1 Questa è la terza volta che io vengo da voi. Ogni parola sarà confermata dalla bocca di due o tre testimoni. 2 Ho avvertito, quand’ero presente fra voi la seconda volta, e avverto ora che sono assente, tanto quelli che hanno peccato in precedenza quanto tutti gli altri che, se tornerò da voi, non userò indulgenza; 3 giacché cercate la prova che Cristo parla in me: lui che verso voi non è debole, ma potente in mezzo a voi. 4 Poiché egli fu crocifisso per la sua debolezza, ma vive per la potenza di Dio, anche noi siamo deboli in lui, ma vivremo con lui per la potenza di Dio, nel nostro procedere verso di voi.

5 Esaminate voi stessi per vedere se siete nella fede; mettetevi alla prova. Non riconoscete voi medesimi che Gesù Cristo è in voi? Sempre che non falliate la prova. 6 Ma io spero che riconoscerete che noi non abbiamo fallito la prova. 7 Ora noi preghiamo Dio che non facciate alcun male, non già per apparire noi approvati, ma perché voi facciate quello che è bene, anche se noi dovessimo apparire riprovati. 8 Perché noi non possiamo nulla contro la verità, quello che possiamo è per la verità. 9 Poiché noi ci rallegriamo quando siamo deboli e voi siete forti; e noi preghiamo per il vostro perfezionamento. 10 Perciò vi scrivo queste cose mentre sono assente, affinché, quando sarò presente, io non abbia a procedere rigorosamente secondo l’autorità che il Signore mi ha dato per edificare e non per distruggere.

11 Del resto, fratelli, rallegratevi, ricercate la perfezione, siate consolati, abbiate un medesimo sentimento, vivete in pace; e il Dio d’amore e di pace sarà con voi. 12 Salutatevi gli uni gli altri con un santo bacio. Tutti i santi vi salutano.

13 La grazia del Signore Gesù Cristo e l’amore di Dio e la comunione dello Spirito Santo siano con tutti voi.

1 Toto již po třetí jdu k vám, a v ústech dvou neb tří svědků staneť každé slovo. 2 Předpovědělť jsem, a předpovídám po druhé jako přítomný, a nepřítomný nyní píši těm, kteříž prve hřešili, i jiným všechněm, že přijdu-liť opět znovu, neodpustím, 3 Poněvadž zkusiti hledáte toho, kterýž skrze mne mluví, Krista, kterýžto k vám není nemocný, ale mocný jest v vás. 4 Nebo ačkoli ukřižován jest jako nemocný, ale živ jest z moci Boží. A tak i my mdlí jsme s ním, ale živi budeme s ním, z moci Boží vztahující se až k vám. 5 Sami sebe zkušujte, jste-li u víře; sami sebe ohledujte. Èili sami sebe neznáte, že Ježíš Kristus jest v vás? Leč jste snad zavrženi. 6 Ale naději mám, žeť poznáte, žeť my nejsme zavrženi. 7 Modlímť se pak Bohu, abyste nic zlého nečinili, ne proto, abychom my se dokonalí ukázali, ale abyste vy to, což jest dobrého, činili, my pak jako zavržení abychom byli. 8 Neboť nic nemůžeme proti pravdě, ale k pravdě. 9 Radujeme se zajisté, že ač jsme mdlí, ale vy jste silní, a za toť se i modlíme, abyste vy byli dokonalí. 10 Protož toto nepřítomný jsa, píši, abych snad potom přítomen jsa, nemusil býti přísný, podle moci, kterouž mi dal Pán k vzdělání, a ne k zkáze. 11 Naposledy, bratří mějtež se dobře, dokonalí buďte, potěšujte se, jednostejně smyslte, pokoj mějte. A Bůh lásky a pokoje budeť s vámi. 12 Pozdravtež jedni druhých políbením svatým. Pozdravují vás všickni svatí. 13 Milost Pána Jezukrista, a láska Boží, a účastenství Ducha svatého budiž se všemi vámi. Amen. Druhý list k Korintským psán byl z Filippis, Města Macedonského, po Titovi a Lukášovi.