1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.2 Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,3 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,4 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,5 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.6 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.7 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.8 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.9 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.10 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.11 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]