1 Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu.
2 A nalezl jednoho Žida, jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim.
3 A že byl téhož řemesla jako oni, bydlil u nich a dělal; a bylo řemeslo jejich stany dělati.
4 I hádal se v škole na každou sobotu a k získání přivodil i Židy i Řeky.
5 A když přišli z Macedonie Sílas a Timoteus, rozněcoval se v duchu Pavel, osvědčuje Židům, že Ježíš jest Kristus.
6 A když jemu oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha svého, řekl k nim: Krev vaše budiž na hlavu vaši. Já čist jsa, hned půjdu ku pohanům.
7 A jda odtud, všel do domu člověka jednoho, jménem Justa, ctitele Božího, kteréhož dům byl u samé školy.
8 Krispus pak, kníže školy, uvěřil Pánu se vším domem svým, a mnozí z Korintských slyšíce, uvěřili a křtěni byli.
9 I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč.
10 Nebť já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, ať by zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě.
11 I byl tu půl druhého léta, káže jim slovo Boží.
12 Když pak Gallio vladařem byl v Achaii, povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi, a přivedli jej před soudnou stolici,
13 Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti Zákonu ctili Boha.
14 A když Pavel měl již otevříti ústa, řekl Gallio k Židům: Ó Židé, jestliže by co nepravého stalo se, nebo nešlechetnost nějaká, slušně bych vás vyslyšel.
15 Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a Zákonu vašem, vy sami k tomu přihlédněte. Jáť toho soudce býti nechci.
16 I odehnal je od soudné stolice.
17 Tedy Řekové všickni, uchopivše Sostena, kníže školy Židovské, bili jej tu před soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal.
18 Pavel pak, pobyv tam ještě za mnoho dní, i rozžehnav se s bratřími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl učinil slib.
19 I přišel do Efezu a nechal jich tu; sám pak všed do školy, hádal se s Židy.
20 A když ho prosili, aby tu déle pobyl u nich, nepovolil.
21 Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu.
22 A přišed do Cesaree, vstoupil do Jeruzaléma, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie.
23 A pobyv tu za některý čas, odšel a procházel pořád Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje všech učedlníků.
24 Žid pak nějaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, učený v Písmě.
25 Ten byl počátečně naučen cestě Páně, a jsa vroucího ducha, horlivě mluvil a učil pilně těm věcem, kteréž jsou Páně, znaje toliko křest Janův.
26 A ten počal směle a svobodně mluviti v škole. Kteréhož slyševše Priscilla a Akvila, přijali ho k sobě a dokonaleji vypravovali jemu o cestě Boží.
27 A když chtěl jíti do Achaie, bratří napomenuvše ho, psali učedlníkům, aby jej přijali. Kterýžto když tam přišel, mnoho prospěl těm, kteříž uvěřili skrze milost Boží.
28 Nebo náramně přemáhal Židy, zjevně přede všemi jim toho dokazuje z Písem, že Ježíš jest Kristus.
1 And after these things, Paul having departed out of Athens, came to Corinth,
2 and having found a certain Jew, by name Aquilas, of Pontus by birth, lately come from Italy, and Priscilla his wife -- because of Claudius having directed all the Jews to depart out of Rome -- he came to them,
3 and because of being of the same craft, he did remain with them, and was working, for they were tent-makers as to craft;
4 and he was reasoning in the synagogue every sabbath, persuading both Jews and Greeks.
5 And when both Silas and Timotheus came down from Macedonia, Paul was pressed in the Spirit, testifying fully to the Jews Jesus the Christ;
6 and on their resisting and speaking evil, having shaken [his] garments, he said unto them, `Your blood [is] upon your head -- I am clean; henceforth to the nations I will go on.`
7 And having departed thence, he went to the house of a certain one, by name Justus, a worshipper of God, whose house was adjoining the synagogue,
8 and Crispus, the ruler of the synagogue did believe in the Lord with all his house, and many of the Corinthians hearing were believing, and they were being baptized.
9 And the Lord said through a vision in the night to Paul, `Be not afraid, but be speaking and thou mayest be not silent;
10 because I am with thee, and no one shall set on thee to do thee evil; because I have much people in this city;`
11 and he continued a year and six months, teaching among them the word of God.
12 And Gallio being proconsul of Achaia, the Jews made a rush with one accord upon Paul, and brought him unto the tribunal,
13 saying -- `Against the law this one doth persuade men to worship God;`
14 and Paul being about to open [his] mouth, Gallio said unto the Jews, `If, indeed, then, it was anything unrighteous, or an act of wicked profligacy, O Jews, according to reason I had borne with you,
15 but if it is a question concerning words and names, and of your law, look ye yourselves [to it], for a judge of these things I do not wish to be,`
16 and he drave them from the tribunal;
17 and all the Greeks having taken Sosthenes, the chief man of the synagogue, were beating [him] before the tribunal, and not even for these things was Gallio caring.
18 And Paul having remained yet a good many days, having taken leave of the brethren, was sailing to Syria -- and with him [are] Priscilla and Aquilas -- having shorn [his] head in Cenchera, for he had a vow;
19 and he came down to Ephesus, and did leave them there, and he himself having entered into the synagogue did reason with the Jews:
20 and they having requested [him] to remain a longer time with them, he did not consent,
21 but took leave of them, saying, `It behoveth me by all means the coming feast to keep at Jerusalem, and again I will return unto you -- God willing.` And he sailed from Ephesus,
22 and having come down to Cesarea, having gone up, and having saluted the assembly, he went down to Antioch.
23 And having made some stay he went forth, going through in order the region of Galatia and Phrygia, strengthening all the disciples.
24 And a certain Jew, Apollos by name, an Alexandrian by birth, a man of eloquence, being mighty in the Writings, came to Ephesus,
25 this one was instructed in the way of the Lord, and being fervent in the Spirit, was speaking and teaching exactly the things about the Lord, knowing only the baptism of John;
26 this one also began to speak boldly in the synagogue, and Aquilas and Priscilla having heard of him, took him to [them], and did more exactly expound to him the way of God,
27 and he being minded to go through into Achaia, the brethren wrote to the disciples, having exhorted them to receive him, who having come, did help them much who have believed through the grace,
28 for powerfully the Jews he was refuting publicly, shewing through the Writings Jesus to be the Christ.