1 Peale selle nüüd, vennad, me palume ja manitseme teid Issandas Jeesuses, et teie, nõnda nagu te meilt olete õppinud, kuidas elada ja olla Jumalale meeltmööda, ja nõnda nagu te juba elategi, kasvaksite veel täiuslikumaks.

2 Sest te teate, mis käsud me teile oleme andnud Issanda Jeesuse läbi.

3 Sest see on Jumala tahtmine, teie pühitsus, et te hoiduksite hooruse eest,

4 et igaüks teie seast teaks hoida oma astjat pühaduses ja aus,

5 mitte himude kiimas, nõnda nagu paganad, kes ei tunne Jumalat,

6 et ükski teist ei teeks ülekohut ega petaks oma venda asjaajamises, sest et Issand on kättemaksja kõigi niisuguste asjade eest, nõnda nagu me olemegi teile enne öelnud ning tunnistanud.

7 Sest Jumal ei ole meid mitte kutsunud rüvedusele, vaid pühitsusele.

8 Seepärast, kes seda hülgab, ei hülga inimest, vaid Jumala, Kes ka annab Oma Püha Vaimu teie sisse.

9 Aga vennalikust armastusest ei ole vaja teile kirjutada, sest teid endid on Jumal õpetanud armastama üksteist;

10 sest te teete seda ka kõigile vendadele kogu Makedoonias. Me ainult manitseme teid, vennad, et te kasvaksite veel täiuslikumaks

11 ja otsiksite au selles, et elate vaiksesti ja ajate oma asju ning teete tööd oma kätega, nõnda nagu me oleme teid käskinud,

12 et te käitumises oleksite ausad nende vastu, kes on väljaspool, ega vajaks ühegi abi.

13 Aga me ei taha, et teil, vennad, oleks teadmata nende järg, kes on läinud magama, et teiegi ei läheks nõnda kurvaks nagu teised, kellel ei ole lootust.

14 Sest kui me usume, et Jeesus on surnud ning üles tõusnud, nõnda ka Jumal toob esile Jeesuse kaudu need, kes ühes Temaga on läinud magama.

15 Sest seda me ütleme teile Issanda sõnaga, et meie, kes elame ja üle jääme Issanda tulemiseni, ei jõua mitte ette neist, kes on läinud magama;

16 sest et Issand Ise tuleb taevast alla sõjahüüuga, peaingli hääle ning Jumala pasunaga, ja Kristuses surnud tõusevad üles esmalt;

17 selle järele kistakse meid, kes elame ja üle jääme, ühtlasi nendega pilvede peal Issandale vastu üles õhku, ja nõnda saame olla ikka ühes Issandaga.

18 Kinnitage nüüd üksteist nende sõnadega!

1 Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi a líbiti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili více.

2 Víte zajisté, jaká přikázání vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.

3 Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,

4 A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v uctivosti,

5 Ne v libosti tělesných žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;

6 A aby žádný neutiskal ani oklamával v jakémkoli jednání bratra svého, protože mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám a osvědčili.

7 Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení.

8 A protož kdo by pohrdal tímto, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i dal Ducha svého svatého nám.

9 O lásce pak bratrské neníť potřebí psáti vám; nebo jste vy již tomu od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé.

10 A jistě činíte to ke všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se v tom ještě více rozhojnili,

11 A snažili se pokojni býti a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,

12 Tak abyste slušně chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku.

13 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají.

14 Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním.

15 Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.

16 Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve.

17 Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.

18 A protož potěšujtež jedni druhých těmito slovy.