1 V
2 Aga ma kiidan teid, vennad, et te k
3 Aga ma tahan, et te teaksite, et Kristus on iga mehe pea ja et mees on naise pea ja Jumal on Kristuse pea.
4 Iga mees, kes palvetab v
5 Aga iga naine, kes palvetab v
6 Sest kui naine ei kata oma pead, siis l
7 Mehel ei ole tarvis oma pead katta, sest tema on Jumala kuju ja aupaiste, naine aga on mehe aupaiste.
8 Sest mees ei ole naisest, vaid naine on mehest.
9 Meest ei loodud ka mitte naise pärast, vaid naine loodi mehe pärast.
10 Sellepärast peab naisel olema pea peal meelevallatunnus Inglite pärast.
11 Ometi ei ole naine meheta ega mees naiseta Issandas.
12 Sest otsekui naine mehest, n
13 Otsustage iseenestes, kas naisele k
14 Eks ju loodus ise teid
15 ent naisele, kui ta kannab pikki juukseid, on see auks; sest pikad juuksed on temale antud liniku eest.
16 Aga kui keegi on tülinorija, see teadku, et meil ei ole seesugust kommet ega ka mitte Jumala kogudustel.
17 Aga seda käskides ma ei kiida seda, et te tulete kokku mitte paremuseks vaid pahemuseks.
18 Sest esmalt ma kuulen, et kui te kokku tulete Jumala koguduses, teil on l
19 Sest teie seas peab olema lahk
20 Kui te nüüd kokku tulete, siis ei ole Issanda
21 sest sööma asudes v
22 Kas teil ei ole kodasid, kus te v
23 Sest mina olen Issandalt saanud selle, mis ma teilegi olen andnud, et Issand Jeesus sel ööl, mil Ta ära anti, v
24 ja tänas ja murdis ning ütles: „See on Minu IhU, mis teie eest antakse. Seda tehke Minu mälestuseks!"
25 Samuti Ta v
26 Sest iga kord, kui te seda leiba sööte ja karikast joote, te kuulutate Issanda surma, kuni Ta tuleb!
27 Sellepärast: kes iganes seda leiba sööb v
28 Aga inimene katsugu ennast läbi ja n
29 sest kes sööb ja joob, see sööb ja joob enesele nuhtlust, kui ta enesele ei anna aru sellest ihust.
30 Sellepärast on ka palju n
31 Sest kui me enestest ise aru annaksime, siis meie üle ei m
32 aga kui meie üle kohut m
33 Seepärast, mu vennad, kui te kokku tulete sööma, siis oodake üksteist.
34 Kui keegi on näljane, söögu kodus, et te ei tuleks kokku nuhtluseks. Muud asjad ma korraldan, kui ma tulen.
1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.
3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
5 Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
6 Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
7 Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.
8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
11 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
12 Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.
16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
17 Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
18 Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
20 A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
21 Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
22 A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.
27 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.