1 Když pak sobě nastavěl domů v městě Davidově, a připravil místo pro truhlu Boží, a roztáhl jí stánek,

2 Tehdy řekl David: Nemáť nositi žádný truhly Boží kromě Levítů, ty zajisté vyvolil Hospodin, aby nosili truhlu Boží, a aby přisluhovali jemu až na věky.

3 Protož shromáždil David všecken lid Izraelský do Jeruzaléma, aby přenesl truhlu Hospodinovu na místo její, kteréž jí byl připravil.

4 Shromáždil také David syny Aronovy a Levíty.

5 Z synů Kahat byli Uriel kníže, a bratří jeho sto a dvadceti.

6 Z synů Merari Asaiáš kníže, a bratří jeho dvě stě a dvadceti.

7 Z synů Gersomových Joel kníže, a bratří jeho sto a třidceti.

8 Z synů Elizafanových Semaiáš kníže, a bratří jeho dvě stě.

9 Z synů Hebronových Eliel kníže, a bratří jeho osmdesát.

10 Z synů Uzielových Aminadab kníže, a bratří jeho sto a dvanáct.

11 Tedy povolal David Sádocha a Abiatara, kněží, též i Levítů: Uriele, Asaiáše, Joele, Semaiáše, Eliele a Aminadaba,

12 A řekl jim: Vy jste přední z otcovských čeledí mezi Levíty, posvěťte sebe i bratří svých, abyste vnesli truhlu Hospodina Boha Izraelského tu, kdež jsem jí připravil.

13 Nebo že spočátku ne vy jste spravovali toho, obořil se Hospodin Bůh náš na nás; nebo jsme ho nehledali náležitě.

14 I posvětili se kněží i Levítové, aby přenesli truhlu Hospodina Boha Izraelského.

15 A nesli synové Levítů truhlu Boží, jakož byl přikázal Mojžíš, podlé slova Hospodinova, na ramenou svých na sochořích.

16 Řekl také David předním z Levítů, aby ustanovili z bratří svých zpěváky s nástroji muzickými, loutnami, harfami a cymbály, aby zvučeli, povyšujíce hlasu s radostí.

17 Takž ustanovili Levítové Hémana syna Joelova, a z bratří jeho Azafa syna Berechiášova, a z synů Merari bratří jejich Etana syna Kusaiova.

18 A s nimi bratří jejich z druhého pořádku: Zachariáše, Béna, Jaaziele, Semiramota, Jechiele, Unni, Eliaba, Benaiáše, Maaseiáše, Mattitiáše, Elifele, Mikneiáše, Obededoma a Jehiele, vrátné.

19 Nebo zpěváci Héman, Azaf a Etan hrali hlasitě na cymbálích měděných,

20 A Zachariáš, Aziel, Semiramot, Jechiel, Unni, Eliab, Maaseiáš a Benaiáš na loutnách, při zpěvu vysokém.

21 A Mattitiáš, Elifele, Mikneiáš, Obededom, Jehiel a Azaziáš hrali na harfách při zpěvu nízkém.

22 Chenaniáš pak, přední z Levítů nesoucích truhlu, spravoval, jak by nésti měli; nebo byl umělý.

23 Berechiáš pak a Elkána byli vrátní u truhly.

24 Sebaniáš také a Jozafat, Natanael, Amazai, Zachariáš, Benaiáš a Eliezer kněží, troubili na trouby před truhlou Boží; ale Obededom a Jechiáš byli též vrátní u truhly.

25 A tak vypravil se David a starší Izraelští a hejtmané, aby přenesli truhlu smlouvy Hospodinovy z domu Obededomova s veselím.

26 I stalo se, poněvadž Bůh pomáhal Levítům nesoucím truhlu smlouvy Hospodinovy, že obětovali sedm volů a sedm beranů.

27 David pak odín byl pláštěm kmentovým, tolikéž všickni Levítové, kteříž nesli truhlu, i zpěváci, i Chenaniáš, správce nesoucích, mezi zpěváky. Měl také David na sobě efod lněný.

28 Takž všecken lid Izraelský provázeli truhlu smlouvy Hospodinovy s plésáním a zvukem trouby, a pozaunů a cymbálů, a hrali na loutny a na harfy.

29 Když pak truhla smlouvy Hospodinovy vcházela do města Davidova, Míkol dcera Saulova vyhlédla z okna, a viduci krále Davida poskakujícího a plésajícího, pohrdla jím v srdci svém.

