1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.

2 A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.

3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.

4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.

5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.

6 I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.

7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.

8 Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.

9 To pověděv jim, zůstal v Galilei.

10 A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.

11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?

12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.

13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.

14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.

15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?

16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.

17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.

18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.

19 Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?

20 Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?

21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.

22 Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka.

23 Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?

24 Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.

25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?

26 A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?

27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.

28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.

29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.

30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.

31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?

32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.

33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.

34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.

35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?

36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?

37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.

38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.

39 (A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)

40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.

41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?

42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?

43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.

44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.

45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?

46 Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.

47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?

48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?

49 Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.

50 I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:

51 Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?

52 Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.

53 I šel jeden každý do domu svého.

1 Tada Jėzus vaikščiojo po Galilėją. Jis nenorėjo eiti Judėjon, nes žydai ieškojo progos Jį nužudyti.

2 Artėjo žydų Palapinių šventė.

3 Jo broliai Jam kalbėjo: "Keliauk iš čia į Judėją, kad ir Tavo mokiniai pamatytų, kokius darbus darai.

4 Juk, norėdamas iškilti viešumon, niekas neveikia slapčiomis. Jei darai tokius darbus, parodyk save pasauliui".

5 (Mat netgi Jo broliai Juo netikėjo.)

6 Jėzus jiems atsakė: "Mano laikas dar neatėjo, o jums laikas visada tinkamas.

7 Pasaulis negali jūsų nekęsti, o manęs jis nekenčia, nes Aš liudiju, kad jo darbai pikti.

8 Jūs eikite į iškilmes. Aš į šitą šventę neisiu, nes mano laikas dar neatėjo".

9 Tai jiems pasakęs, Jis pasiliko Galilėjoje.

10 Bet kai Jo broliai iškeliavo į šventę, tada ir Jis išėjo, bet ne viešai, o tarsi slapčiomis.

11 Tuo tarpu iškilmėse žydai Jo ieškojo, klausinėdami: "O kur Tas?"

12 Apie Jį taip pat ėjo kalbos miniose. Vieni sakė: "Jis geras!" Kiti neigė: "Visai ne. Jis tik klaidina žmones".

13 Tačiau nė vienas apie Jį viešai nekalbėjo, nes bijojo žydų.

14 Šventei įpusėjus, Jėzus atėjo į šventyklą ir ėmė mokyti.

15 Žydai stebėjosi ir sakė: "Iš kur Jis žino raštą, visai nesimokęs?"

16 Jėzus jiems atsakė: "Mano mokslas ne iš manęs, bet iš To, kuris mane siuntė.

17 Kas nori vykdyti Jo valią, supras, ar tas mokymas iš Dievo, ar Aš kalbu iš savęs.

18 Kas iš savęs kalba, ieško sau šlovės. O kuris ieško Jo siuntėjo šlovės, Tas teisus, ir nėra Jame neteisybės".

19 "Argi Mozė nedavė jums Įstatymo? Tačiau niekas iš jūsų Įstatymo nesilaiko. Kodėl gi norite mane nužudyti?"

20 Žmonės atsiliepė: "Tu turi demoną! Kas gi nori tave nužudyti?"

21 Jėzus jiems atsakė: "Aš padariau tik vieną darbą, ir jūs visi nustebote.

22 Mozė jums davė apipjaustymą,­ nors jis kilęs ne iš Mozės, bet iš protėvių,­ir jūs apipjaustote žmogų per sabatą.

23 Jei žmogus apipjaustomas sabato dieną, kad nebūtų sulaužytas Mozės Įstatymas, tai kodėl pykstate ant manęs, kad Aš visą žmogų pagydžiau per sabatą?

24 Tad neteiskite pagal išorę, bet teiskite teisingai".

25 Kai kurie Jeruzalės gyventojai klausinėjo: "Ar tik ne šitą nori nužudyti?

26 Štai Jis viešai kalba, ir niekas Jam nieko nesako. Gal vyresnybė įsitikino, jog Jis iš tiesų Kristus?

