1 Sečtl pak David lid, kterýž měl s sebou, a ustanovil nad nimi hejtmany a setníky.

2 I uvedl David třetinu lidu v správu Joábovu, a třetinu v správu Abizai syna Sarvie, bratra Joábova, a třetinu v správu Ittai Gittejského. A řekl král lidu: I jáť také potáhnu s vámi.

3 Ale lid řekl: Nikoli nepotáhneš; nebo jestliže bychom i utíkali, nebudouť na to velmi dbáti, aniž, by nás i polovici zbili, budou toho velmi vážiti. Ty sám zajisté jsi jako z nás deset tisíců, protož lépe bude, abys nám byl v městě ku pomoci.

4 I řekl jim král: Což se vám za dobré vidí, učiním. Tedy stál král u brány, a všecken lid vycházel po stu a po tisíci.

5 Přikázal pak král Joábovi a Abizai a Ittai, řka: Zacházejtež mi pěkně s synem Absolonem. A všecken lid slyšel, když přikazoval král všechněm hejtmanům o Absolonovi.

6 A tak vytáhl lid do pole proti lidu Izraelskému, a byla bitva v lese Efraim.

7 I poražen jest tu lid Izraelský od služebníků Davidových, a stala se tu porážka veliká v ten den až do dvadceti tisíců.

8 Nebo když ta bitva rozšířila se po vší krajině, více pohubil lidu les, nežli jich požral meč toho dne.

9 Potkal se pak Absolon s služebníky Davidovými. Kterýžto Absolon jel na mezku, (i podšel mezek pod hustý dub veliký), a uvázl za hlavu v stromu tom, tak že visel mezi nebem a zemí. Ale mezek, kterýž pod ním byl, odběhl pryč.

10 To uzřev jeden, oznámil Joábovi, řka: Hle, viděl jsem Absolona, an visí na dubě.

11 I řekl Joáb muži, kterýž mu to oznámil: Aj, viděls. Pročež jsi ho tam nesrazil na zem? A já bylť bych povinen dáti deset lotů stříbra a pás rytířský jeden.

12 Odpověděl muž ten Joábovi: A já, bych i odečtených měl na ruce své tisíc lotů stříbra, nevztáhl bych ruky své na syna králova; nebo jsme slyšeli, kterak přikazoval král tobě a Abizai a Ittai, řka: Šetřte všickni syna mého Absolona;

13 Leč bych se dopustiti chtěl sám proti duši své nepravosti. Ale nebýváť nic tajno před králem, a ty bys sám proti mně stál.

14 I řekl Joáb: Nebuduť se tu meškati s tebou. Protož vzav tři kopí do ruky své, vrazil je do Absolona, an ještě živ byl na dubě.

15 A obskočivše Absolona deset služebníků, oděnců Joábových, bili jej a zabili.

16 V tom zatroubil Joáb v troubu. I vrátil se lid od honění Izraele; nebo zdržel Joáb lid.

17 A vzavše Absolona, uvrhli jej v tom lese do jámy veliké, a nametali na něj hromadu kamení velmi velikou. Ale všecken Izrael zutíkali jeden každý do stanů svých.

18 ( Absolon pak vzal byl a vyzdvihl sobě za života svého sloup v údolí královském; nebo byl řekl: Nemám syna, aby zůstala pamět jména mého. Protož nazval ten sloup jménem svým, kterýž slove místo Absolonovo až do dnešního dne.)

19 Tedy Achimaas syn Sádochův řekl: Medle, nechť běžím, abych zvěstoval králi, že ho vysvobodil Hospodin z ruky nepřátel jeho.

20 I řekl jemu Joáb: Nebyl bys dnes dobrým poslem, ale oznámíš to jiného dne; dnes však neoznamuj, proto že syn králův umřel.

21 Potom řekl Joáb k Chuzi: Jdiž, zvěstuj králi, co jsi viděl. A pokloniv se Chuzi Joábovi, běžel.

22 Mluvil pak ještě Achimaas syn Sádochův, a řekl Joábovi: Buď, jak buď, medle, nechť já také běžím za Chuzi. Odpověděl Joáb: Proč bys ty běžel, synu můj, když nemáš, co bys dobrého zvěstoval?

23 I řekl: Buď, jak buď, poběhnu. Odpověděl mu: Běž. A tak běžel Achimaas cestou přímější a předběhl Chuzi.

24 David pak seděl mezi dvěma branami. I vyšel strážný na vrch brány na zed, kterýž pozdvih očí svých, uzřel, a hle, muž běžel sám.

25 Tedy volaje strážný, oznámil králi. I řekl král: Jest-liť sám, dobré poselství nese. A když ten šel předce a přibližoval se,

26 Uzřel ještě strážný muže druhého běžícího. I zavolal strážný na branného a řekl: Hle, opět muž běží sám.Tedy řekl král: I tenť v poselství běží.

