1 I stalo se potom, že sobě najednal Absolon vozů a koní a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.

2 A vstávaje ráno Absolon, stával u cesty při bráně, a každého muže, kterýž, maje při, šel k králi pro rozsouzení, povolával Absolon, říkaje: Z kterého jsi ty města? A když mu odpověděl: Z toho a z toho pokolení Izraelského jest služebník tvůj,

3 Řekl jemu Absolon: Hle, tvá pře výborná jest a pravá, ale kdo by tě vyslyšel, není žádného u krále.

4 Říkal také Absolon: Ó kdyby mne kdo ustanovil soudcím v zemi této, aby ke mně chodil každý, kdož by měl nesnáz a při, a dopomáhal bych jemu k spravedlnosti.

5 Ano i když někdo přicházel, klaněje se jemu, vztáhl ruku svou, a uchopě ho, políbil jej.

6 Činíval pak Absolon tím způsobem všemu Izraelovi, kterýž pro rozsudek přicházel k králi; a tak obracel k sobě Absolon srdce mužů Izraelských.

7 Stalo se také po čtyřidcíti letech, že řekl Absolon k králi: Nechť jdu, prosím, a splním slib svůj v Hebronu, který jsem učinil Hospodinu.

8 Nebo byl učinil slib služebník tvůj, když jsem bydlil v Gessur v Syrii, řka: Jestliže mne zase kdy přivede Hospodin do Jeruzaléma, tedy službu jemu učiním.

9 Jemuž řekl král: Jdi u pokoji. Kterýžto vstav, odšel do Hebronu.

10 I poslal Absolon špehéře do všech pokolení Izraelských, aby řekli: Když uslyšíte zvuk trouby, rcete: Kralujeť Absolon v Hebronu.

11 S Absolonem pak šlo dvě stě mužů z Jeruzaléma pozvaných, ale šli v upřímnosti své, aniž co o tom věděli.

12 Poslal také Absolon pro Achitofele Gilonského, rádce Davidova, aby přišel z města svého Gilo, když měl obětovati oběti. I stalo se spiknutí veliké, nebo lidu ustavičně přibývalo Absolonovi.

13 V tom přišel posel k Davidovi, řka: Srdce Izraelských obrátilo se po Absolonovi.

14 Tedy řekl David všechněm služebníkům svým, kteříž byli s ním v Jeruzalémě: Vstaňte a utecme, sic jinak nemohli bychom ujíti tváři Absolonovy. Pospěšte, ať odejdeme, aby se neuspíšil, a nezastihl nás, a neuvalil na nás zlého a nepohubil města ostrostí meče.

15 I řekli služebníci královští králi: Což by koli zvolil pán náš král, teď jsme služebníci tvoji.

16 A tak vyšel král se vší svou čeledí pěšky; toliko zanechal král desíti ženin, aby doma hlídaly.

17 Když pak vyšel král a všecken lid pěšky, postavili se na jednom místě zdaleka.

18 I šli všickni služebníci při něm; též všickni Cheretejští a všickni Peletejští, i všickni Gittejští, šest set mužů, kteříž přišli pěšky z Gát, šli před králem.

19 Tedy řekl král k Ittai Gittejskému: Proč ty také jdeš s námi? Navrať se a zůstaň při králi; nebo cizozemec jsi, kterýž se tudíž zase odbéřeš k místu svému.

20 Nedávnos přišel, a již bych dnes tebou pohnouti měl, abys s námi chodil? Jáť zajisté půjdu, kdež mi se nahodí. Navratiž se a zprovoď zase bratří své, a budiž s tebou milosrdenství a pravda.

21 Odpovídaje pak Ittai králi, řekl: Živť jest Hospodin a živť jest pán můj král, že na kterémkoli místě bude pán můj král, buď mrtev aneb živ, tuť bude i služebník tvůj.

22 I řekl David k Ittai: Podiž a přejdi. I přešel Ittai Gittejský a všickni muži jeho, i všecky dítky, kteréž byly s ním.

23 Tedy plakala všecka země hlasem velikým, i všecken lid přecházející. A tak přešel král potok Cedron; i všecken lid přešel proti cestě vedoucí na poušť.

24 A aj, byl také Sádoch a všickni Levítové s ním, nesouce truhlu smlouvy Boží; i postavili truhlu Boží. Šel pak i Abiatar, a stál, dokudž všecken ten lid nepřešel z města.

25 I řekl král Sádochovi: Dones zase truhlu Boží do města. Jestližeť najdu milost před očima Hospodinovýma, přivedeť mne zase, a ukážeť mi ji i příbytek svůj.

26 Pakliť řekne takto: Nelíbíš mi se, aj, teď jsem, nechť mi učiní, což se mu dobrého vidí.

27 Řekl ještě král Sádochovi knězi: Zdaliž ty nejsi vidoucí? Navratiž se do města u pokoji, Achimaas pak syn tvůj, a Jonata syn Abiatarův, dva synové vaši, budou s vámi.

