1 Aga valeprohveteidki tõusis rahva seas, nõnda nagu teiegi seas saab olema lahkõpetajaid, kes salamahti toovad sisse hukutavaid valeõpetusi, salgavad ära Peremehegi, Kes nad on ostnud, ja tõmbavad eneste peale äkilise hukatuse.

2 Ja paljud järgivad nende lodevat elu, kelle pärast pilgatakse tõe teed;

3 ja ahnuses kasutavad nad teid petlike sõnadega. Nende kohus on juba ammu valvas ja nende hukatus ei tuku.

4 Sest kui Jumal ei säästnud ingleidki, kes pattu tegid, vaid tõukas nad põrgupimeduse soppidesse säilitatavaiks kohtu jaoks,

5 ja kui Ta ei säästnud muistset maailma, vaid varjas ainult õigusekuulutajat Noad, neid kaheksakesi, kui ta laskis tulla veeuputuse jumalatute maailma peale;

6 ja mõistis ka hukka Soodoma ja Gomorra linnad, põletades need tuhaks ja pannes hirmu täheks neile, kes tulevikus on jumalatud,

7 ja päästis Loti, kes oli õige ja keda üleannetud inimesed piinasid oma kiimalise käitumisega -

8 sest elades nende keskel see õige vaevas päevast päeva oma vaga hinge, nähes ja kuuldes ülekohtusi tegusid -

9 nii Issand teab päästa jumalakartlikke kiusatusest, aga ülekohtusi säilitada kohtupäevaks, et neid nuhelda,

10 iseäranis aga neid, kes liha järgi elavad roppudes himudes ja põlgavad Issanda valitsust. Need on jultunud, iseennast täis, ei karda pilgata aukandjaid vaime,

11 kuna Inglidki, kuigi nad küll võimuselt ja väelt on suuremad, ühtki pilkavat otsust ei lausu nende kohta Issanda ees.

12 Ent need on nagu mõistmatud loomad, kes on oma loomu poolest sündinud püütavaiks ja hukutavaiks; nad pilkavad seda, mida nad ei tea, ja hukkuvad ka oma hukus,

13 saades kätte ülekohtu palga; nad peavad lõbuks igapäevast laiutamist; nad on ebapuhtuse ja häbi laigud, kes oma pettuste varal lõbutsevad, kui nad pidutsevad ühes teiega;

14 nende silmad õhkuvad abielurikkumisest ja nende iha ei lakka; nemad ahvatlevad kinnitamatuid hingi, neil on ahnusega vilunud süda, nad on needuse lapsed!

15 Nad on hüljanud otsese tee, nad on ära eksinud, käies Bileami, Beori poja teed, kellele ülekohtu palk oli armas,

16 aga kes oma üleastumise pärast sai karistada: keeletu koormakandja loom rääkis inimese häälega ja takistas prohveti jõledust.

17 Need on ilma veeta lätted, marutuulest aetavad udupilved, kellele on varutud pilkane pimedus.

18 Sest rääkides tühje ülerinna sõnu, ahvatlevad nad lodevate lihahimudega neid, kes vaevalt olid pääsenud pakku eksiteel käijate seast;

19 nad tõotavad neile vabadust, olles ise kaduvuse orjad, sest kelle võidetud keegi on, selle ori ta on.

20 Sest kui nad Issanda ja Õnnistegija Jeesuse Kristuse tunnetuse läbi pääsesid pakku maailma ebapuhtusest, kuid jälle segunevad sellega ja jäävad alla, siis on nende viimne lugu saanud pahemaks kui esimene.

21 Sest neil oleks parem, et õiguse tee oleks jäänud neile tundmatuks, kui seda tundes ära pöörduda käsust, mis neile on antud.

22 Neile on tulnud kätte, mis tõeline vanasõna ütleb: „Koer pöördub tagasi oma okse juurde" ja „pestud emis läheb porisse püherdama!"

1 Bývali pak i falešní proroci v lidu, jakož i mezi vámi budou falešní učitelé, kteříž chytře uvedou sekty zatracení, i toho Pána, kterýž je vykoupil, zapírajíce, uvodíce na sebe rychlé zahynutí.

2 A mnozí následovati budou jejich zahynutí, skrze něž cesta pravdy bude v porouhání dávána.

3 A lakomě skrze vymyšlené řeči vámi kupčiti budou; kterýchžto odsouzení již dávno nemešká, a zahynutí jejich nespí.

4 Nebo poněvadžť Bůh andělům, kteříž zhřešili, neodpustil, ale strhna je do žaláře, řetězům mrákoty oddal, aby k odsouzení chováni byli,

5 I onomu prvnímu světu neodpustil, ale sama osmého Noé, kazatele spravedlnosti, zachoval, když potopu na svět bezbožníků uvedl.

6 A města Sodomských a Gomorských v popel obrátiv, podvrácením odsoudil, příklad budoucím bezbožníkům na nich ukázav,

7 A spravedlivého Lota, ztrápeného těch nešlechetníků chlipným obcováním, vytrhl.

8 Ten zajisté spravedlivý, bydliv mezi nimi, den ode dne hleděním i slyšením spravedlivou duši nešlechetnými jejich skutky trápil.

9 Umíť Pán zbožné z pokušení vytrhnouti, nepravých pak ke dni soudu potrestaných dochovati,

10 A zvláště těch, jenž po těle v žádosti nečisté chodí, a vrchností pohrdají, jsou i smělí, sobě se zalibující, neostýchají se důstojnostem porouhati.

11 Ješto andělé, jsouce větší v síle a v moci, nečiní proti nim přede Pánem potupného soudu.

12 Tito pak jako nerozumná hovada, kteráž za přirozením jdou, zplozená k zjímání a k zahynutí, tomu, čemuž nerozumějí, rouhajíce se, v tom svém porušení zahynou,

13 A tak odplatu nepravosti své ponesou, jakožto ti, kteřížto sobě za rozkoš položili, aby se na každý den v libostech svých kochali, nejsouce než poskvrny a mrzkosti, ti, kteříž s vámi hodujíce, v svých lstech se kochají,

14 Oči majíce plné cizoložstva, a bez přestání hřešící, přeluzujíce duše neustavičné, srdce majíce vycvičené v lakomství, synové zlořečenství.

15 Kteříž opustivše cestu přímou, zbloudili, následujíce cesty Balámovy, syna Bozorova, kterýž mzdu nepravosti zamiloval.

16 Ale měl, od koho by pokárán byl pro svůj výstupek. Nebo jhu poddaná oslice němá, člověčím hlasem promluvivši, zbránila nemoudrosti proroka.

17 Tiť jsou studnice bez vody, a mlhy vichrem zbouřené, jimžťo mrákota tmy chová se na věčnost.

18 Nebo přepyšně marné věci vypravujíce, žádostmi těla a chlipnostmi loudí ty, kteříž byli vpravdě utekli od těch, jenž bludu obcují,

19 Slibujíce jim svobodu, ješto sami jsou služebníci porušení, poněvadž od kohož kdo jest přemožen, tomu jest i v službu podroben.

20 Jestliže pak ti, jenž ušli poskvrn světa, skrze známost Pána a Spasitele Jezukrista, opět zase v to zapleteni jsouce, přemoženi byli, učiněn jest poslední způsob jejich horší nežli první.

21 Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázání.

22 Ale přihodilo se jim to, což se v přísloví pravém říkává: Pes navrátil se k vývratku svému, a svině umytá do kaliště bláta.