22 Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.26 Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.27 Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.30 Nebo pravili: Že ducha nečistého má.