1 A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše.2 A velmi ráno vyšedše první den po sobotě, přišly k hrobu, an již slunce vzešlo.3 I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových?4 (A vzhlédše, uzřely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi.5 A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se.6 Kterýžto řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili.7 Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakož jest pověděl vám.8 A ony vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. A aniž komu co řekly, nebo se bály.9 Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejprv Mariji Magdaléně, z nížto byl vyvrhl sedm ďáblů.10 Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím.11 A oni slyšavše, že by živ byl a vidín od ní, nevěřili.12 Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě, když šli přes pole.13 A ti šedše, pověděli jiným. Ani těm nevěřili.14 Nejposléze sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili.15 A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.16 Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen.17 Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti.18 Hady bráti; a jestliže by co jedovatého pili, neuškodíť jim; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou.19 Když pak jim odmluvil Pán, vzhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží.20 A oni šedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů.

1 Passado o sábado, Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago, e Salomé compraram aromas para ungir Jesus.2 E no primeiro dia da semana, foram muito cedo ao sepulcro, mal o sol havia despontado.3 E diziam entre si: Quem nos há de remover a pedra da entrada do sepulcro?4 Levantando os olhos, elas viram removida a pedra, que era muito grande.5 Entrando no sepulcro, viram, sentado do lado direito, um jovem, vestido de roupas brancas, e assustaram-se.6 Ele lhes falou: Não tenhais medo. Buscais Jesus de Nazaré, que foi crucificado. Ele ressuscitou, já não está aqui. Eis o lugar onde o depositaram.7 Mas ide, dizei a seus discípulos e a Pedro que ele vos precede na Galiléia. Lá o vereis como vos disse.8 Elas saíram do sepulcro e fugiram trêmulas e amedrontadas. E a ninguém disseram coisa alguma por causa do medo.9 Tendo Jesus ressuscitado de manhã, no primeiro dia da semana apareceu primeiramente a Maria de Magdala, de quem tinha expulsado sete demônios.10 Foi ela noticiá-lo aos que estiveram com ele, os quais estavam aflitos e chorosos.11 Quando souberam que Jesus vivia e que ela o tinha visto, não quiseram acreditar.12 Mais tarde, ele apareceu sob outra forma a dois entre eles que iam para o campo.13 Eles foram anunciá-lo aos demais. Mas estes tampouco acreditaram.14 Por fim apareceu aos Onze, quando estavam sentados à mesa, e censurou-lhes a incredulidade e dureza de coração, por não acreditarem nos que o tinham visto ressuscitado.15 E disse-lhes: Ide por todo o mundo e pregai o Evangelho a toda criatura.16 Quem crer e for batizado será salvo, mas quem não crer será condenado.17 Estes milagres acompanharão os que crerem: expulsarão os demônios em meu nome, falarão novas línguas,18 manusearão serpentes e, se beberem algum veneno mortal, não lhes fará mal; imporão as mãos aos enfermos e eles ficarão curados.19 Depois que o Senhor Jesus lhes falou, foi levado ao céu e está sentado à direita de Deus.20 Os discípulos partiram e pregaram por toda parte. O Senhor cooperava com eles e confirmava a sua palavra com os milagres que a acompanhavam.