1 Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních věcí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí.

2 O svrchní věci pečujte, ne o zemské.

3 Nebo zemřeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu.

4 Když se pak ukáže Kristus, život náš, tehdy i vy ukážete se s ním v slávě.

5 Protož mrtvěte údy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlípnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení.

6 Pro kteréžto věci přichází hněv Boží na syny zpurné.

7 V kterýchžto hříších i vy někdy chodili jste, když jste živi byli v nich.

8 Ale již nyní složtež i vy všecko to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení i mrzkomluvnost zapuďte od úst vašich.

9 Nelžete jedni na druhé, když jste svlékli s sebe starého člověka s skutky jeho,

10 A oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti jasné, podle obrazu toho, jenž jej stvořil,

11 Kdežto není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný ale všecko a ve všech Kristus.

12 Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost,

13 Snášejíce jeden druhého a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu jakou žalobu; jako i Kristus odpustil vám, tak i vy.

14 Nadto pak nade všecko oblečeni buďte v lásku, kteráž jest svazek dokonalosti.

15 A pokoj Boží vítěziž v srdcích vašich, k němuž i povoláni jste v jedno tělo; a buďtež vděčni.

16 Slovo Kristovo přebývejž v vás bohatě se vší moudrostí; učíce a napomínajíce sebe vespolek Žalmy, a zpěvy, a písničkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci vašem Pánu.

17 A všecko, cožkoli činíte v slovu nebo v skutku, všecko čiňte ve jménu Pána Ježíše, díky činíce Bohu a Otci skrze něho.

18 Ženy poddány buďte mužům svým tak, jakž sluší, v Pánu.

19 Muži milujte ženy své, a nemějtež se přísně k nim.

20 Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu.

21 Otcové nepopouzejte k hněvivosti dítek svých, aby sobě nezoufaly.

22 Služebníci poslušni buďte ve všem pánů svých tělesných, ne na oko toliko sloužíce, jako ti, jenž se usilují lidem líbiti, ale v sprostnosti srdce, bojíce se Boha.

23 A všecko, což byste koli činili, z té duše čiňte, jakožto Pánu, a ne lidem,

24 Vědouce, že ode Pána vzíti máte odplatu věčného dědictví; nebo Pánu Kristu sloužíte.

25 Kdož by pak nepravost páchal, odměnu své nepravosti vezme. A neníť přijímání osob u Boha.