1 Ma tunnistan kindlasti Jumala ja Kristuse Jeesuse ees, Kes mõistab kohut elavate ja surnute üle, niihästi Tema tulemist kui ka Tema Riiki.
2 Kuuluta sõna, astu esile, olgu parajal või ebasobival ajal, noomi, hoiata, manitse kõige pika meelega ja õpetamisega.
3 Sest tuleb aeg, et nad tervet õpetust ei taha sallida, vaid enestele otsivad õpetajaid iseeneste himude järgi, sedamööda kuidas nende kõrvad sügelevad,
4 ja käänavad kõrvad ära tõest ning pöörduvad tühjade juttude poole.
5 Aga sina ole igapidi kaine, kannata kurja, tee Evangeeliumikuulutaja tööd, täida oma ametit õieti.
6 Sest mind juba ohverdatakse ja minu lahkumiseaeg on jõudnud ligi.
7 Ma olen head võitlemist võidelnud, ma olen oma jooksmise lõpetanud, ma olen usu säilitanud!
8 Nüüd on minule tallele pandud õiguse pärg, mille Issand, õige kohtumõistja, mulle annab tol päeval, aga mitte ainult minule, vaid ka kõigile, kes armastavad Ta ilmumist.
9 Katsu ruttu minu juurde tulla!
10 Sest Deemas jättis mind maha ning hakkas armastama seda maailma ja läks Tessaloonikasse, Kreskes Galaatiasse, Tiitus Dalmaatiasse.
11 Luukas üksi on mu juures. Võta Markus ja too ta enesega, sest teda on mulle väga vaja abiliseametisse.
12 Tühhikose ma läkitasin Efesosse.
13 Kuub, mille ma jätsin Troasse Karpose juurde, too tulles kaasa, ja raamatud, eriti pärgamendid.
14 Vasksepp Aleksandros on mulle teinud palju paha. Issand tasugu talle ta tegusid mööda!
15 Hoidu ka sina tema eest, sest ta on kõvasti vastu pannud meie sõnadele.
16 Kui ma esimest korda kohtus kostsin enese eest, ei olnud ükski mulle toeks, vaid kõik jätsid mind maha. Ärgu arvatagu seda neile süüks.
17 Aga Issand seisis minu eest ja kinnitas mind, et sõna kuulutamine minu läbi teostuks täiel määral ja kõik paganad kuuleksid seda; ja ma pääsesin lõukoera suust.
18 Küll Issand mind ka välja tõmbab kõigist kurjadest tegudest ja aitab Oma taevasesse Riiki. Temale olgu austus ajastute ajastuteni! Aamen.
19 Tervita Priskat ja Akvilat ja Onesiforose peret.
20 Erastos jäi Korintosesse; Trofimose ma jätsin haigelt Mileetosesse.
21 Rutta, et sa enne talve saabud! Eubulos ja Puudes ja Linos ja Klaudia ja kõik vennad tervitavad sind.
22 Issand Jeesus Kristus olgu sinu vaimuga! Arm olgu teiega!
1 Protož já osvědčuji před obličejem Božím a Pána Jezukrista, kterýž má souditi živé i mrtvé v den zjevení svého a království svého,
2 Kaž slovo Boží, ponoukej včas nebo nevčas, tresci, žehři, napomínej, ve vší tichosti a učení.
3 Nebo přijde čas, že zdravého učení nebudou přijímati, ale majíce svrablavé uši, podle svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele.
4 A odvrátíť uši od pravdy, a k básněm obrátí.
5 Ale ty ve všem buď bedliv, protivenství snášej, dílo kazatele konej, dokazuj toho dostatečně, že jsi věrný Kristův služebník.
6 Neb já se již k tomu blížím, abych obětován byl, a čas rozdělení mého nastává.
7 Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval.
8 Již za tím odložena jest mi koruna spravedlnosti, kterouž dá mi v onen den Pán, ten spravedlivý soudce, a netoliko mně, ale i všechněm těm, kteříž milují příští jeho.
9 Přičiň se k tomu, abys ke mně brzo přišel.
10 Nebo Démas mne opustil, zamilovav tento svět, a šel do Tessaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmacie.
11 Sám toliko Lukáš se mnou jest. Marka vezmi s sebou; nebo jest mi velmi potřebný k službě.
12 Tychikať jsem poslal do Efezu.
13 Truhličku, kteréž jsem nechal v Troadě u Karpa, když půjdeš, přines s sebou, i knihy, zvláště pergamén.
14 Alexander kotlář mnoho mi zlého způsobil; odplatiž jemu Pán podle skutků jeho.
15 Kteréhož i ty se vystříhej; nebo velmi se protivil řečem našim.
16 Při prvním mém odpovídání žádný se mnou nebyl, ale všickni mne opustili. Nebudiž jim to počítáno za hřích.
17 Pán pak byl se mnou a posilnil mne, aby skrze mne utvrzeno bylo kázání o Kristu, a aby je slyšeli všickni národové. I vytržen jsem byl z úst lva.
18 A vysvobodíť mne Pán od každého skutku zlého a zachová k království svému nebeskému, jemuž sláva na věky věků. Amen.
19 Pozdrav Prišky a Akvile, i Oneziforova domu.
20 Erastus zůstal v Korintu, Trofima pak nechal jsem v Milétu nemocného.
21 Pospěš před zimou přijíti ke mně. Pozdravuje tebe Eubulus a Pudens a Línus a Klaudia, i všickni bratří.
22 Pán Ježíš Kristus budiž s duchem tvým. Milost Boží s vámi. Amen. List tento druhý psán jest z Říma k Timoteovi, (kterýž první v Efezu za biskupa skrze vzkládání rukou zřízen byl,) když Pavel opět po druhé se stavěl před císařem Neronem.