1 Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící.2 A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.3 A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá.4 Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.5 V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.6 Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.7 Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.8 Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.9 Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme.10 Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.11 Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.12 Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.13 Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.

1 我若能说世人和天使的方言， 却没有爱， 我就成了鸣的锣、响的钹一样。 2 我若有先知讲道的恩赐， 也明白各样的奥秘， 各样的知识； 并且有全备的信， 叫我能够移山， 却没有爱， 我就算不得什么。 3 我若把一切所有的分给人， 又舍己身被人焚烧， 却没有爱， 对我仍然毫无益处。 4 爱是恒久忍耐， 又有恩慈。爱是不嫉妒， 不自夸， 不张狂； 5 不作失礼的事， 不求自己的益处， 不轻易动怒， 不计较人的过犯； 6 不喜欢不义， 只喜欢真理。 7 爱是凡事包容， 凡事相信， 凡事盼望， 凡事忍耐。 8 爱是永存不息的。先知的讲道终必过去， 方言终必停止， 知识终必消失。 9 因为我们现在所知道的， 只是一部分； 所讲的道也只是一部分； 10 等那完全的来到， 这部分的就要过去了。 11 我作孩子的时候， 说话像孩子， 心思像孩子， 想法像孩子， 既然长大了， 就把孩子的事都丢弃了。 12 我们现在是对着镜子观看， 模糊不清， 到那时就要面对面了。我现在所知道的只是一部分， 到那时就完全知道了， 好像主完全知道我一样。 13 现在常存的有信、望、爱这三样， 其中最大的是爱。