1 Ja Ta läks jälle kogudusekotta. Ja seal oli mees, kellel oli kuivanud käsi.
2 Ja nad varitsesid Teda, kas Ta hingamispäeval peaks terveks tegema, et kaevata Tema peale.
3 Siis Ta ütles mehele, kellel oli kuivanud käsi: „T
4 Ja Ta küsis neilt: „Kas tohib hingamispäeval teha head v
5 Ja Ta vaatas ümber nende peale vihaga ja oli ühtlasi kurb nende südamekanguse pärast ja ütles mehele: „Siruta käsi!" Ja ta sirutas; ja ta käsi sai jälle terveks.
6 Ja variserid läksid välja ja pidasid kohe n
7 Aga Jeesus läks ära ühes Oma jüngritega mere poole, ja suurrahvahulk järgis Teda Galileast ja Judeast,
8 ja Jeerusalemast ja Idumeast ja teiselt poolt Jordanit ja Tüürose ja Siidoni ümbrusest, suur rahvakogu, kes kuuldes, mis suuri asju Ta tegi, tuli Tema juure.
9 Ja Ta ütles Oma jüngritele, et nad hoiaksid lootsiku Temale valmis rahva pärast, et see ei tungiks Ta peale,
10 sest Ta tegi terveks paljusid, mist
11 Ja rüvedad vaimud, kui nad Teda nägid, heitsid maha Tema ette, kisendasid ning ütlesid: „Sina oled Jumala Poeg!"
12 Ja Ta hoiatas neid kangesti, et nad ei teeks Teda avalikuks.
13 Ja Ta läks üles mäele ja kutsus Enese juure, keda Ta tähtis, ja nad tulid Ta juure.
14 Ja Ta määras kaksteistkümmend, et need oleksid Tema juures ja Ta v
15 ja et neil oleks meelevald välja ajada kurje vaime.
16 Ta määras need kaksteistkümmend: Siimona, ja pani temale nimeks Peetrus,
17 ja Jakoobuse, Sebedeuse poja, ja Johannese, Jakoobuse venna, ja pani neile nimeks Boanerges, see on K
18 ja Andrease ja Filippuse ja Bartolomeuse ja Matteuse ja Tooma ja Jakoobuse, Alfeuse poja, ja Taddeuse ja Siimona Kaanast,
19 ja Juudas Iskarioti, kes Ta ära andis.
20 Ja Ta tuli koju. Ja rahvas tuli jälle kokku, n
21 Ja kui Tema juures olijad seda kuulsid, läksid nad välja Teda kinni v
22 Ja kirjatundjad, kes olid tulnud Jeruusalemast, ütlesid: „Temas on Peeltsebul, ja kurjade vaimude ülema abil ajab Ta välja kurje vaime!"
23 Tema kutsus need Enese juure ja ütles neile v
24 Ja kui kuningriik on isekeskis riius, siis ei v
25 Ja kui koda on, isekeskis riius, siis ei v
26 Ja kui saatan paneb iseenesele vastu, siis ei v
27 Ūkski ei v
28 T
29 kuid kes iganes on pilganud Püha Vaimu, sellel ei ole andekssaamist iialgi, vaid ta on süüdlane igaveses patus!"
30 Sest nad ütlesid: „Temas on rüve vaim!"
31 Siis tulid Tema Ema ja vennad ja seisid
32 Ja rahvas istus Ta ümber ja Temale üteldi: „Vaata, Su Ema ja su vennad
33 Ta vastas neile ning ütles: „Kes on Mu ema v
34 Ja ta vaatas Enese ümber nende peale, kes istusid s
35 Sest kes iganes teeb Jumala tahtmist, see on Mu vend ja
1 I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
2 I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.
3 I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku.
4 I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli.
5 A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.
6 A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili.
7 Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
8 I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.
9 I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli.
10 Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy.
11 A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží.
12 A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.
13 I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
14 I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati,
15 A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:
16 A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr,
17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,)
18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského,
19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
20 A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.
21 A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
22 Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
26 Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
27 Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.
30 Nebo pravili: Že ducha nečistého má.
31 Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
32 A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
33 Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
34 A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
35 Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má.