1 Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.2 A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi.3 Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka:4 Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.5 Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě.6 A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou.7 Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě.8 Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.9 Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých.10 Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského.11 Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.12 Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.13 Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou.14 Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil.15 Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai, ale Sára bude jméno její.16 Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy; králové národů z ní vyjdou.17 Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí?18 I řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou!19 Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.20 Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký.21 Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času.22 A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama.23 Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bůh mluvil.24 A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.25 Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.26 Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.27 I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce koupení, obřezáni jsou s ním.

1 Quando Abrão era de noventa e nove anos de idade, apareceu-lhe Jeová e disse: Eu sou Deus Todo-poderoso; anda diante de mim, e sê perfeito.2 Eu farei uma aliança entre mim e ti, e te multiplicarei grandissimamente.3 Abrão prostrou-se com o rosto em terra, e falou Deus com ele:4 Quanto a mim, a minha aliança é contigo, e serás pai de uma multidão de nações.5 O teu nome não se chamará mais Abrão, mas Abraão será o teu nome; pois te hei posto por pai de uma multidão de nações.6 Far-te-ei frutificar grandissimamente, e de ti farei nações, e de ti sairão reis.7 Estabelecerei a minha aliança entre mim e ti e a tua semente depois de ti nas suas gerações por uma aliança eterna, e para que eu seja o teu Deus e o da tua semente depois de ti.8 Dar-te-ei a ti e à tua semente depois de ti a terra das tuas peregrinações, toda a terra de Canaã, em possessão perpétua; e serei o seu Deus.9 Disse mais Deus a Abraão: Quanto a ti, guardarás a minha aliança, tu e a tua semente depois de ti, nas suas gerações.10 Esta é a aliança, que guardareis, entre mim e vós e a tua semente depois de ti: todo o macho dentre vós será circuncidado.11 Circuncidareis a carne do vosso prepúcio; e isto será por sinal duma aliança entre mim e vós.12 O que tem oito dias será circuncidado entre vós, todo o macho nas vossas gerações, o escravo nascido em casa e o comprado por dinheiro a qualquer estrangeiro, que não é da tua linhagem.13 Tem de ser circuncidado o escravo nascido em tua casa, e o comprado por teu dinheiro; a minha aliança estará na vossa carne por uma aliança eterna.14 O incircunciso que não for circuncidado na carne do seu prepúcio, essa alma será cortada do seu povo; quebrou a minha aliança.15 Disse Deus a Abraão: Quanto a Sarai, tua mulher, não lhe chamarás Sarai, mas Sara será o seu nome.16 Abençoá-la-ei, e também dela te darei um filho: sim abençoá-la-ei, e virá ela a ser nações; reis de povos sairão dela.17 Então se prostrou Abraão com o rosto em terra, riu-se e disse no seu coração: A um homem de cem anos há de nascer um filho? dará à luz Sara, que tem noventa anos.18 Disse Abraão a Deus: Oxalá que viva Ismael diante de ti.19 Respondeu Deus: Com certeza Sara, tua mulher, te dará à luz um filho, e lhe chamarás Isaque: com ele estabelecerei a minha aliança, por uma aliança eterna para a sua semente depois dele.20 Quanto a Ismael, eu te hei ouvido: eis que o tenho abençoado, e fá-lo-ei frutificar, e multiplicá-lo-ei grandissimamente; doze príncipes gerará, e dele farei uma grande nação.21 A minha aliança, porém, estabelecerei com Isaque, que Sara dará à luz neste tempo determinado no ano vindouro.22 Ao acabar de falar com Abraão, Deus retirou-se dele.23 Abraão tomou a Ismael, seu filho, e a todos os escravos nascidos em sua casa e a todos os que tinham sido comprados por seu dinheiro, todo o macho entre os homens da casa de Abraão, e circuncidou a carne de seus prepúcios naquele mesmo dia como Deus lhe ordenara.24 Tinha Abraão noventa e nove anos, quando foi circuncidado na carne do seu prepúcio.25 Ismael, seu filho, tinha treze anos, quando foi circuncidado na carne do seu prepúcio.26 No mesmo dia foi circuncidado Abraão e seu filho Ismael.27 Todos os homens da sua casa, assim os escravos nascido nela, como os comprados por dinheiro ao estrangeiro, foram circuncidados com ele.