27 Tačiau mes žinome, iš kur šis yra. O kai ateis Kristus, niekas nežinos, iš kur Jis".

28 Tuomet Jėzus, mokydamas šventykloje, šaukė: "Jūs pažįstate mane ir žinote, iš kur Aš. Ne pats nuo savęs Aš atėjau, bet teisingas yra Tas, kuris mane siuntė, o jūs Jo nepažįstate.

29 Aš Jį pažįstu, nes Aš esu iš Jo, ir Jis mane pasiuntė".

30 Tada jie norėjo Jėzų suimti, bet nė vienas nepakėlė prieš Jį rankos, nes dar nebuvo atėjusi Jo valanda.

31 Bet daugelis iš minios įtikėjo Jį ir kalbėjo: "Argi atėjęs Kristus padarytų daugiau ženklų, kaip kad šis yra padaręs?"

32 Fariziejai išgirdo žmones šitaip kalbant apie Jį, ir aukštieji kunigai bei fariziejai pasiuntė sargybinius Jį suimti.

33 Tuomet Jėzus jiems pasakė: "Dar trumpą laiką būsiu su jumis. Paskui iškeliausiu pas Tą, kuris mane siuntė.

34 Jūs manęs ieškosite ir nerasite; ir ten, kur Aš būsiu, jūs negalėsite nueiti".

35 Tuomet žydai ėmė kalbėtis tarp savęs: "Kurgi Jis žada keliauti, kad mes negalėsime Jo rasti? Gal Jis rengiasi išvykti pas išsisklaidžiusius tarp graikų ir mokyti graikus?

36 Ką reiškia tie Jo žodžiai: ‘Jūs manęs ieškosite ir nerasite; ir ten, kur Aš būsiu, jūs negalėsite nueiti’?"

37 Paskutinę, didžiąją šventės dieną Jėzus stovėjo ir šaukė: "Jei kas trokšta, teateina pas mane ir tegeria!

38 Kas mane tiki, kaip Raštas sako, iš jo vidaus plūs gyvojo vandens upės".

39 Jis kalbėjo apie Dvasią, kurią turės gauti Jį įtikėjusieji. Mat Šventoji Dvasia dar nebuvo nužengusi, nes Jėzus dar nebuvo pašlovintas.

40 Išgirdę tuos žodžius, daugelis iš minios sakė: "Jis iš tiesų pranašas!"

41 Kiti tvirtino: "Jis Kristus!" Dar kiti prieštaravo: "Nejaugi Kristus ateitų iš Galilėjos?

42 Argi Raštas nesako, jog Kristus ateis iš Dovydo palikuonių, iš Betliejaus miestelio, iš kur kilo Dovydas?"

43 Taigi minioje dėl Jo kilo nesutarimas.

44 Kai kurie norėjo Jį suimti, bet nė vienas nepakėlė prieš Jį rankos.

45 Sargybiniai sugrįžo pas aukštuosius kunigus bei fariziejus, o tie klausė: "Kodėl Jo neatvedėte?"

46 Sargybiniai atsakė: "Niekados žmogus nėra taip kalbėjęs, kaip šis!"

47 Fariziejai atsakė: "Gal ir jūs jau suvedžioti?

48 Ar tiki Jį bent vienas iš vyresnybės ar fariziejų?

49 O ta minia, nežinanti Įstatymo,­prakeikta".

50 Tada prabilo vienas iš jų, Nikodemas, kuris buvo aplankęs Jėzų nakčia:

51 "Argi mūsų Įstatymas teisia žmogų, jeigu jis pirmiau neišklausytas ir nežinoma, ką jis padaręs?"

52 Jie jam tarė: "Gal ir tu iš Galilėjos? Patyrinėk, ir pamatysi, kad joks pranašas nėra kilęs iš Galilėjos".

53 Ir taip išsiskirstė kiekvienas po namus.