1 Otevři, Libáne, vrata svá, ať zžíře oheň cedry tvé.

2 Kvěl jedle, nebo padl cedr, nebo znamenití vypléněni jsou; kvělte dubové Bázanští, nebo klesl les ohražený.

3 Hlas kvílení pastýřů, proto že popléněno důstojenství jejich; hlas řvání lvů, proto že popléněna pýcha Jordánu.

4 Takto praví Hospodin Bůh můj: Pas ovce tyto k zbití oddané,

5 Kteříž držitelé jejich mordují, aniž bývají obviňováni, a kdož je prodávají, říkají: Požehnaný Hospodin, že jsme zbohatli, a kteříž je pasou, nemají lítosti nad nimi.

6 Protož nebudu míti lítosti více nad obyvateli této země, praví Hospodin, ale aj, já uvedu ty lidi jednoho druhému v ruku, a v ruku krále jejich. I budou potírati zemi tuto, a nevytrhnu jí z ruky jejich.

7 Nebo jsem pásl ovce k zbití oddané, totiž vás chudé toho stáda, a vzav sobě dvě hole, nazval jsem jednu utěšením, a druhou jsem nazval svazujících. A pásl jsem, pravím, ty ovce,

8 A zahladil jsem tři pastýře měsíce jednoho, ale duše má stýskala sobě s nimi, proto že duše jejich nenáviděla mne.

9 Pročež řekl jsem: Nebudu vás pásti. Kteráž umříti má, nechť umře, a kteráž má vyhlazena býti, nechť jest vyhlazena, a jiné nechažť jedí maso jedna druhé.

10 Protož vzav hůl svou utěšení, posekal jsem ji, zrušiv smlouvu svou, kterouž jsem učinil se vším tím lidem.

11 A v ten den, když zrušena byla, právě poznali chudí toho stáda, kteříž na mne pozor měli, že řeč Hospodinova jest.

12 Nebo jsem řekl jim: Jestliže se vám vidí, dejte mzdu mou; pakli nic, nechte tak. I odvážili mzdu mou třidceti stříbrných.

13 I řekl mi Hospodin: Povrz je před hrnčíře. Znamenitá mzda, kterouž jsem tak draze šacován od nich. A tak vzav třidceti stříbrných, uvrhl jsem je v domě Hospodinově před hrnčíře.

14 Potom posekal jsem hůl svou druhou svazujících, zrušiv bratrství mezi Judou a mezi Izraelem.

15 I řekl mi Hospodin: Vezmi sobě ještě oruží pastýře bláznivého.

16 Nebo aj, já vzbudím pastýře v této zemi. Pobloudilých nebude navštěvovati, ani jehňátka hledati, ani což polámaného jest, léčiti, ani toho, což se zastavuje, nositi, ale maso toho, což tučnějšího jest, jísti bude, a kopyta jejich poláme.

17 Běda pastýři tomu ničemnému, kterýž opouští stádo. Meč na rameno jeho a na oko pravé jeho, rámě jeho docela uschne, a oko pravé jeho naprosto zatmí se.

1 利 巴 嫩 哪 , 幵 幵 你 的 门 , 任 火 烧 灭 你 的 香 柏 树 。

2 松 树 啊 , 应 当 哀 号 ; 因 为 香 柏 树 倾 倒 , 佳 美 的 树 毁 坏 。 巴 珊 的 橡 树 啊 , 应 当 哀 号 , 因 为 茂 盛 的 树 林 已 经 倒 了 。

3 听 啊 , 冇 牧 人 哀 号 的 声 音 , 因 他 们 荣 华 的 草 场 毁 坏 了 。 冇 少 壮 狮 子 咆 哮 的 声 音 , 因 约 但 河 旁 的 丛 林 荒 废 了 。

4 耶 和 华 ― 我 的   神 如 此 说 : 你 ― 撒 迦 利 亚 要 牧 养 这 将 宰 的 群 羊 。

5 买 他 们 的 宰 了 他 们 , 以 自 己 为 无 罪 ; 卖 他 们 的 说 : 耶 和 华 是 应 当 称 颂 的 , 因 我 成 为 富 足 。 牧 养 他 们 的 并 不 怜 恤 他 们 。

6 耶 和 华 说 : 我 不 再 怜 恤 这 地 的 居 民 , 必 将 这 民 交 给 各 人 的 邻 舍 和 他 们 王 的 手 中 。 他 们 必 毁 灭 这 地 , 我 也 不 救 这 民 脱 离 他 们 的 手 。

7 于 是 , 我 牧 养 这 将 宰 的 群 羊 , 就 是 群 中 最 困 苦 的 羊 。 我 拿 着 两 根 杖 , 一 根 我 称 为 荣 美 , 一 根 我 称 为 联 索 。 这 样 , 我 牧 养 了 群 羊 。

8 一 月 之 内 , 我 除 灭 叁 个 牧 人 , 因 为 我 的 心 厌 烦 他 们 ; 他 们 的 心 也 憎 嫌 我 。

9 我 就 说 : 我 不 牧 养 你 们 。 要 死 的 , 由 他 死 ; 要 丧 亡 的 , 由 他 丧 亡 ; 余 剩 的 , 由 他 们 彼 此 相 食 。

10 我 折 断 那 称 为 荣 美 的 杖 , 表 明 我 废 弃 与 万 民 所 立 的 约 。

11 当 日 就 废 弃 了 。 这 样 , 那 些 仰 望 我 的 困 苦 羊 就 知 道 所 说 的 是 耶 和 华 的 话 。

12 我 对 他 们 说 : 你 们 若 以 为 美 , 就 给 我 工 价 。 不 然 , 就 罢 了 ! 于 是 他 们 给 了 叁 十 块 钱 作 为 我 的 工 价 。

13 耶 和 华 吩 咐 我 说 : 要 把 众 人 所 估 定 美 好 的 价 值 丢 给 窑 户 。 我 便 将 这 叁 十 块 钱 , 在 耶 和 华 的 殿 中 丢 给 窑 户 了 。

14 我 又 折 断 称 为 联 索 的 那 根 杖 , 表 明 我 废 弃 犹 大 与 以 色 列 弟 兄 的 情 谊 。

15 耶 和 华 又 吩 咐 我 说 : 你 再 取 愚 昧 人 所 用 的 器 具 ,

16 因 我 要 在 这 地 兴 起 一 个 牧 人 。 他 不 看 顾 丧 亡 的 , 不 寻 找 分 散 的 , 不 医 治 受 伤 的 , 也 不 牧 养 强 壮 的 ; 却 要 吃 肥 羊 的 肉 , 撕 裂 它 的 蹄 子 。

17 无 用 的 牧 人 丢 弃 羊 群 冇 祸 了 ! 刀 必 临 到 他 的 膀 臂 和 右 眼 上 。 他 的 膀 臂 必 全 然 枯 乾 ; 他 的 右 眼 也 必 昏 暗 失 明 。