1 V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi.2 I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.3 Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.4 Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.5 A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.6 Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků, i líbilo se to Herodesovi,7 Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho prosila.8 A ona jsuci prve navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.9 I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti.10 A poslav kata, sťal Jana v žaláři.11 I přinesena jest hlava jeho na míse, a dána děvečce. A ona nesla ji mateři své.12 A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi.13 A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pěšky z měst.14 A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.15 A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.16 Ježíš pak řekl jim: Není potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.17 A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.18 Kterýžto dí jim: Přinestež mi je sem.19 A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.20 I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných.21 Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.22 A ihned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře, dokudž by nerozpustil zástupů.23 A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.24 Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim.25 Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.26 A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.27 Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.28 I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě.29 A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.30 Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.31 A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?32 A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr.33 Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.34 A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.35 A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.36 A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.

1 EN aquel tiempo Herodes el tetrarca oyó la fama de Jesús,2 Y dijo á sus criados: Este es Juan el Bautista: él ha resucitado de los muertos, y por eso virtudes obran en él.3 Porque Herodes había prendido á Juan, y le había aprisionado y puesto en la cárcel, por causa de Herodías, mujer de Felipe su hermano;4 Porque Juan le decía: No te es lícito tenerla.5 Y quería matarle, mas temía al pueblo; porque le tenían como á profeta.6 Mas celebrándose el día del nacimiento de Herodes, la hija de Herodías danzó en medio, y agradó á Herodes.7 Y prometió él con juramento de darle todo lo que pidiese.8 Y ella, instruída primero de su madre, dijo: Dame aquí en un plato la cabeza de Juan el Bautista.9 Entonces el rey se entristeció; mas por el juramento, y por los que estaban juntamente á la mesa, mandó que se le diese.10 Y enviando, degolló á Juan en la cárcel.11 Y fué traída su cabeza en un plato y dada á la muchacha; y ella la presentó á su madre.12 Entonces llegaron sus discípulos, y tomaron el cuerpo, y lo enterraron; y fueron, y dieron las nuevas á Jesús.13 Y oyéndo lo Jesús, se apartó de allí en un barco á un lugar descierto, apartado: y cuando las gentes lo oyeron, le siguieron á pie de las ciudades.14 Y saliendo Jesús, vió un gran gentío, y tuvo compasión de ellos, y sanó á los que de ellos había enfermos.15 Y cuando fué la tarde del día, se llegaron á él sus discípulos, diciendo: El lugar es desierto, y el tiempo es ya pasado: despide las gentes, para que se vayan por las aldeas, y compren para sí de comer.16 Y Jesús les dijo: No tienen necesidad de irse: dadles vosotros de comer.17 Y ellos dijeron: No tenemos aquí sino cinco panes y dos peces.18 Y él les dijo: Traédmelos acá.19 Y mandando á las gentes recostarse sobre la hierba, tomando los cinco panes y los dos peces, alzando los ojos al cielo, bendijo, y partió y dió los panes á los discípulos, y los discípulos á las gentes.20 Y comieron todos, y se hartaron; y alzaron lo que sobró de los pedazos, doce cestas llenas.21 Y los que comieron fueron como cinco mil hombres, sin las mujeres y los niños.22 Y luego Jesús hizo á sus discípulos entrar en el barco, é ir delante de él á la otra parte del lago, entre tanto que él despedía á las gentes.23 Y despedidas las gentes, subió al monte, apartado, á orar: y como fué la tarde del día, estaba allí solo.24 Y ya el barco estaba en medio de la mar, atormentado de las ondas; porque el viento era contrario.25 Mas á la cuarta vela de la noche, Jesús fué á ellos andando sobre la mar.26 Y los discípulos, viéndole andar sobre la mar, se turbaron, diciendo: Fantasma es. Y dieron voces de miedo.27 Mas luego Jesús les habló, diciendo: Confiad, yo soy; no tengáis miedo.28 Entonces le respondió Pedro, y dijo: Señor, si tú eres, manda que yo vaya á ti sobre las aguas.29 Y él dijo: Ven. Y descendiendo Pedro del barco, andaba sobre las aguas para ir á Jesús.30 Mas viendo el viento fuerte, tuvo miedo; y comenzándose á hundir, dió voces, diciendo: Señor, sálvame.31 Y luego Jesús, extendiendo la mano, trabó de él, y le dice: Oh hombre de poca fe, ¿por qué dudaste?32 Y como ellos entraron en el barco, sosegóse el viento.33 Entonces los que estaban en el barco, vinieron y le adoraron, diciendo: Verdaderamente eres Hijo de Dios.34 Y llegando á la otra parte, vinieron á la tierra de Genezaret.35 Y como le conocieron los hombres de aquel lugar, enviaron por toda aquella tierra alrededor, y trajeron á él todos los enfermos;36 Y le rogaban que solamente tocasen el borde de su manto; y todos los que tocaron, quedaron sanos.