1 Tito jsou pak přednější po čeledech svých otcovských, a rod těch, kteříž vyšli se mnou za kralování Artaxerxa krále z Babylona:

2 Z synů Fínesových Gersom, z synů Itamarových Daniel, z synů Davidových Chattus.

3 Z synů Sechaniášových, jenž byl z synů Farosových, Zachariáš, a s ním počet mužů sto a padesáte.

4 Z synů Pachat Moábových Eliehoenai syn Zerachiášův, a s ním dvě stě mužů.

5 Z synů Sechaniášových syn Jachazielův, a s ním tři sta mužů.

6 Z synů Adinových Ebed syn Jonatanův, a s ním padesát mužů.

7 Z synů pak Elamových Izaiáš syn Ataliášův, a s ním sedmdesát mužů.

8 Z synů Sefatiášových Zebadiáš syn Michaelův, a s ním osmdesáte mužů.

9 Z synů Joábových Abdiáš syn Jechielův, a s ním dvě stě a osmnácte mužů.

10 Z synů Selomitových syn Josifiášův, a s ním sto a šedesáte mužů.

11 Z synů Bebai Zachariáš syn Bebai, a s ním osmmecítma mužů.

12 Z synů Azgadových Jochanan syn Hakatanův, a s ním sto a deset mužů.

13 Z synů Adonikamových poslednějších, jichž jména jsou tato: Elifelet, Jehiel, Semaiáš, a s ním šedesáte mužů.

14 Z synů Bigvai Utai a Zabbud, a s nimi sedmdesáte mužů.

15 Shromáždil jsem je pak u potoku, kterýž vpadá do Ahavy, a leželi jsme tu tři dni. Potom přehlédal jsem lid a kněží, a z synů Léví nenašel jsem tu žádného.

16 Protož poslal jsem Eliezera, Ariele, Semaiáše, Elnatana, Jariba, Elnatana, Nátana, Zachariáše a Mesullama, přednější, a Joiariba a Elnatana, muže učené,

17 A rozkázal jsem jim k Iddovi, knížeti v Chasifia místě, a naučil sem je, jak by měli mluviti k Iddovi, Achivovi a Netinejským v Chasifia místě, aby nám přivedli služebníky domu Boha našeho.

18 I přivedli nám s pomocí Boží muže rozumného z synů Moholi, syna Léví, syna Izraelova, a Serebiáše s syny jeho, a bratří jeho osmnácte,

19 A Chasabiáše, a s ním Izaiáše z synů Merari, bratří jeho a synů jejich dvadceti.

20 Z Netinejských pak, kteréž byl zřídil David a knížata k službě Levítům, dvě stě a dvadceti Netinejských. A ti všickni ze jména vyčteni byli.

21 Tedy vyhlásil jsem tu půst u řeky Ahava, abychom se ponižovali před Bohem svým, a hledali od něho cesty přímé sobě a dítkám svým, i všemu jmění našemu.

22 Nebo styděl jsem se žádati od krále vojska a jízdných, aby nás bránili před nepřátely na cestě; nebo jsme byli pravili králi, řkouce: Ruka Boha našeho jest nade všemi, kteříž ho hledají upřímě, ale moc a prchlivost jeho proti všechněm, kteříž ho opouštějí.

23 A když jsme se postili a hledali v tom Boha svého, tedy vyslyšel nás.

24 Oddělil jsem pak přednějších kněží dvanácte: Serebiáše, Chasabiáše, a s nimi z bratří jejich deset.

25 I odvážil jsem jim stříbro a zlato, a to nádobí, obět domu Boha našeho, kterouž obětovali král i rady jeho, i knížata jeho a všecken lid Izraelský, což se ho našlo.

