1 Ja kohe vara hommikul pidasid ülempreestrid ühes vanemate ja kirjatundjatega ja k
2 Ja Pilaatus küsis Temalt: „Oled Sa Juutide Kuningas?" Tema vastas ning ütles Temale: „Jah, olen!"
3 Ja ülempreestrid kaebasid palju Tema peale.
4 Aga Pilaatus küsis Talt jälle ning ütles: „Kas Sa midagi ei vasta? Vaata, kui raskesti nad Sind süüdistavad!"
5 Kuid Jeesus ei vastanud enam midagi, n
6 Aga igaks pühaks laskis ta neile vabaks ühe vangi, keda nad talt palusid.
7 Ja seal oli mees nimega Barabas, vangi pandud ühes mässulistega, kes olid mässus toime pannud m
8 Ja rahvas läks üles ja hakkas paluma teha nii, nagu ta ikka neile oli teinud.
9 Aga Pilaatus vastas neile ning ütles: „Kas tahate, et ma teile lasen vabaks Juutide Kuninga?"
10 Sest ta teadis, et ülempreestrid Tema olid annud ta kätte kadedusest.
11 Aga ülempreestrid kihutasid rahvast, et ta neile laseks vabaks pigemini Barabase.
12 Siis vastas Pilaatus jälle ning ütles neile: „Mis ma siis teen Temaga, keda te nimetate Juutide Kuningaks?"
13 Aga nemad kisendasid taas „Löö Ta risti!"
14 Pilaatus ütles neile: „Mis kurja Ta siis on teinud?" Aga nad kisendasid veel enam: „Löö Ta risti!"
15 Ent Pilaatus, tahtes teha rahva meele järele, andis neile vabaks Barabase, aga Jeesust ta laskis rooskadega peksta, et Teda risti lüüa.
16 Siis viisid s
17 Ja nad riietasid Ta purpurkuuega ja punusid kibuvitsakrooni ning panid Temale pähe
18 ja hakkasid Teda teretama: „Tere, Juutide Kuningas!"
19 Ja nad l
20 Ja kui nad Teda olid naernud, v
21 Ja nad sundisid üht möödaminevat meest, Siimonat Küreenest, kes tuli väljalt, Aleksandrose ja Ruufuse isa, kandma Tema risti.
22 Ja nad viisid Ta Kolgata paika, see on meie keeli: Pealae ase.
23 Ja nad pakkusid Temale juua mürriga segatud viina. Kuid Tema ei v
24 Ja nad löövad Ta risti ja jagavad Ta riided, heites liisku selle kohta, mis keegi saab.
25 Ent see oli kolmas tund, kui nad Ta risti l
26 Ja pealkirjaks oli kirjutatud Tema süü: „Juutide Kuningas!"
27 Ka l
28 Siis läks täide Kiri, mis ütleb: „Ja Teda arvati üleastujate hulka!"
29 Ja möödaminejad pilkasid Teda, vangutasid pead ja ütlesid: „Oh Sind, Kes Sa maha kisud templi ja ehitad üles kolme päevaga,
30 aita Iseennast ja astu ristilt maha!"
31 Samuti naersid Teda ka ülempreestrid isekeskis ühes kirjatundjatega ja ütlesid: „Muid Ta on aidanud, Iseennast ta ei saa aidata!
32 Kristus, Iisraeli Kuningas, astugu nüüd ristilt maha, et me näeksime ja usuksime!" Ja need, kes olid ühes Temaga risti löödud, teotasid Teda.
33 Ja kuuendal tunnil tekkis pimedus üle kogu maa ja kestis üheksanda tunnini.
34 Ja üheksandal tunnil kisendas Jeesus suure häälega ning ütles: „Eloii, Eloii, lamaa sabahtaani!" see on meie keeli: Mu Jumal, Mu Jumal, miks Sa Mind maha jätsid?
35 Kui m
36 Siis jooksis keegi ja täitis käsna äädikaga, pistis selle pilliroo otsa ja jootis Teda ning ütles: „Oodake, saame näha, kas Eelija tuleb Teda maha v
37 Aga Jeesus kisendas suure häälega ja heitis hinge.
38 Ja templi eesriie kärises l
39 Aga kui pealik, kes Tema ees seisis, nägi, et Ta n
40 Seal oli ka naisi kaugelt vaatamas, nende seas ka Maarja Magdaleena ja Maarja, noorema Jakoobuse ja Joosese ema, ja Saloome,
41 kes olid Teda järginud ja Teda teeninud, kui Ta Galileamaal oli, ja palju muid naisi, kes ühes Temaga olid läinud üles Jeruusalemma.
42 Aga kui päev juba oli j
43 siis tuli Joosep Arimaatiast, lugupeetud kohtun
44 Siis Pilaatus imestas, et ta juba oli surnud, ja kutsus enese juure pealiku ning küsis temalt, kas Ta ammu suri.
45 Ja kui ta pealikult oli saanud teate, andis ta surnukeha Joosepile.
46 Tema ostis l
47 Aga Maarja Magdaleena ja Maarja, Joosese ema, vaatasid, kuhu Ta asetati.
1 A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
2 I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
3 I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
4 Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
5 Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.
6 Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.
7 I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
8 A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
9 Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
10 (Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)
11 Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
12 A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
13 A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
14 A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
15 Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
16 Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.
17 I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.
18 I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.
19 A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
20 A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
21 I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.
22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.
23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.
24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
26 A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.
27 Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.
28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
29 A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,
30 Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
31 Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
32 Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.
33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
35 A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
36 A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
39 Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.
41 Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
42 A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)
43 Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.
44 Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
45 A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
46 A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
47 Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.