1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.

1 人屡次受责备， 仍然硬着颈项， 他必突然毁灭， 无法挽救。 2 义人增多的时候， 人民就喜乐； 恶人掌权的时候， 人民就叹息。 3 喜爱智慧的， 使父亲喜乐； 亲近妓女的， 耗尽家财。 4 君王以公正使国坚立； 收受贿赂的， 使国覆亡。 5 谄媚邻舍的人， 是在他的脚下张设网罗。 6 恶人因为过犯， 陷于网罗； 义人却欢呼喜乐。 7 义人关注穷人的冤情； 恶人却不分辨实情。 8 好讥笑人的煽动全城骚乱， 智慧人却止息众怒。 9 智慧人与愚妄人争讼， 愚妄人只会咆哮或嘲笑， 总不能安静。 10 好流人血的恨恶完全人， 并寻索正直人的性命。 11 愚昧人把怒气尽情发泄， 智慧人却抑制怒气。 12 如果掌权者听信谎言， 他所有的臣仆必都是坏人。 13 世上有穷人， 也有欺压人的， 两者的眼睛都蒙耶和华光照。 14 如果君王诚实地审判穷人； 他的国位必永远坚立。 15 杖责和管教能使人有智慧， 放纵的孩子使母亲蒙羞。 16 恶人增多的时候， 过犯也必增多； 义人必看见他们倾覆。 17 管教你的儿子， 他必使你得安息； 也必使你的心得喜乐。 18 没有启示， 人民就没有法纪； 遵守律法的， 就为有福。 19 只用言语， 不能使奴仆受管教； 他虽然明白， 却没有反应。 20 你见过言语急躁的人吗？愚昧人比他更有指望。 21 如果人从小娇纵仆人， 结果必带来忧愁。 22 容易发怒的人， 引起纷争； 脾气暴烈的人， 多有过犯。 23 人的骄傲必使他卑微； 心里谦卑的， 必得尊荣。 24 与盗贼分赃的， 是恨恶自己的性命； 他虽然听见要他起誓作证的声音， 却不说话。 25 惧怕人的， 必陷入网罗； 倚靠耶和华的， 必得安全。 26 很多人求掌权者的情面， 但各人的判决是出于耶和华。 27 不义的人是义人所厌恶的； 行为正直的人是恶人所厌恶的。