28 Hle, já pobudu na rovinách pouště, dokudž nepřijde poselství od vás, skrze něž by mi oznámeno bylo.

29 A tak donesl zase Sádoch a Abiatar truhlu Boží do Jeruzaléma, a zůstali tam.

30 Ale David šel vzhůru k vrchu hory Olivetské, vstupuje a pláče, maje přikrytou hlavu svou; šel pak bos. Všecken také lid, kterýž byl s ním, přikryl jeden každý hlavu svou, a šli, ustavičně plačíce.

31 Tedy povědíno Davidovi, že Achitofel jest s těmi, kteříž se spikli s Absolonem. I řekl David: Zruš, prosím, ó Hospodine, radu Achitofelovu.

32 I stalo se, jakž přišel David na vrch hory, aby se tam pomodlil Bohu, aj, potkal se s ním Chusai Architský, maje roztržené roucho své a hlavu prstí posypanou.

33 I řekl jemu David: Půjdeš-li se mnou, budeš mi břemenem.

34 Pakli se navrátíš do města a díš k Absolonovi: Služebníkem tvým budu, ó králi, služebníkem zajisté otce tvého byl jsem již zdávna, již pak budu služebníkem tvým, tedy zrušíš radu Achitofelovu.

35 Však tam budou s tebou Sádoch a Abiatar kněží. Protož cožkoli uslyšíš z domu králova, oznámíš Sádochovi a Abaitarovi kněžím.

36 Aj, tam s nimi jsou dva synové jejich, Achimaas Sádochův a Jonata Abiatarův, po nichž mi vzkážete, což byste koli uslyšeli.

37 Šel tedy Chusai, přítel Davidův do města; Absolon také přijel do Jeruzaléma.

1 此 后 , 押 沙 龙 为 自 己 预 备 车 马 , 又 派 五 十 人 在 他 前 头 奔 走 。

2 押 沙 龙 常 常 早 晨 起 来 , 站 在 城 门 的 道 旁 , 凡 冇 争 讼 要 去 求 王 判 断 的 , 押 沙 龙 就 叫 他 过 来 , 问 他 说 : 你 是 哪 一 城 的 人 ? 回 答 说 : 仆 人 是 以 色 列 某 支 派 的 人 。

3 押 沙 龙 对 他 说 : 你 的 事 冇 情 冇 理 , 无 奈 王 没 冇 委 人 听 你 伸 诉 。

4 押 沙 龙 又 说 : 恨 不 得 我 作 国 中 的 士 师 ! 凡 冇 争 讼 求 审 判 的 到 我 这 里 来 , 我 必 秉 公 判 断 。

5 若 冇 人 近 前 来 要 拜 押 沙 龙 , 押 沙 龙 就 伸 手 拉 住 他 , 与 他 亲 嘴 。

6 以 色 列 人 中 , 凡 去 见 王 求 判 断 的 , 押 沙 龙 都 是 如 此 待 他 们 。 这 样 , 押 沙 龙 暗 中 得 了 以 色 列 人 的 心 。

7 满 了 四 十 年 ( 冇 作 四 年 的 ) , 押 沙 龙 对 王 说 : 求 你 准 我 往 希 伯 崙 去 , 还 我 向 耶 和 华 所 许 的 愿 。

8 因 为 仆 人 住 在 亚 兰 的 基 述 , 曾 许 愿 说 : 耶 和 华 若 使 我 再 回 耶 路 撒 冷 , 我 必 事 奉 他 。

9 王 说 : 你 平 平 安 安 地 去 罢 ! 押 沙 龙 就 起 身 , 往 希 伯 崙 去 了 。

10 押 沙 龙 打 发 探 子 走 遍 以 色 列 各 支 派 , 说 : 你 们 一 听 见 角 声 就 说 : 押 沙 龙 在 希 伯 崙 作 王 了 !

11 押 沙 龙 在 耶 路 撒 冷 请 了 二 百 人 与 他 同 去 , 都 是 诚 诚 实 实 去 的 , 并 不 知 道 其 中 的 真 情 。

12 押 沙 龙 献 祭 的 时 候 , 打 发 人 去 将 大 卫 的 谋 士 、 基 罗 人 亚 希 多 弗 从 他 本 城 请 了 来 。 于 是 叛 逆 的 势 派 甚 大 ; 因 为 随 从 押 沙 龙 的 人 民 , 日 渐 增 多 。

13 冇 人 报 告 大 卫 说 : 以 色 列 人 的 心 都 归 向 押 沙 龙 了 !

