1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.

1 你与官长一起坐席吃饭的时候， 要特别留意在你面前的是谁。 2 你若是个贪吃的人， 就当把刀子放在喉咙上。 3 不可贪恋他的美食， 因为那是骗人的食物。 4 不要劳碌求富， 你要明智地放下这企图。 5 你的眼睛注视在钱财上， 钱财却不见了， 因为钱财必长起翅膀， 如鹰飞往天上。 6 不可吃吝啬人的饭， 也不可贪恋他的美食。 7 因为他心里怎样计算， 他的为人就是怎样； 他虽然对你说： "请吃， 请喝！ "他的心里却没有你。 8 你所吃的那一点食物， 必要吐出来， 你道谢的美言， 也都白费了。 9 不要说话给愚昧人听， 因为他必藐视你明慧的言语。 10 你不可迁移古时的地界； 也不可侵占孤儿的田地。 11 因为他们的救赎主大有能力， 他必向你为他们的案件伸冤。 12 你要专心领受教训， 留心听知识的言语。 13 要管教孩童， 不可姑息， 你虽然用杖打他， 他也不会死； 14 你要用杖打他， 就可以救他的灵魂免下阴间。 15 我儿， 如果你的心有智慧， 我的心也就欢喜； 16 你的嘴唇说正直话的时候， 我的内心就欢乐。 17 你的心不要嫉妒罪人， 只要时常敬畏耶和华。 18 因为万事必有结局， 你的盼望也不会断绝。 19 我儿， 你要听， 要有智慧， 要引导你的心走在正路上。 20 酗酒的人， 不可与他们来往； 暴食的人， 不要与他们为友。 21 因为酗酒暴食的人必致穷乏； 贪睡的人必穿破衣。 22 你要听从生你的父亲； 也不可因为母亲老了， 就藐视她。 23 你要买真理， 不可出卖； 要得智慧、教训和哲理。 24 义人的父亲必大有快乐； 生下智慧的儿子的， 必因儿子欢喜。 25 要使你的父母欢喜， 使生下你的快乐。 26 我儿， 把你的心给我； 你的眼目要关注我的道路。 27 因为妓女是深坑， 淫妇是狭窄的井。 28 她像强盗一样埋伏， 使人间增添很多奸诈的人。 29 谁有祸患？谁有愁苦？谁有纷争？谁有怨言？谁无故受伤？谁的眼睛赤红？ 30 就是那些沉湎于酒， 常去品尝调和美酒的人。 31 你不要看酒怎样发红， 在杯中怎样闪烁诱人， 喝下去怎样舒畅， 32 最后它却像咬你的蛇、像刺你的毒蛇。 33 你的眼睛必看见怪异的事， 你的心必说乖谬的话。 34 你必好像躺在海中， 又好像躺在桅杆顶上。 35 你必说： "人打我， 我不痛； 人鞭打我， 我不晓得； 我什么时候清醒？我还要再去寻酒。"