1 Ja ma nägin uut taevast ja uut maad; sest esimene taevas ja esimene maa olid kadunud ja merd ei olnud enam.

2 Ja ma nägin püha linna, uut Jeruusalemma, taevast Jumala juurest maha tulevat, valmistunud otsekui pruut, kaunistatud oma mehele.

3 Ja ma kuulsin suurt häält aujärjelt ütlevat: „Vaata, Jumala telk on inimeste juures! Ja Tema asub nende juurde elama ja nemad on Tema rahvad ja Jumal Ise on nendega.

4 Ja Tema pühib ära kõik pisarad nende silmist, ja surma ei ole enam ega leinamist ega kisendamist ega vaeva ei ole enam. Sest endised asjad on möödunud!"

5 Ja Kes aujärjel istus, ütles: „Vaata, Ma teen kõik uueks!" Ja Ta ütles: „Kirjuta, sest need sõnad on ustavad ja tõelised!"

6 Ja Ta ütles mulle: „See on sündinud! Mina olen A ja O, algus ja ots. Mina annan sellele, kellel on janu, eluvee allikast ilma hinnata.

7 Kes võidab, see pärib selle, ja Mina olen temale Jumalaks ja tema on Minule pojaks.

8 Aga argade ja uskmatute ja jälkide ja tapjate ja hoorajate ja nõidade ja ebajumalateenijate ja kõigi valelike osa on tule ja väävliga põlevas järves! See on teine surm."

9 Ja minu juurde tuli üks seitsmest Inglist, kelle käes olid need seitse kaussi, täis seitset viimset nuhtlust; ja ta rääkis minuga ning ütles: „Tule, ma näitan sulle mõrsjat, Talle naist!"

10 Ja tema kandis mind vaimus suure ja kõrge mäe otsa ja näitas mulle linna, püha Jeruusalemma, mis oli maha tulemas taevast Jumala juurest

11 ja millel on Jumala auhiilgus; ja tema valgus on kõige kallima kivi sarnane, otsekui jaspiskivi, mis hiilgab nagu mägikristall.

12 Linnal on suur ja kõrge müür ja kaksteist väravat ja väravate peal kaksteist Inglit; ja väravate peale on kirjutatud nimed. Need on kaheteistkümne Iisraeli laste suguharu nimed.

13 Ida pool on kolm väravat, põhja pool kolm väravat, lõuna pool kolm väravat, lääne pool kolm väravat.

14 Ja linna müüril on kaksteist aluskivi ja nende peal Talle kaheteistkümne Apostli nimed.

15 Ja sellel, kes minuga rääkis, oli käes kuldpilliroog, et mõõta linna ja tema väravaid ja tema müüri.

16 Ja linn on nelinurkne ja tema pikkus on niisama suur kui tema laius. Ja ta mõõtis linna pillirooga kaksteist tuhat vagu. Tema pikkus ja laius ja kõrgus on võrdsed.

17 Ja ta mõõtis tema müüri — sada nelikümmend neli küünart, inimese mõõdu järgi, mis on Ingli mõõt.

18 Ja tema müüri alusehitus oli jaspiskivist ja linn puhtast kullast, selge klaasi sarnane.

19 Ja linna müüri aluskivid olid ehitud kõiksuguste kalliskividega. Esimene aluskivi oli jaspis, teine safiir, kolmas kaltsedoon, neljas smaragd,

20 viies sardoonüks, kuues sardion, seitsmes krüsoliit, kaheksas berüll, üheksas topaas, kümnes krüsopraas, üheteistkümnes hüatsint, kaheteistkümnes ametüst.

21 Ja need kaksteist väravat olid kaksteist pärlit: iga värav oli ühest pärlist ja linna tänav selgest kullast otsekui läbipaistev klaas.

22 Ja templit ma seal ei näinud, sest Issand, kõigeväeline Jumal, on tema tempel, ja Tall.

23 Ja linnale ei ole tarvis päikest ega kuud, et need seal paistaksid; sest Jumala auhiilgus valgustab teda ja tema lamp on Tall.

24 Ja rahvad hakkavad käima tema valguses, ja ilmamaa kuningad toovad sinna oma auhiilguse.

25 Ja tema väravaid ei suleta päeval, aga ööd seal ei olegi.

26 Ja rahvaste auhiilgus ja kallisvarad tuuakse sinna sisse.

27 Aga sinna sisse ei pääse midagi, mis ei ole puhas, ei keegi, kes teeb jälkusi ja valet, vaid üksnes need, kes on kirjutatud Talle eluraamatusse.