26 Odvážil jsem, pravím, do rukou jejich stříbra šest set centnéřů a padesát, a nádobí stříbrného sto centnéřů, a zlata sto centnéřů,

27 A koflíků zlatých dvadceti, každý v tisíc drachem, a dvě nádoby z mosazi nejlepší, tak vzácné jako zlato.

28 Potom jsem jim řekl: Vy jste posvěceni Hospodinu, i tyto nádoby posvěceny jsou, a to stříbro i zlato jest obět dobrovolná Hospodinu Bohu otců vašich.

29 Pilni toho buďte a ostříhejte, až to i odvážíte před kněžími přednějšími a Levíty, i předními z čeledí otcovských z Izraele v Jeruzalémě v pokojích domu Hospodinova.

30 A tak přijali kněží a Levítové váhu stříbra, zlata a nádobí, aby donesli do Jeruzaléma, do domu Boha našeho.

31 Zatím hnuli jsme se od řeky Ahava, dvanáctého dne měsíce prvního, abychom se brali do Jeruzaléma, a ruka Boha našeho byla s námi, a vytrhla nás z ruky nepřátel a úkladníků na cestě.

32 I přišli jsme do Jeruzaléma, a pobyli jsme tu tři dni.

33 Čtvrtého pak dne odváženo jest stříbro a zlato, a nádobí to v domě Boha našeho k ruce Meremota syna Uriáše kněze, s nímž byl Eleazar syn Fínesův, a pomocníci jejich Jozabad syn Jesua, a Noadiáš syn Binnui, Levítové,

34 Vše v počtu a váze, a zapsána jest všecka ta váha toho času.

35 Vrátivše se pak z zajetí ti, kteříž byli přestěhováni, obětovali zápaly Bohu Izraelskému, volků dvanáct za všecken lid Izraelský, skopců devadesát a šest, beránků sedmdesát a sedm, kozlů za hřích dvanáct, vše v obět zápalnou Hospodinu.

36 I dali výpovědi královy vládařům královským i vývodám za řekou. Kteříž pomocni byli lidu i domu Božímu.

1 Sąrašas šeimų vyresniųjų pagal jų kilmę, kurie, karaliui Artakserksui viešpataujant, išėjo su manimi iš Babilono:

2 iš Finehaso palikuonių­Geršomas, iš Itamaro­Danielius, iš Dovydo­Hatušas,

3 iš Šechanijos sūnų, Parošo palikuonių,­Zacharija, kartu su juo buvo užrašyta šimtas penkiasdešimt vyrų;

4 iš Pahat Moabo­Zerachijos sūnus Eljehoenajas ir su juo du šimtai vyrų;

5 iš Šechanijos­Jahazielio sūnus ir su juo trys šimtai vyrų;

6 iš Adino­Jehonatano sūnus Ebedas ir su juo penkiasdešimt vyrų;

7 iš Elamo­Atalijos sūnus Izaija ir su juo septyniasdešimt vyrų;

8 iš Šefatijos­Mykolo sūnus Zebadija ir su juo aštuoniasdešimt vyrų;

9 iš Joabo­Jehielio sūnus Abdija ir su juo du šimtai aštuoniolika vyrų;

10 iš Šelomito­Josifijos sūnus ir su juo šešiasdešimt vyrų;

11 iš Bebajo­Bebajo sūnus Zacharija ir su juo dvidešimt aštuoni vyrai;

12 iš Azgado­Hakatano sūnus Johananas ir su juo šimtas dešimt vyrų;

13 iš Adonikamo sūnų­Elifeletas, Jejelis, Šemaja ir su jais šešiasdešimt vyrų, kurie buvo paskutinieji;

14 iš Bigvajo­Utajas, Zabudas ir su jais septyniasdešimt vyrų.

15 Aš juos sušaukiau prie upės, tekančios į Ahavą. Ten mes pasilikome palapinėje tris dienas. Aš apžiūrėjau žmones ir kunigus, tačiau tarp jų neradau nė vieno levito.

16 Tada aš pasikviečiau vyresniuosius: Eliezerą, Arielį, Semają, Elnataną, Jaribą, Elnataną, Nataną, Zachariją, Mešulamą, ir mokytojus: Jehojaribą ir Elnataną.