27 Řekl ještě strážný: Vidím běh prvního, jako běh Achimaasa syna Sádochova. I řekl král: Dobrýtě to muž, protož s dobrým poselstvím jde.

28 Tedy volaje Achimaas, řekl králi: Pokoj tobě. A pokloniv se králi tváří svou k zemi, řekl: Požehnaný Hospodin Bůh tvůj, kterýž podmanil muže ty, kteříž pozdvihli rukou svých proti pánu mému králi.

29 I řekl král: Dobře-li se má syn můj Absolon? Odpověděl Achimaas: Viděl jsem hluk veliký, když posílal služebníka králova Joáb, a mne služebníka tvého, ale nevím nic, co bylo.

30 Jemuž řekl král: Odstup a stůj tamto. I odstoupil a stál.

31 A v tom Chuzi přišed, řekl: Zvěstuje se pánu mému králi, že vysvobodil tě dnes Hospodin z ruky všech povstávajících proti tobě.

32 Ale král řekl k Chuzi: Jest-liž živ syn můj Absolon? Odpověděl Chuzi: Nechť jsou tak, jako syn králův, nepřátelé pána mého krále, i všickni, kteříž povstávají proti tobě ke zlému.

33 I zarmoutil se král, a vstoupiv do horního pokoje na bráně, plakal a jda, mluvil takto: Synu můj Absolone, synu můj, synu můj Absolone! Ó kdybych byl umřel za tebe, Absolone synu můj, synu můj!

1 大 衛 數 點 跟 隨 他 的 人 、 立 千 夫 長 百 夫 長 率 領 他 們 。

2 大 衛 打 發 軍 兵 出 戰 、 分 為 三 隊 、 一 隊 在 約 押 手 下 、 一 隊 在 洗 魯 雅 的 兒 子 約 押 兄 弟 亞 比 篩 手 下 、 一 隊 在 迦 特 人 以 太 手 下 。 大 衛 對 軍 兵 說 、 我 必 與 你 們 一 同 出 戰 。

3 軍 兵 卻 說 、 你 不 可 出 戰 、 若 是 我 們 逃 跑 、 敵 人 必 不 介 意 . 我 們 陣 亡 一 半 、 敵 人 也 不 介 意 . 因 為 你 一 人 強 似 我 們 萬 人 . 你 不 如 在 城 裡 豫 備 幫 助 我 們 。

4 王 向 他 們 說 、 你 們 以 為 怎 樣 好 、 我 就 怎 樣 行 。 於 是 王 站 在 城 門 旁 、 軍 兵 或 百 或 千 的 挨 次 出 去 了 。

5 王 囑 咐 約 押 、 亞 比 篩 、 以 太 、 說 、 你 們 要 為 我 的 緣 故 、 寬 待 那 少 年 人 押 沙 龍 。 王 為 押 沙 龍 囑 咐 眾 將 的 話 、 兵 都 聽 見 了 。

6 兵 就 出 到 田 野 迎 著 以 色 列 人 、 在 以 法 蓮 樹 林 裡 交 戰 。

7 以 色 列 人 敗 在 大 衛 的 僕 人 面 前 . 那 日 陣 亡 的 甚 多 、 共 有 二 萬 人 。

8 因 為 在 那 裡 四 面 打 仗 . 死 於 樹 林 的 、 比 死 於 刀 劍 的 更 多 。

9 押 沙 龍 偶 然 遇 見 大 衛 的 僕 人 。 押 沙 龍 騎 著 騾 子 、 從 大 橡 樹 密 枝 底 下 經 過 、 他 的 頭 髮 被 樹 枝 繞 住 、 就 懸 掛 起 來 . 所 騎 的 騾 子 便 離 他 去 了 。

10 有 個 人 看 見 、 就 告 訴 約 押 說 、 我 看 見 押 沙 龍 掛 在 橡 樹 上 了 。

11 約 押 對 報 信 的 人 說 、 你 既 看 見 他 、 為 甚 麼 不 將 他 打 死 、 落 在 地 上 呢 . 你 若 打 死 他 、 我 就 賞 你 十 舍 客 勒 銀 子 、 一 條 帶 子 。

12 那 人 對 約 押 說 、 我 就 是 得 你 一 千 舍 客 勒 銀 子 、 我 也 不 敢 伸 手 害 王 的 兒 子 . 因 為 我 們 聽 見 王 囑 咐 你 和 亞 比 篩 並 以 太 、 說 、 你 們 要 謹 慎 、 不 可 害 那 少 年 人 押 沙 龍 。

13 我 若 妄 為 害 了 他 的 性 命 、 就 是 你 自 己 也 必 與 我 為 敵 . 原 來 無 論 何 事 、 都 瞞 不 過 王 。

14 約 押 說 、 我 不 能 與 你 留 連 。 約 押 手 拿 三 杆 短 槍 、 趁 押 沙 龍 在 橡 樹 上 還 活 著 、 就 刺 透 他 的 心 。