1 Potom viděl jsem nebe nové a zemi novou. Nebo první nebe a první země byla pominula, a moře již nebylo.

2 A já Jan viděl jsem město svaté, Jeruzalém nový, sstupující od Boha s nebe, připravený jako nevěstu okrášlenou muži svému.

3 I slyšel jsem hlas veliký s nebe, řkoucí: Aj, stánek Boží s lidmi, a bydlitiť bude s nimi, a oni budou lid jeho, a on Bůh s nimi bude, jsa jejich Bohem.

4 A setřeť Bůh všelikou slzu s očí jejich, a smrti již více nebude, ani kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více; nebo první věci pominuly.

5 I řekl ten, kterýž seděl na trůnu: Aj, nové činím všecko. I řekl mi: Napiš to. Neboť jsou tato slova věrná a pravá.

6 I dí mi: Již se stalo. Jáť jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Jáť žíznivému dám z studnice vody živé darmo.

7 Kdož zvítězí, obdržíť dědičně všecko, a buduť jemu Bohem, a on mi bude synem.

8 Strašlivým pak, a nevěrným, a ohyzdným, a vražedlníkům, a smilníkům, a čarodějníkům, a modlářům, i všechněm lhářům, připraven jest díl jejich v jezeře, kteréž hoří ohněm a sirou, jenž jest smrt druhá.

9 I přišel ke mně jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků plných sedmi ran nejposlednějších, a mluvil se mnou, řka: Pojď, ukážiť nevěstu, manželku Beránkovu.

10 I vnesl mne v duchu na horu velikou a vysokou, a ukázal mi město veliké, ten svatý Jeruzalém, sstupující s nebe od Boha,

11 Mající slávu Boží. Jehož světlost byla podobná k kameni nejdražšímu, jako k kameni jaspidu, kterýž by byl způsobu křišťálového,

12 A mělo zed velikou a vysokou, v níž bylo dvanácte bran, a na těch branách dvanácte andělů, a jména napsaná, kterážto jména jsou dvanáctera pokolení synů Izraelských.

13 Od východu slunce brány tři, od půlnoci brány tři, od poledne brány tři, od západu brány tři.

14 A zed městská měla základů dvanácte, a na nich jména dvanácti apoštolů Beránkových.

15 A ten, kterýž mluvil se mnou, měl třtinu zlatou, aby změřil město i brány jeho i zed jeho.

16 Položení města toho čtverhrané jest, jehož dlouhost tak veliká jest jako i širokost. I změřil to město třtinou a vyměřil dvanácte tisíců honů; dlouhost pak jeho, i širokost, i vysokost jednostejná jest.

17 I změřil zed jeho, a naměřil sto čtyřidceti a čtyři loktů, měrou člověka, kteráž jest míra anděla.

18 A bylo stavení zdi jeho jaspis, město pak samo zlato čisté, podobné sklu čistému.

19 A základové zdi městské všelikým kamenem drahým ozdobeni byli. Základ první byl jaspis, druhý zafir, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,

20 Pátý sardonyx, šestý sardius, sedmý chryzolit, osmý beryllus, devátý topazion, desátý chryzoprassus, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.

21 Dvanácte pak bran dvanácte perel jest, a jedna každá brána jest z jedné perly; a rynk města zlato čisté jako sklo, kteréž se naskrze prohlédnouti může.

22 Ale chrámu jsem v něm neviděl; nebo Pán Bůh všemohoucí chrám jeho jest a Beránek.

23 A to město nepotřebuje slunce ani měsíce, aby svítily v něm; nebo sláva Boží je osvěcuje, a svíce jeho jest Beránek.

24 A národové lidí k spasení přišlých, v světle jeho procházeti se budou, a králové zemští přenesou slávu a čest svou do něho.

25 A brány jeho nebudou zavírány ve dne; noci zajisté tam nebude.

26 A snesou do něho slávu a čest národů.

27 A nevejdeť do něho nic poskvrňujícího, anebo působícího ohyzdnost a lež, než toliko ti, kteříž napsaní jsou v knihách života Beránkova.