17 Juos pasiunčiau pas Idoją, Kasifijos vietovės vyresnįjį, prašydamas atsiųsti mums žmonių, kurie tarnautų Dievo namuose.

18 Gera mūsų Dievo ranka buvo ant mūsų, ir jie atsivedė išmintingą vyrą iš palikuonių Machlio, sūnaus Levio, sūnaus Izraelio,­Šerebiją su jo sūnumis ir broliais, aštuoniolika vyrų;

19 iš Merario palikuonių­Hašabiją ir Izaiją su jo broliais ir sūnumis, dvidešimt vyrų;

20 ir šventyklos tarnų, kuriuos Dovydas ir kunigaikščiai buvo paskyrę tarnais levitams, buvo du šimtai dvidešimt vyrų.

21 Prie Ahavos upės paskelbiau pasninką, kad nusižemintume prieš savo Dievą ir melstume laimingo kelio sau, savo vaikams ir savo turtui.

22 Aš gėdijausi prašyti iš karaliaus karių ir raitelių, kad jie mus apgintų nuo užpuolikų kelyje, nes buvau pasakęs karaliui: "Mūsų Dievo ranka yra ant visų, kurie Jo ieško, bet Jo rūstybė ir galia prieš tuos, kurie Jį apleidžia".

23 Mes pasninkavome ir meldėme savo Dievo dėl šito, ir Jis išklausė mus.

24 Aš parinkau iš vyresniųjų kunigų dvylika vyrų: Šerebiją, Hašabiją ir su jais dešimt jų brolių,

25 ir pasvėriau jiems sidabrą, auksą ir indus, Dievo namams skirtas dovanas, kurias paaukojo karalius, jo patarėjai, jo kunigaikščiai ir izraelitai.

26 Aš padaviau jiems šešis šimtus penkiasdešimt talentų sidabro, sidabrinių indų, sveriančių šimtą talentų, šimtą talentų aukso,

27 dvidešimt auksinių taurių tūkstančio drachmų vertės ir du indus iš geriausio, blizgančio kaip auksas, vario

28 ir tariau: "Jūs esate šventi Viešpačiui, indai taip pat šventi. Sidabras ir auksas yra laisvos valios aukos Viešpačiui, jūsų tėvų Dievui.

29 Budėkite ir saugokite tai, kol pasversite Jeruzalėje, Viešpaties namuose, kunigų, levitų ir Izraelio giminių vadų akivaizdoje".

30 Kunigai ir levitai paėmė pasvertą sidabrą, auksą ir indus, kuriuos jie turėjo nugabenti į Jeruzalę, į Dievo namus.

31 Pirmo mėnesio dvyliktą dieną išėjome nuo Ahavos upės Jeruzalės link. Dievo ranka buvo ant mūsų, ir Jis saugojo mus nuo priešų ir užpuolikų.

32 Atėję į Jeruzalę, ten pasilikome tris dienas.

33 Ketvirtą dieną sidabras, auksas ir indai buvo pasverti Dievo namuose ir perduoti kunigui Meremotui, Ūrijos sūnui; su juo buvo Finehaso sūnus Eleazaras ir levitai: Jozuės sūnus Jehozabadas ir Binujo sūnus Noadija.

34 Viskas buvo suskaičiuota, pasverta ir surašyta.

35 Sugrįžę iš nelaisvės tremtiniai aukojo deginamąsias aukas Izraelio Dievui: dvylika jaučių už visą Izraelį, devyniasdešimt šešis avinus, septyniasdešimt septynis ėriukus, dvylika ožių aukai už nuodėmę; tai buvo deginamoji auka Viešpačiui.

36 Jie įteikė karaliaus įsakymus vietininkams ir krašto šiapus upės valdytojams, o šitie teikė paramą tautai ir Dievo namams.