1 Té noci král nemoha spáti, rozkázal přinésti knihy pamětné, kroniky, kteréž čteny byly před králem.

2 I našli zapsáno, že pověděl Mardocheus na Bigtana a Teresa, dva komorníky královské z těch, jenž ostříhali prahu, že ukládali vztáhnouti ruku na krále Asvera.

3 Tedy řekl král: Čím jest poctěn, neb jak zveleben Mardocheus za to? Odpověděli služebníci královští, dvořané jeho: Není jemu nic dáno.

4 I řekl král: Kdo jest v síni? (Aman pak byl přišel do síně domu královského zevnitřní, mluviti s králem, aby oběšen byl Mardocheus na šibenici, kterouž jemu připravil.)

5 Odpověděli králi služebníci jeho: Aj, Aman stojí v síni. Řekl král: Nechť vejde sem.

6 Takž všel Aman. Jemuž řekl král: Co sluší učiniti muži tomu, kteréhož by chtěl král ctíti? (Aman řekl sám v sobě: Kohož by jiného chtěl král více ctíti, nežli mne?)

7 Odpověděl Aman králi: Muži tomu,jehož král ctíti chce,

8 Ať přinesou roucho královské, do kteréhož se král obláčí, a přivedou koně, na kterémž jezdí král, a vstaví korunu královskou na hlavu jeho.

9 A dadouce roucho to i koně toho v ruku některého z nejznamenitějších knížat královských, ať oblekou muže toho, jehož král chce ctíti, a ať jej vodí na koni po ulici města, a volají před ním: Tak se má státi muži tomu, jehož král ctíti chce.

10 Tedy řekl král Amanovi: Pospěš, vezmi to roucho a koně, jakž jsi řekl, a učiň to Mardocheovi Židu, kterýž sedí v bráně královské. Nepomíjejž ničeho ze všeho toho, což jsi mluvil.

11 Protož vzav Aman roucho i koně, oblékl Mardochea, a vedl jej na koni po ulici města, volaje před ním: Tak se má státi muži tomu, jehož král ctíti chce.

12 Potom navrátil se Mardocheus k bráně královské. Aman pak rychle pospíšil do domu svého, smuten jsa, s zakrytou hlavou.

13 I vypravoval Aman Zeres ženě své a všechněm přátelům svým všecko, což se mu přihodilo. I řekli jemu mudrci jeho i Zeres žena jeho: Poněvadž z národu Židovského jest Mardocheus, před jehož oblíčejem počal jsi klesati, neodoláš jemu, ale jistě padneš před oblíčejem jeho.

14 A když oni ještě mluvili s ním, komorníci královští přišli, a rychle vzali Amana na hody, kteréž připravila Ester.

1 那 夜 王 睡 不 着 觉 , 就 吩 咐 人 取 历 史 来 , 念 给 他 听 。

2 正 遇 见 书 上 写 着 说 : 王 的 太 监 中 冇 两 个 守 门 的 , 辟 探 和 提 列 , 想 要 下 手 害 亚 哈 随 鲁 王 , 末 底 改 将 这 事 告 诉 王 后 。

3 王 说 : 「 末 底 改 行 了 这 事 , 赐 他 甚 么 尊 荣 爵 位 没 冇 ? 」 伺 候 王 的 臣 仆 回 答 说 : 「 没 冇 赐 他 甚 么 。 」

4 王 说 : 「 谁 在 院 子 里 ? 」 ( 那 时 哈 曼 正 进 王 宫 的 外 院 , 要 求 王 将 末 底 改 挂 在 他 所 预 备 的 木 架 上 。 )

5 臣 仆 说 : 「 哈 曼 站 在 院 内 。 」 王 说 : 「 叫 他 进 来 。 」

6 哈 曼 就 进 去 。 王 问 他 说 : 「 王 所 喜 悦 尊 荣 的 人 , 当 如 何 待 他 呢 ? 」 哈 曼 心 里 说 : 「 王 所 喜 悦 尊 荣 的 , 不 是 我 是 谁 呢 ? 」

7 哈 曼 就 回 答 说 : 王 所 喜 悦 尊 荣 的 人 ,

8 当 将 王 常 穿 的 朝 服 和 戴 冠 的 御 马 ,

9 都 交 给 王 极 尊 贵 的 一 个 大 臣 , 命 他 将 衣 服 给 王 所 喜 悦 尊 荣 的 人 穿 上 , 使 他 骑 上 马 , 走 遍 城 里 的 街 市 , 在 他 面 前 宣 告 说 : 王 所 喜 悦 尊 荣 的 人 , 就 如 此 待 他 。 」

10 王 对 哈 曼 说 : 「 你 速 速 将 这 衣 服 和 马 , 照 你 所 说 的 , 向 坐 在 朝 门 的 犹 大 人 末 底 改 去 行 。 凡 你 所 说 的 , 一 样 不 可 缺 。 」

11 于 是 哈 曼 将 朝 服 给 末 底 改 穿 上 , 使 他 骑 上 马 , 走 遍 城 里 的 街 市 , 在 他 面 前 宣 告 说 : 「 王 所 喜 悦 尊 荣 的 人 , 就 如 此 待 他 。 」

12 末 底 改 仍 回 到 朝 门 , 哈 曼 却 忧 忧 闷 闷 地 蒙 着 头 , 急 忙 回 家 去 了 ,

13 将 所 遇 的 一 切 事 详 细 说 给 他 的 妻 细 利 斯 和 他 的 众 朋 友 听 。 他 的 智 慧 人 和 他 的 妻 细 利 斯 对 他 说 : 「 你 在 末 底 改 面 前 始 而 败 落 , 他 如 果 是 犹 大 人 , 你 必 不 能 胜 他 , 终 必 在 他 面 前 败 落 。 」

14 他 们 还 与 哈 曼 说 话 的 时 候 , 王 的 太 监 来 催 哈 曼 快 去 赴 以 斯 帖 所 预 备 的 筵 席 。