1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti.
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.
27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného.
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně.
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
33 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
38 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
41 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
46 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.
1 And having seen the multitudes, he went up to the mount, and he having sat down, his disciples came to him,
2 and having opened his mouth, he was teaching them, saying:
3 `Happy the poor in spirit -- because theirs is the reign of the heavens.
4 `Happy the mourning -- because they shall be comforted.
5 `Happy the meek -- because they shall inherit the land.
6 `Happy those hungering and thirsting for righteousness -- because they shall be filled.
7 `Happy the kind -- because they shall find kindness.
8 `Happy the clean in heart -- because they shall see God.
9 `Happy the peacemakers -- because they shall be called Sons of God.
10 `Happy those persecuted for righteousness` sake -- because theirs is the reign of the heavens.
11 `Happy are ye whenever they may reproach you, and may persecute, and may say any evil thing against you falsely for my sake --
12 rejoice ye and be glad, because your reward [is] great in the heavens, for thus did they persecute the prophets who were before you.
13 `Ye are the salt of the land, but if the salt may lose savour, in what shall it be salted? for nothing is it good henceforth, except to be cast without, and to be trodden down by men.
14 `Ye are the light of the world, a city set upon a mount is not able to be hid;
15 nor do they light a lamp, and put it under the measure, but on the lamp-stand, and it shineth to all those in the house;
16 so let your light shine before men, that they may see your good works, and may glorify your Father who [is] in the heavens.
17 `Do not suppose that I came to throw down the law or the prophets -- I did not come to throw down, but to fulfill;
18 for, verily I say to you, till that the heaven and the earth may pass away, one iota or one tittle may not pass away from the law, till that all may come to pass.
19 `Whoever therefore may loose one of these commands -- the least -- and may teach men so, least he shall be called in the reign of the heavens, but whoever may do and may teach [them], he shall be called great in the reign of the heavens.
20 `For I say to you, that if your righteousness may not abound above that of the scribes and Pharisees, ye may not enter to the reign of the heavens.
21 `Ye heard that it was said to the ancients: Thou shalt not kill, and whoever may kill shall be in danger of the judgment;
22 but I -- I say to you, that every one who is angry at his brother without cause, shall be in danger of the judgment, and whoever may say to his brother, Empty fellow! shall be in danger of the sanhedrim, and whoever may say, Rebel! shall be in danger of the gehenna of the fire.
23 `If, therefore, thou mayest bring thy gift to the altar, and there mayest remember that thy brother hath anything against thee,
24 leave there thy gift before the altar, and go -- first be reconciled to thy brother, and then having come bring thy gift.
25 `Be agreeing with thy opponent quickly, while thou art in the way with him, that the opponent may not deliver thee to the judge, and the judge may deliver thee to the officer, and to prison thou mayest be cast,
26 verily I say to thee, thou mayest not come forth thence till that thou mayest pay the last farthing.
27 `Ye heard that it was said to the ancients: Thou shalt not commit adultery;
28 but I -- I say to you, that every one who is looking on a woman to desire her, did already commit adultery with her in his heart.
29 `But, if thy right eye doth cause thee to stumble, pluck it out and cast from thee, for it is good to thee that one of thy members may perish, and not thy whole body be cast to gehenna.
30 `And, if thy right hand doth cause thee to stumble, cut it off, and cast from thee, for it is good to thee that one of thy members may perish, and not thy whole body be cast to gehenna.
31 `And it was said, That whoever may put away his wife, let him give to her a writing of divorce;
32 but I -- I say to you, that whoever may put away his wife, save for the matter of whoredom, doth make her to commit adultery; and whoever may marry her who hath been put away doth commit adultery.
33 `Again, ye heard that it was said to the ancients: Thou shalt not swear falsely, but thou shalt pay to the Lord thine oaths;
34 but I -- I say to you, not to swear at all; neither by the heaven, because it is the throne of God,
35 nor by the earth, because it is His footstool, nor by Jerusalem, because it is a city of a great king,
36 nor by thy head mayest thou swear, because thou art not able one hair to make white or black;
37 but let your word be, Yes, Yes, No, No, and that which is more than these is of the evil.
38 `Ye heard that it was said: Eye for eye, and tooth for tooth;
39 but I -- I say to you, not to resist the evil, but whoever shall slap thee on thy right cheek, turn to him also the other;
40 and whoever is willing to take thee to law, and thy coat to take -- suffer to him also the cloak.
41 `And whoever shall impress thee one mile, go with him two,
42 to him who is asking of thee be giving, and him who is willing to borrow from thee thou mayest not turn away.
43 `Ye heard that it was said: Thou shalt love thy neighbor, and shalt hate thine enemy;
44 but I -- I say to you, Love your enemies, bless those cursing you, do good to those hating you, and pray for those accusing you falsely, and persecuting you,
45 that ye may be sons of your Father in the heavens, because His sun He doth cause to rise on evil and good, and He doth send rain on righteous and unrighteous.
46 `For, if ye may love those loving you, what reward have ye? do not also the tax-gatherers the same?
47 and if ye may salute your brethren only, what do ye abundant? do not also the tax-gatherers so?
48 ye shall therefore be perfect, as your Father who [is] in the heavens is perfect.