1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
1 Le coeur du roi est un courant d'eau dans la main de l'Eternel; Il l'incline partout où il veut.
2 Toutes les voies de l'homme sont droites à ses yeux; Mais celui qui pèse les coeurs, c'est l'Eternel.
3 La pratique de la justice et de l'équité, Voilà ce que l'Eternel préfère aux sacrifices.
4 Des regards hautains et un coeur qui s'enfle, Cette lampe des méchants, ce n'est que péché.
5 Les projets de l'homme diligent ne mènent qu'à l'abondance, Mais celui qui agit avec précipitation n'arrive qu'à la disette.
6 Des trésors acquis par une langue mensongère Sont une vanité fugitive et l'avant-coureur de la mort.
7 La violence des méchants les emporte, Parce qu'ils refusent de faire ce qui est juste.
8 Le coupable suit des voies détournées, Mais l'innocent agit avec droiture.
9 Mieux vaut habiter à l'angle d'un toit, Que de partager la demeure d'une femme querelleuse.
10 L'âme du méchant désire le mal; Son ami ne trouve pas grâce à ses yeux.
11 Quand on châtie le moqueur, le sot devient sage; Et quand on instruit le sage, il accueille la science.
12 Le juste considère la maison du méchant; L'Eternel précipite les méchants dans le malheur.
13 Celui qui ferme son oreille au cri du pauvre Criera lui-même et n'aura point de réponse.
14 Un don fait en secret apaise la colère, Et un présent fait en cachette calme une fureur violente.
15 C'est une joie pour le juste de pratiquer la justice, Mais la ruine est pour ceux qui font le mal.
16 L'homme qui s'écarte du chemin de la sagesse Reposera dans l'assemblée des morts.
17 Celui qui aime la joie reste dans l'indigence; Celui qui aime le vin et l'huile ne s'enrichit pas.
18 Le méchant sert de rançon pour le juste, Et le perfide pour les hommes droits.
19 Mieux vaut habiter dans une terre déserte, Qu'avec une femme querelleuse et irritable.
20 De précieux trésors et de l'huile sont dans la demeure du sage; Mais l'homme insensé les engloutit.
21 Celui qui poursuit la justice et la bonté Trouve la vie, la justice et la gloire.
22 Le sage monte dans la ville des héros, Et il abat la force qui lui donnait de l'assurance.
23 Celui qui veille sur sa bouche et sur sa langue Préserve son âme des angoisses.
24 L'orgueilleux, le hautain, s'appelle un moqueur; Il agit avec la fureur de l'arrogance.
25 Les désirs du paresseux le tuent, Parce que ses mains refusent de travailler;
26 Tout le jour il éprouve des désirs; Mais le juste donne sans parcimonie.
27 Le sacrifice des méchants est quelque chose d'abominable; Combien plus quand ils l'offrent avec des pensées criminelles!
28 Le témoin menteur périra, Mais l'homme qui écoute parlera toujours.
29 Le méchant prend un air effronté, Mais l'homme droit affermit sa voie.
30 Il n'y a ni sagesse, ni intelligence, Ni conseil, en face de l'Eternel.
31 Le cheval est équipé pour le jour de la bataille, Mais la délivrance appartient à l'Eternel.