1 Po těch věcech zvelebil král Asverus Amana syna Hammedatova Agagského, a vyvýšil ho, tak že vyzdvihl stolici jeho nade všecka jiná knížata, kteříž byli při něm.
2 A všickni služebníci královští, kteříž vcházeli do brány královské, klaněli se a padali před Amanem; nebo tak přikázal o něm král. Ale Mardocheus se neklaněl, ani padal.
3 Protož řekli služebníci královští, kteříž byli v bráně královské, Mardocheovi: Proč přestupuješ přikázaní královské?
4 I stalo se, když o to s ním mluvívali každého dne, a neposlechl jich, že to oznámili Amanovi, aby viděli, bude-li stálý v svých slovích Mardocheus; nebo oznámil jim, že jest Žid.
5 Vida pak Aman, že se Mardocheus neklaní, ani padá před ním, naplněn jest Aman prchlivostí.
6 Ale za malou věc sobě položil, vztáhnouti ruku na Mardochea samého, (nebo byli oznámili jemu, z kterého by lidu byl Mardocheus). Protož smýšlel Aman, aby zahubil národ Mardocheův, totiž všecky Židy, kteříž byli ve všem království Asverovu.
7 Takž měsíce prvního, totiž měsíce Nísan, léta dvanáctého kralování Asverova, rozkázal uvrci pur, totiž los, před sebou ode dne ke dni, a od měsíce až do měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar.
8 Nebo byl řekl Aman králi Asverovi: Jest lid jakýsi rozptýlený a roztroušený mezi lidem ve všech krajinách království tvého, jejichž práva rozdílná jsou ode všech národů, práv pak královských neostříhají. Protož králi není užitečné, nechati jich.
9 Jestliže se králi za dobré vidí, nechť se napíše, aby je zahladili, a já deset tisíc centnéřů stříbra odvážím do rukou představeným té práci, aby je vnesli do komory královské.
10 Tedy král sňav prsten svůj s ruky své, dal jej Amanovi synu Hammedatovu Agagskému, nepříteli Židovskému.
11 A řekl král Amanovi: Stříbro to daruji tobě i lid ten, abys naložil s ním, jakť se koli líbí.
12 Protož povoláni jsou písaři královští téhož měsíce prvního třináctého dne, a psáno jest všecko tak, jakž přikázal Aman, k knížatům královským i vývodám, kteříž byli v jedné každé krajině, i hejtmanům jednoho každého národu, každé krajině vedlé písma jejího, a každému národu vedlé jazyku jeho; jménem krále Asvera psáno, a zapečetěno prstenem královským.
13 I jsou posláni listové po poslích do všech krajin královských, aby hubili, mordovali a vyhladili všecky Židy, od mladého až do starce, děti i ženy, jednoho dne, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, (jenž jest měsíc Adar), a loupeže jejich aby rozbitovali.
14 Summa toho psání byla: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině a oznámeno všechněm národům, aby hotovi byli ke dni tomu.
15 Tedy vyjeli poslové stěží s poručením královským, a vyhlášeno jest to v Susan, městě královském. Král pak a Aman seděli, kvasíce, ale měšťané Susan zkormouceni byli.
1 这 事 以 后 , 亚 哈 随 鲁 王 抬 举 亚 甲 族 哈 米 大 他 的 儿 子 哈 曼 , 使 他 高 升 , 叫 他 的 爵 位 超 过 与 他 同 事 的 一 切 臣 宰 。
2 在 朝 门 的 一 切 臣 仆 都 跪 拜 哈 曼 , 因 为 王 如 此 吩 咐 ; 惟 独 末 底 改 不 跪 不 拜 。
3 在 朝 门 的 臣 仆 问 末 底 改 说 : 「 你 为 何 违 背 王 的 命 令 呢 ? 」
4 他 们 天 天 劝 他 , 他 还 是 不 听 , 他 们 就 告 诉 哈 曼 , 要 看 末 底 改 的 事 站 得 住 站 不 住 , 因 他 已 经 告 诉 他 们 自 己 是 犹 大 人 。
5 哈 曼 见 末 底 改 不 跪 不 拜 , 他 就 怒 气 填 胸 。
6 他 们 已 将 末 底 改 的 本 族 告 诉 哈 曼 ; 他 以 为 下 手 害 末 底 改 一 人 是 小 事 , 就 要 灭 绝 亚 哈 随 鲁 王 通 国 所 冇 的 犹 大 人 , 就 是 末 底 改 的 本 族 。
7 亚 哈 随 鲁 王 十 二 年 正 月 , 就 是 尼 散 月 , 人 在 哈 曼 面 前 , 按 日 日 月 月 掣 普 珥 , 就 是 掣 籤 , 要 定 何 月 何 日 为 吉 , 择 定 了 十 二 月 , 就 是 亚 达 月 。
8 哈 曼 对 亚 哈 随 鲁 王 说 : 冇 一 种 民 散 居 在 王 国 各 省 的 民 中 ; 他 们 的 律 例 与 万 民 的 律 例 不 同 , 也 不 守 王 的 律 例 , 所 以 容 留 他 们 与 王 无 益 。
9 王 若 以 为 美 , 请 下 旨 意 灭 绝 他 们 ; 我 就 捐 一 万 他 连 得 银 子 交 给 掌 管 国 帑 的 人 , 纳 入 王 的 府 库 。 」
10 于 是 王 从 自 己 手 上 摘 下 戒 指 给 犹 大 人 的 仇 敌 ― 亚 甲 族 哈 米 大 他 的 儿 子 哈 曼 。
11 王 对 哈 曼 说 : 「 这 银 子 仍 赐 给 你 , 这 民 也 交 给 你 , 你 可 以 随 意 待 他 们 。 」
12 正 月 十 叁 日 , 就 召 了 王 的 书 记 来 , 照 着 哈 曼 一 切 所 吩 咐 的 , 用 各 省 的 文 字 、 各 族 的 方 言 , 奉 亚 哈 随 鲁 王 的 名 写 旨 意 , 传 与 总 督 和 各 省 的 省 长 , 并 各 族 的 首 领 ; 又 用 王 的 戒 指 盖 印 ,
13 交 给 驿 卒 传 到 王 的 各 省 , 吩 咐 将 犹 大 人 , 无 论 老 少 妇 女 孩 子 , 在 一 日 之 间 , 十 二 月 , 就 是 亚 达 月 十 叁 日 , 全 然 剪 除 , 杀 戮 灭 绝 , 并 夺 他 们 的 财 为 掠 物 。
14 抄 录 这 旨 意 , 颁 行 各 省 , 宣 告 各 族 , 使 他 们 预 备 等 候 那 日 。
15 驿 卒 奉 王 命 急 忙 起 行 , 旨 意 也 传 遍 书 珊 城 。 王 同 哈 曼 坐 下 饮 酒 , 书 珊 城 的 民 却 都 慌 乱 。