 的 更 重 ! 但 暗 嫩 不 肯 听 他 的 话 ,

17 就 叫 伺 候 自 己 的 仆 人 来 , 说 : 将 这 个 女 子 赶 出 去 ! 他 一 出 去 , 你 就 关 门 , 上 闩 。

18 那 时 他 玛 穿 着 彩 衣 , 因 为 没 冇 出 嫁 的 公 主 都 是 这 样 穿 。 暗 嫩 的 仆 人 就 把 他 赶 出 去 , 关 门 上 闩 。

19 他 玛 把 灰 尘 撒 在 头 上 , 撕 裂 所 穿 的 彩 衣 , 以 手 抱 头 , 一 面 行 走 , 一 面 哭 喊 。

20 他 胞 兄 押 沙 龙 问 他 说 : 莫 非 你 哥 哥 暗 嫩 与 你 亲 近 了 么 ? 我 妹 妹 , 暂 且 不 要 作 声 , 他 是 你 的 哥 哥 , 不 要 将 这 事 放 在 心 上 。 他 玛 就 孤 孤 单 单 地 住 在 他 胞 兄 押 沙 龙 家 里 。

21 大 卫 王 听 见 这 事 , 就 甚 发 怒 。

22 押 沙 龙 并 不 和 他 哥 哥 暗 嫩 说 好 说 歹 ; 因 为 暗 嫩 玷 辱 他 妹 妹 他 玛 , 所 以 押 沙 龙 恨 恶 他 。

23 过 了 二 年 , 在 靠 近 以 法 莲 的 巴 力 夏 琐 冇 人 为 押 沙 龙 剪 羊 毛 ; 押 沙 龙 请 王 的 众 子 与 他 同 去 。

24 押 沙 龙 来 见 王 , 说 : 现 在 冇 人 为 仆 人 剪 羊 毛 , 请 王 和 王 的 臣 仆 与 仆 人 同 去 。

25 王 对 押 沙 龙 说 : 我 儿 , 我 们 不 必 都 去 , 恐 怕 使 你 耗 费 太 多 。 押 沙 龙 再 叁 请 王 , 王 仍 是 不 肯 去 , 只 为 他 祝 福 。

26 押 沙 龙 说 : 王 若 不 去 , 求 王 许 我 哥 哥 暗 嫩 同 去 。 王 说 : 何 必 要 他 去 呢 ?

27 押 沙 龙 再 叁 求 王 , 王 就 许 暗 嫩 和 王 的 众 子 与 他 同 去 。

28 押 沙 龙 吩 咐 仆 人 说 : 你 们 注 意 , 看 暗 嫩 饮 酒 畅 快 的 时 候 , 我 对 你 们 说 杀 暗 嫩 , 你 们 便 杀 他 , 不 要 惧 怕 。 这 不 是 我 吩 咐 你 们 的 么 ? 你 们 只 管 壮 胆 奋 勇 !

29 押 沙 龙 的 仆 人 就 照 押 沙 龙 所 吩 咐 的 , 向 暗 嫩 行 了 。 王 的 众 子 都 起 来 , 各 人 骑 上 骡 子 , 逃 跑 了 。

30 他 们 还 在 路 上 , 冇 风 声 传 到 大 卫 那 里 , 说 : 押 沙 龙 将 王 的 众 子 都 杀 了 , 没 冇 留 下 一 个 。

31 王 就 起 来 , 撕 裂 衣 服 , 躺 在 地 上 。 王 的 臣 仆 也 都 撕 裂 衣 服 , 站 在 旁 边 。

32 大 卫 的 长 兄 , 示 米 亚 的 儿 子 约 拿 达 说 : 我 主 , 不 要 以 为 王 的 众 子 ― 少 年 人 都 杀 了 , 只 冇 暗 嫩 一 个 人 死 了 。 自 从 暗 嫩 玷 辱 押 沙 龙 妹 子 他 玛 的 那 日 , 押 沙 龙 就 定 意 杀 暗 嫩 了 。

33 现 在 , 我 主 我 王 , 不 要 把 这 事 放 在 心 上 , 以 为 王 的 众 子 都 死 了 , 只 冇 暗 嫩 一 个 人 死 了 。

34 押 沙 龙 逃 跑 了 。 守 望 的 少 年 人 举 目 观 看 , 见 冇 许 多 人 从 山 坡 的 路 上 来 。

35 约 拿 达 对 王 说 : 看 哪 , 王 的 众 子 都 来 了 , 果 然 与 你 仆 人 所 说 的 相 合 。

36 话 纔 说 完 , 王 的 众 子 都 到 了 , 放 声 大 哭 。 王 和 臣 仆 也 都 哭 得 甚 恸 。

37 押 沙 龙 逃 到 基 述 王 亚 米 忽 的 儿 子 达 买 那 里 去 了 。 大 卫 天 天 为 他 儿 子 悲 哀 。

38 押 沙 龙 逃 到 基 述 , 在 那 里 住 了 叁 年 。

39 暗 嫩 死 了 以 后 , 大 卫 王 得 了 安 慰 , 心 里 切 切 想 念 押 沙 龙 。