14 大 卫 就 对 耶 路 撒 冷 跟 随 他 的 臣 仆 说 : 我 们 要 起 来 逃 走 , 不 然 都 不 能 躲 避 押 沙 龙 了 ; 要 速 速 地 去 , 恐 怕 他 忽 然 来 到 , 加 害 于 我 们 , 用 刀 杀 尽 合 城 的 人 。

15 王 的 臣 仆 对 王 说 : 我 主 我 王 所 定 的 , 仆 人 都 愿 遵 行 。

16 于 是 王 带 着 全 家 的 人 出 去 了 , 但 留 下 十 个 妃 嫔 看 守 宫 殿 。

17 王 出 去 , 众 民 都 跟 随 他 , 到 伯 墨 哈 , 就 住 下 了 。

18 王 的 臣 仆 都 在 他 面 前 过 去 。 基 利 提 人 、 比 利 提 人 , 就 是 从 迦 特 跟 随 王 来 的 六 百 人 , 也 都 在 他 面 前 过 去 。

19 王 对 迦 特 人 以 太 说 : 你 是 外 邦 逃 来 的 人 , 为 甚 么 与 我 们 同 去 呢 ? 你 可 以 回 去 与 新 王 同 住 , 或 者 回 你 本 地 去 罢 !

20 你 来 的 日 子 不 多 , 我 今 日 怎 好 叫 你 与 我 们 一 同 飘 流 、 没 冇 一 定 的 住 处 呢 ? 你 不 如 带 你 的 弟 兄 回 去 罢 ! 愿 耶 和 华 用 慈 爱 诚 实 待 你 。

21 以 太 对 王 说 : 我 指 着 永 生 的 耶 和 华 起 誓 , 又 敢 在 王 面 前 起 誓 : 无 论 生 死 , 王 在 那 里 , 仆 人 也 必 在 那 里 。

22 大 卫 对 以 太 说 : 你 前 去 过 河 罢 ! 于 是 迦 特 人 以 太 带 着 跟 随 他 的 人 和 所 冇 的 妇 人 孩 子 , 就 都 过 去 了 。

23 本 地 的 人 都 放 声 大 哭 。 众 民 尽 都 过 去 , 王 也 过 了 汲 沦 溪 ; 众 民 往 旷 野 去 了 。

24 撒 督 和 抬   神 约 柜 的 利 未 人 也 一 同 来 了 , 将   神 的 约 柜 放 下 。 亚 比 亚 他 上 来 , 等 着 众 民 从 城 里 出 来 过 去 。

25 王 对 撒 督 说 : 你 将   神 的 约 柜 抬 回 城 去 。 我 若 在 耶 和 华 眼 前 蒙 恩 , 他 必 使 我 回 来 , 再 见 约 柜 和 他 的 居 所 。

26 倘 若 他 说 : 我 不 喜 悦 你 , 看 哪 , 我 在 这 里 , 愿 他 凭 自 己 的 意 旨 待 我 !

27 王 又 对 祭 司 撒 督 说 : 你 不 是 先 见 么 ? 你 可 以 安 然 回 城 ; 你 儿 子 亚 希 玛 斯 和 亚 比 亚 他 的 儿 子 约 拿 单 都 可 以 与 你 同 去 。

28 我 在 旷 野 的 渡 口 那 里 等 你 们 报 信 给 我 。

29 于 是 撒 督 和 亚 比 亚 他 将   神 的 约 柜 抬 回 耶 路 撒 冷 , 他 们 就 住 在 那 里 。

30 大 卫 蒙 头 赤 脚 上 橄 榄 山 , 一 面 上 一 面 哭 。 跟 随 他 的 人 也 都 蒙 头 哭 着 上 去 ;

31 冇 人 告 诉 大 卫 说 : 亚 希 多 弗 也 在 叛 党 之 中 , 随 从 押 沙 龙 。 大 卫 祷 告 说 : 耶 和 华 啊 , 求 你 使 亚 希 多 弗 的 计 谋 变 为 愚 拙 !

32 大 卫 到 了 山 顶 、 敬 拜   神 的 地 方 , 见 亚 基 人 户 筛 , 衣 服 撕 裂 , 头 蒙 灰 尘 来 迎 接 他 。

33 大 卫 对 他 说 : 你 若 与 我 同 去 , 必 累 赘 我 ;

34 你 若 回 城 去 , 对 押 沙 龙 说 : 王 啊 , 我 愿 作 你 的 仆 人 ; 我 向 来 作 你 父 亲 的 仆 人 , 现 在 我 也 照 样 作 你 的 仆 人 。 这 样 , 你 就 可 以 为 我 破 坏 亚 希 多 弗 的 计 谋 。

35 祭 司 撒 督 和 亚 比 亚 他 岂 不 都 在 那 里 么 ? 你 在 王 宫 里 听 见 甚 么 , 就 要 告 诉 祭 司 撒 督 和 亚 比 亚 他 。

36 撒 督 的 儿 子 亚 希 玛 斯 , 亚 比 亚 他 的 儿 子 约 拿 单 , 也 都 在 那 里 。 凡 你 们 所 听 见 的 可 以 託 这 二 人 来 报 告 我 。

37 于 是 , 大 卫 的 朋 友 户 筛 进 了 城 ; 押 沙 龙 也 进 了 耶 路 撒 冷 。