1 Když pak ty věci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká.2 Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer?3 Řekl ještě Abram: Aj, mně jsi nedal semene; a aj, schovanec můj bude mým dědicem.4 A aj, slovo Hospodinovo k němu, řkuci: Nebudeť ten dědicem tvým, ale kterýž vyjde z života tvého, ten dědicem tvým bude.5 I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.6 I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.7 (Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství.8 I řekl: Panovníče Hospodine, po čem poznám, že ji dědičně obdržím?9 I odpověděl jemu: Vezmi mně jalovici tříletou, a kozu tříletou, a skopce tříletého, hrdličku také a holoubátko.10 Kterýžto vzav ty všecky věci, zroztínal je na poly, a rozložil na dvě straně, jednu polovici proti druhé; ptáků pak nezroztínal.11 Ptáci pak sedali na ta mrtvá těla, a Abram je sháněl.12 I stalo se, když slunce zapadalo, že dřímota těžká připadla na Abrama; a aj, hrůza a tma veliká obklíčila jej).13 Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.14 Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.15 Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré.16 A čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost Amorejských.17 I stalo se, když zapadlo slunce, a tma bylo, a aj, ukázala se pec kouřící se, a pochodně ohnivá, kteráž šla mezi díly těmi.18 V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:19 Cinejské, Cenezejské, Cethmonské,20 A Hetejské, Ferezejské, a Refaimské,21 Amorejské, i Kananejské také, a Gergezejské a Jebuzejské.

1 这些事以后， 耶和华的话在异象中临到亚伯兰说： "亚伯兰， 你不要惧怕， 我是你的盾牌； 你的赏赐是很大的。" 2 亚伯兰说： "主耶和华啊， 我一向都没有孩子， 你还能赐给我什么呢？这样， 承受我家业的， 就是大马士革人以利以谢了。" 3 亚伯兰又说： "你既然没有给我后裔， 那生在我家中的人， 就是我的继承人了。" 4 耶和华的话又临到亚伯兰说： "这人必不会作你的继承人； 你亲生的才会是你的继承人。" 5 于是领他到外面去， 说： "你向天观看， 数点众星， 看你能不能把它们数得清楚。"又对他说： "你的后裔将要这样众多。" 6 亚伯兰信耶和华， 耶和华就以此算为他的义了。 7 耶和华又对亚伯兰说： "我是耶和华， 曾经把你从迦勒底的吾珥领出来， 为要把这地赐给你作产业。" 8 亚伯兰说： "主耶和华啊， 我凭什么能知道我必得这地为业呢？" 9 耶和华对他说： "你给我拿一头三岁的母牛， 一只三岁的母山羊， 一只三岁的公绵羊， 一只斑鸠和一只雏鸽。" 10 亚伯兰就把这一切拿了来， 每样都从当中劈开， 一半一半相对摆列； 只是鸟却没有劈开。 11 有鸷鸟下来， 落在这些尸骸上， 亚伯兰就把它们吓走了。 12 日落的时候， 亚伯兰沉沉地睡着了， 忽然有可怕的大黑暗落在他身上。 13 耶和华对亚伯兰说： "你要确实地知道， 你的后裔必在外地寄居， 也必服事那地的人， 那地的人苦待他们四百年。 14 他们所要服事的那国， 我要亲自惩罚。后来他们必带着很多财物， 从那里出来。 15 你必得享长寿， 被人埋葬， 平平安安地回到你列祖那里。 16 到了第四代， 他们必回到这里， 因为亚摩利人的罪孽还没有满盈。" 17 日落天黑的时候， 忽然有冒烟的炉和烧着的火把， 从那些肉块中经过。 18 就在那时候， 耶和华与亚伯兰立约说： "我已经把这地赐给你的后裔了， 就是从埃及河直到幼发拉底河之地； 19 就是基尼人、基尼洗人、甲摩尼人、 20 赫人、比利洗人、利乏音人、 21 亚摩利人、迦南人、革迦撒人、耶布斯人之地。"