1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
1 I [am] the man [who] hath seen affliction By the rod of His wrath.
2 Me He hath led, and causeth to go [in] darkness, and without light.
3 Surely against me He turneth back, He turneth His hand all the day.
4 He hath worn out my flesh and my skin. He hath broken my bones.
5 He hath built up against me, And setteth round poverty and weariness.
6 In dark places He hath caused me to dwell, As the dead of old.
7 He hath hedged me about, and I go not out, He hath made heavy my fetter.
8 Also when I call and cry out, He hath shut out my prayer.
9 He hath hedged my ways with hewn work, My paths He hath made crooked.
10 A bear lying in wait He [is] to me, A lion in secret hiding-places.
11 My ways He is turning aside, and He pulleth me in pieces, He hath made me a desolation.
12 He hath trodden His bow, And setteth me up as a mark for an arrow.
13 He hath caused to enter into my reins The sons of His quiver.
14 I have been a derision to all my people, Their song all the day.
15 He hath filled me with bitter things, He hath filled me [with] wormwood.
16 And He breaketh with gravel my teeth, He hath covered me with ashes.
17 And Thou castest off from peace my soul, I have forgotten prosperity.
18 And I say, Perished hath my strength and my hope from Jehovah.
19 Remember my affliction and my mourning, Wormwood and gall!
20 Remember well, and bow down doth my soul in me.
21 This I turn to my heart -- therefore I hope.
22 The kindnesses of Jehovah! For we have not been consumed, For not ended have His mercies.
23 New every morning, abundant [is] thy faithfulness.
24 My portion [is] Jehovah, hath my soul said, Therefore I hope for Him.
25 Good [is] Jehovah to those waiting for Him, To the soul [that] seeketh Him.
26 Good! when one doth stay and stand still For the salvation of Jehovah.
27 Good for a man that he beareth a yoke in his youth.
28 He sitteth alone, and is silent, For He hath laid [it] upon him.
29 He putteth in the dust his mouth, if so be there is hope.
30 He giveth to his smiter the cheek, He is filled with reproach.
31 For the Lord doth not cast off to the age.
32 For though He afflicted, yet He hath pitied, According to the abundance of His kindness.
33 For He hath not afflicted with His heart, Nor doth He grieve the sons of men.
34 To bruise under one`s feet any bound ones of earth,
35 To turn aside the judgment of a man, Over-against the face of the Most High,
36 To subvert a man in his cause, the Lord hath not approved.
37 Who [is] this -- he hath said, and it is, [And] the Lord hath not commanded [it]?
38 From the mouth of the Most High Go not forth the evils and the good.
39 What -- sigh habitually doth a living man, A man for his sin?
40 We search our ways, and investigate, And turn back unto Jehovah.
41 We lift up our heart on the hands unto God in the heavens.
42 We -- we have transgressed and rebelled, Thou -- Thou hast not forgiven.
43 Thou hast covered Thyself with anger, And dost pursue us; Thou hast slain -- Thou hast not pitied.
44 Thou hast covered Thyself with a cloud, So that prayer doth not pass through.
45 Offscouring and refuse Thou dost make us In the midst of the peoples.
46 Opened against us their mouth have all our enemies.
47 Fear and a snare hath been for us, Desolation and destruction.
48 Rivulets of water go down my eye, For the destruction of the daughter of my people.
49 Mine eye is poured out, And doth not cease without intermission,
50 Till Jehovah looketh and seeth from the heavens,
51 My eye affecteth my soul, Because of all the daughters of my city.
52 Hunted me sore as a bird have my enemies without cause.
53 They have cut off in a pit my life, And they cast a stone against me.
54 Flowed have waters over my head, I have said, I have been cut off.
55 I called Thy name, O Jehovah, from the lower pit.
56 My voice Thou hast heard, Hide not Thine ear at my breathing -- at my cry.
57 Thou hast drawn near in the day I call Thee, Thou hast said, Fear not.
58 Thou hast pleaded, O Lord, the pleadings of my soul, Thou hast redeemed my life.
59 Thou hast seen, O Jehovah, my overthrow, Judge Thou my cause.
60 Thou hast seen all their vengeance, All their thoughts of me.
61 Thou hast heard their reproach, O Jehovah, All their thoughts against me,
62 The lips of my withstanders, Even their meditation against me all the day.
63 Their sitting down, and their rising up, Behold attentively, I [am] their song.
64 Thou returnest to them the deed, O Jehovah, According to the work of their hands.
65 Thou givest to them a covered heart, Thy curse to them.
66 Thou pursuest in anger, and destroyest them, From under the heavens of Jehovah!