1 Dovydas pasistatė namus Dovydo mieste. Paruošęs vietą ir ištiesęs palapinę Dievo skryniai,

2 Dovydas sakė: "Niekam nevalia nešti Dievo skrynios, tik levitams, nes juos Viešpats išsirinko Dievo skryniai nešioti ir Jam amžinai tarnauti".

3 Dovydas sušaukė visą Izraelį į Jeruzalę, kad atgabentų Viešpaties skrynią į jai paruoštą vietą.

4 Dovydas surinko Aarono palikuonis ir levitus:

5 Kehato palikuonių buvo vyriausiasis Ūrielis ir jo broliai­šimtas dvidešimt;

6 Merario palikuonių­vyriausiasis Asaja ir jo broliai­du šimtai dvidešimt;

7 Geršono palikuonių­vyriausiasis Joelis ir jo broliai­šimtas trisdešimt;

8 Elicafano palikuonių­vyriausiasis Šemaja ir jo broliai­du šimtai;

9 Hebrono palikuonių­vyriausiasis Elielis ir jo broliai­aštuoniasdešimt;

10 Uzielio palikuonių­vyriausiasis Aminadabas ir jo broliai­šimtas dvylika.

11 Po to Dovydas pasikvietė kunigus Cadoką ir Abjatarą bei levitus Ūrielį, Asają, Joelį, Šemają, Elielį ir Aminadabą

12 ir jiems tarė: "Jūs esate levitų šeimų vadai; pasišventinkite jūs ir jūsų broliai, kad galėtumėte atgabenti Viešpaties, Izraelio Dievo, skrynią į vietą, kurią jai paruošiau.

13 Kadangi pirmą kartą jūsų nebuvo, Viešpats, mūsų Dievas, ištiko mus, nes mes ieškojome Jo ne taip, kaip turėjome".

14 Kunigai ir levitai pasišventino, kad galėtų atgabenti Viešpaties, Izraelio Dievo, skrynią.

15 Levitai nešė Dievo skrynią ant savo pečių, kaip Mozė buvo įsakęs pagal Viešpaties jam duotą žodį.

16 Dovydas įsakė levitų vyresniesiems paskirti brolius giesmininkus su instrumentais: arfomis, psalteriais, cimbolais, kad skambindami keltų džiaugsmingą triukšmą.

17 Levitai paskyrė Joelio sūnų Hemaną, Berechijo sūnų Asafą, iš merarių­Kušajo sūnų Etaną,

18 su jais kitos eilės tarnautojus: Zachariją, Jaazielį, Šemiramotą, Jehielį, Unį, Eliabą, Benają, Maasėją, Matitiją, Elifelehuvą, Miknėją bei vartininkus Obed Edomą ir Jejelį.

19 Giedotojai Hemanas, Asafas ir Etanas skambino variniais cimbolais,

20 Zacharija, Azielis, Šemiramotas, Jehielis, Unis, Eliabas, Maasėjas ir Benajas skambino psalteriais.

21 Matitijas, Elifelehuvas, Miknėjas, Obed Edomas, Jejelis ir Azazijas skambino arfomis seminitų gaida.

22 Kenanijas buvo levitų giedojimo mokytojas, nes buvo įgudęs giedoti.

23 Berechija ir Elkana buvo durininkai prie skrynios.

24 Kunigai Šebanijas, Juozapatas, Netanelis, Amasajas, Zacharijas, Benajas ir Eliezeras trimitavo priešais Dievo skrynią. Obed Edomas ir Jehija buvo durininkai prie skrynios.

25 Dovydas, Izraelio vyresnieji ir tūkstantininkai su džiaugsmu ėjo pargabenti Viešpaties Sandoros skrynios iš Obed Edomo namų.

26 Kadangi Dievas padėjo levitams, nešusiems Viešpaties Sandoros skrynią, tai jie aukojo septynis jaučius ir septynis avinus.

27 Dovydas vilkėjo plonos drobės drabužiais kaip visi levitai, kurie nešė skrynią, giesmininkai ir Kenanija, kuris vadovavo giedojimui; Dovydas vilkėjo dar ir lininį efodą.

28 Taip izraelitai gabeno Viešpaties Sandoros skrynią džiūgaudami, rago, trimitų, cimbolų, arfų ir psalterių garsams palydint.

29 Kai Viešpaties Sandoros skrynia pasiekė Dovydo miestą, Sauliaus duktė Mikalė, žiūrėdama pro langą, pamatė grojantį bei šokantį karalių Dovydą ir paniekino jį savo širdyje.