15 給 約 押 拿 兵 器 的 十 個 少 年 人 圍 繞 押 沙 龍 、 將 他 殺 死 。

16 約 押 吹 角 、 攔 阻 眾 人 、 他 們 就 回 來 、 不 再 追 趕 以 色 列 人 。

17 他 們 將 押 沙 龍 丟 在 林 中 一 個 大 坑 裡 、 上 頭 堆 起 一 大 堆 石 頭 . 以 色 列 眾 人 都 逃 跑 、 各 回 各 家 去 了 。

18 押 沙 龍 活 著 的 時 候 、 在 王 谷 立 了 一 根 石 柱 . 因 他 說 、 我 沒 有 兒 子 為 我 留 名 . 他 就 以 自 己 的 名 、 稱 那 石 柱 、 叫 押 沙 龍 柱 、 直 到 今 日 。

19 撒 督 的 兒 子 亞 希 瑪 斯 說 、 容 我 跑 去 、 將 耶 和 華 向 仇 敵 給 王 報 仇 的 信 息 報 與 王 知 。

20 約 押 對 他 說 、 你 今 日 不 可 去 報 信 、 改 日 可 以 報 信 、 因 為 今 日 王 的 兒 子 死 了 、 所 以 你 不 可 去 報 信 。

21 約 押 對 古 示 人 說 、 你 去 將 你 所 看 見 的 告 訴 王 。 古 示 人 在 約 押 面 前 下 拜 、 就 跑 去 了 。

22 撒 督 的 兒 子 亞 希 瑪 斯 又 對 約 押 說 、 無 論 怎 樣 、 求 你 容 我 隨 著 . 古 示 人 跑 去 。 約 押 說 、 我 兒 、 你 報 這 信 息 、 既 不 得 賞 賜 、 何 必 要 跑 去 呢 。

23 他 又 說 、 無 論 怎 樣 、 我 要 跑 去 。 約 押 說 、 你 跑 去 罷 。 亞 希 瑪 斯 就 從 平 原 往 前 跑 、 跑 過 古 示 人 去 了 。

24 大 衛 正 坐 在 城 甕 裡 . 守 望 的 人 上 城 門 樓 的 頂 上 、 舉 目 觀 看 、 見 有 一 個 人 獨 自 跑 來 。

25 守 望 的 人 就 大 聲 告 訴 王 。 王 說 、 他 若 獨 自 來 、 必 是 報 口 信 的 。 那 人 跑 得 漸 漸 近 了 。

26 守 望 的 人 又 見 一 人 跑 來 、 就 對 守 城 門 的 人 說 、 又 有 一 人 獨 自 跑 來 。 王 說 、 這 也 必 是 報 信 的 。

27 守 望 的 人 說 、 我 看 前 頭 人 的 跑 法 好 像 撒 督 的 兒 子 亞 希 瑪 斯 的 跑 法 一 樣 。 王 說 、 他 是 個 好 人 、 必 是 報 好 信 息 。

28 亞 希 瑪 斯 向 王 呼 叫 、 說 、 平 安 了 . 就 在 王 面 前 臉 伏 於 地 、 叩 拜 、 說 、 耶 和 華 你 的   神 是 應 當 稱 頌 的 、 因 他 已 將 那 舉 手 攻 擊 我 主 我 王 的 人 交 給 王 了 。

29 王 問 說 、 少 年 人 押 沙 龍 平 安 不 平 安 。 亞 希 瑪 斯 回 答 說 、 約 押 打 發 王 的 僕 人 、 那 時 僕 人 聽 見 眾 民 大 聲 諠 譁 、 卻 不 知 道 是 甚 麼 事 。

30 王 說 、 你 退 去 、 站 在 旁 邊 。 他 就 退 去 、 站 在 旁 邊 。

31 古 示 人 也 來 到 、 說 、 有 信 息 報 給 我 主 我 王 . 耶 和 華 今 日 向 一 切 興 起 攻 擊 你 的 人 給 你 報 仇 了 。

32 王 問 古 示 人 說 、 少 年 人 押 沙 龍 平 安 不 平 安 。 古 示 人 回 答 說 、 願 我 主 我 王 的 仇 敵 、 和 一 切 興 起 要 殺 害 你 的 人 、 都 與 那 少 年 人 一 樣 。

33 王 就 心 裡 傷 慟 、 上 城 門 樓 去 哀 哭 、 一 面 走 、 一 面 說 、 我 兒 押 沙 龍 阿 、 我 兒 、 我 兒 押 沙 龍 阿 . 我 恨 不 得 替 你 死 . 押 沙 龍 阿 、 我 兒 、 我 兒 。