1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

1 La femme sage bâtit sa maison, Et la femme insensée la renverse de ses propres mains.

2 Celui qui marche dans la droiture craint l'Eternel, Mais celui qui prend des voies tortueuses le méprise.

3 Dans la bouche de l'insensé est une verge pour son orgueil, Mais les lèvres des sages les gardent.

4 S'il n'y a pas de boeufs, la crèche est vide; C'est à la vigueur des boeufs qu'on doit l'abondance des revenus.

5 Un témoin fidèle ne ment pas, Mais un faux témoin dit des mensonges.

6 Le moqueur cherche la sagesse et ne la trouve pas, Mais pour l'homme intelligent la science est chose facile.

7 Eloigne-toi de l'insensé; Ce n'est pas sur ses lèvres que tu aperçois la science.

8 La sagesse de l'homme prudent, c'est l'intelligence de sa voie; La folie des insensés, c'est la tromperie.

9 Les insensés se font un jeu du péché, Mais parmi les hommes droits se trouve la bienveillance.

10 Le coeur connaît ses propres chagrins, Et un étranger ne saurait partager sa joie.

11 La maison des méchants sera détruite, Mais la tente des hommes droits fleurira.

12 Telle voie paraît droite à un homme, Mais son issue, c'est la voie de la mort.

13 Au milieu même du rire le coeur peut être affligé, Et la joie peut finir par la détresse.

14 Celui dont le coeur s'égare se rassasie de ses voies, Et l'homme de bien se rassasie de ce qui est en lui.

15 L'homme simple croit tout ce qu'on dit, Mais l'homme prudent est attentif à ses pas.

16 Le sage a de la retenue et se détourne du mal, Mais l'insensé est arrogant et plein de sécurité.

17 Celui qui est prompt à la colère fait des sottises, Et l'homme plein de malice s'attire la haine.

18 Les simples ont en partage la folie, Et les hommes prudents se font de la science une couronne.

19 Les mauvais s'inclinent devant les bons, Et les méchants aux portes du juste.

20 Le pauvre est odieux même à son ami, Mais les amis du riche sont nombreux.

21 Celui qui méprise son prochain commet un péché, Mais heureux celui qui a pitié des misérables!

22 Ceux qui méditent le mal ne s'égarent-ils pas? Mais ceux qui méditent le bien agissent avec bonté et fidélité.

23 Tout travail procure l'abondance, Mais les paroles en l'air ne mènent qu'à la disette.

24 La richesse est une couronne pour les sages; La folie des insensés est toujours de la folie.

25 Le témoin véridique délivre des âmes, Mais le trompeur dit des mensonges.

26 Celui qui craint l'Eternel possède un appui ferme, Et ses enfants ont un refuge auprès de lui.

27 La crainte de l'Eternel est une source de vie, Pour détourner des pièges de la mort.

28 Quand le peuple est nombreux, c'est la gloire d'un roi; Quand le peuple manque, c'est la ruine du prince.

29 Celui qui est lent à la colère a une grande intelligence, Mais celui qui est prompt à s'emporter proclame sa folie.

30 Un coeur calme est la vie du corps, Mais l'envie est la carie des os.

31 Opprimer le pauvre, c'est outrager celui qui l'a fait; Mais avoir pitié de l'indigent, c'est l'honorer.

32 Le méchant est renversé par sa méchanceté, Mais le juste trouve un refuge même en sa mort.

33 Dans un coeur intelligent repose la sagesse, Mais au milieu des insensés elle se montre à découvert.

34 La justice élève une nation, Mais le péché est la honte des peuples.

35 La faveur du roi est pour le serviteur prudent, Et sa colère pour celui qui fait honte.